Zloděj z Bagdadu

Film, který má kouzlo jak stará krásná pohádková knížka s barevnými ilustracemi Artuše Scheinera, po mnoha letech znovu nalezená. Neboť jsem tento kus viděl kdysi dávno, kdy ta scéna v pavučině byla pro našince těžkým horrorem. Kupodivu ani ty triky, které ve své době musely budit úžas, nejsou po letech nějaké směšné, a děj je stále napínavý, byť, jak už to u pohádek bývá, občas velmi předvídatelný. (13.07.2012)

Jako v Jiříkově vidění jsem byl během sledování tohoto výpravného nádherně barevého filmu plného kouzel, krásných kostýmů a ohromné výpravy. Film jsem měl možnost vidět v kině jako kluk a později i v dospělosti vždy v rámci přehlídky filmů kina Ponrepo v našem místním kině. Škoda jen, že film se promítal vždy jenom jeden den. Určitě nejlepší adaptace jedné z Pohádek tisíce a jedné noci.... (18.01.2010)

Zloděj z Bagdadu je v podstatě krásná, na tu dobu technicky velmi vyspělá romantická pohádka na rozdíl od zloděje z Pražského hradu, což je i na dnešní dobu silný a nepříjemně depresivní horor. Zloděj z Bagdadu je člověk se srdcem na správným místě, který své zlodějství nijak nezkrývá na rozdíl od zloděje z Pražskýho hradu, tvorá bez svědomí a morálních zábran, které své zlodějství skrývá, ale stejně o něm každý ví. Zatímco zlodějům v Bagdádu hrozí za jejich činy velmi tvrdé tresty, zloděj z Pražskýho hradu naopak ty největší zloděje co rozkladli celou zem pouští na svobodu a dělá z nich nevinné občany. Zatímco při sledování Zlodejě z Bagdádu zasněně sníte o svých přáních a láskách, tak při sledování zloděje z Pražskýho hradu je jen bezmocnně přihlížete jak se fackuje slušnost a právo a sníte o živiotě v jiný zemi, třeba v tý, kde by vládnul zloděj z Bagdádu. (13.01.2013)

Tak toto je anglická orientální klasika a asi nejlepší dobrodružný příběh z Pohádek tisíce a jedné noci jaký jsem kdy viděl, pominuli ovšem ještě starší verzi filmu Thief of Bagdad z roku 1924 který jsem ale bohužel neměl ještě možnost shlédnout.Kordův Zloděj z Bagdádu je skvěle realizovaný především po vizuální stránce ( pestrobarevné kostýmy, barvy všeho druhu) a dokonalé trikové scény které jsou s barvitým vyprávěním příběhu v rovnováze a nezastiňují ho.Z hereckých výkonů se mi nejvíce líbil a určitě svým způsobem vynikal zejména Veidt v roli darebáka Jaffara a Malleson jako neschopný sultán, zcela propadlý hráčské náruživosti.Efekty a scény jako ty s létajícím kobercem se staly určitě na dlouhou dobu světově proslulé podobně jako postava Džina.Pozdější remaky všeho druhu už bohužel neměli takovéto kouzlo a sílu jako tento.Film získal čtyři oskary, což si myslím že už samo dokládalo tehdejší vysokou kvalitu zpracovaného témata a dané látky.Pro zajímavost:Snímek nebylo tehdy možné natáčet přímo v Bagdádu, pro evropský válečný konflikt. Korda však tehdy nechal vybudovat části pohádkového města Bagdád v kalifornské poušti Mojave.Jak věrohodně..Takže za obřího džina (Rex Ingram), malého chlapce Abu (Sabu), za zlého a úskočného vezíra Jaffara v podání Conrada Veidta a za opravdu věrohodně působivé záběry dávám plný počet *****. (12.10.2006)

Jo, jo zase vystudovane filmove teoretiky- . elitari prskaju siru okolo seba a uz pocuvam tie kecy : "rezisersky roztriestene", "klbko reziserov nedokazalo vcucnut mysterium Tisic a jedne Noci". No a ja im dodam aj dostatok palebnej sily, aby mohli dalej rozkokosne prskat - smu si poprskat aj monitor, je mi to jedno - tak postavy zase konali plocho, bez kuska vnutornej psychologie, kamera necumela bez pohnutia tristvrtehodiny do jedneho bodu, reziseri len varili uz 1 000x prevarenu vodu, bez debaty tam zase chybal rozorvany vztah muza a zeny, dalej chybala metafyzicka polarizacia ludskeho vnutra a nemozno obist ani konflikt emocii a logiky a reziseri sa zabudli vynadrit ku komplexnosti ludskej duse. Je to vsetko, alebo som zabudol nejaku tu picovinu z filmovej teorie , vy premudrele prechytrale tlchuby ? 100 % (30.09.2017)