Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vážený právník dr. František Uher (Karel Hašler) zjistí, že mu je žena nevěrná s licoměrným důstojníkem. Hluboce zraněn odchází do vykřičené putyky Batalion, kde se stane „advokátem chudých" a na měsťácký svět nadobro zanevře. Vlivem alkoholové závislosti však postupně ztrácí soudnost a propadá se do nicoty. Batalion, jeden z vrcholů české kinematografie 20. let, vyniká sociálně citlivým uchopením reality, promyšleným skloubením několika dějových linií a netradičním znázorněním vnitřních vizí hlavního hrdiny. Snímek je inspirovaný dobovou evropskou avantgardou a vychází s nově složenou originální hudbou mezinárodně uznávaného skladatele Kryštofa Mařatky. (NFA)

(více)

Recenze (21)

Douglas 

všechny recenze uživatele

Batalion má v souvislostech dějin české němé kinematografie zvláštní pozici, a to netoliko pro své hodnotné sociálně-kritické téma jako spíše kvůli neotřelou kombinaci vyprávěcích a stylových postupů. Zatímco vypravěčsky slouží jako významný reprezentant tuzemských tradic, volbou filmařských technik v překvapivé míře komunikuje s mezinárodními způsoby výstavby. Podrobněji se těmito otázkami zabývám ve své video-analýze pro Národní filmový archiv (NFA), již můžete zhlédnout i tady. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Filmová adaptace povídky (později upravené do podoby divadelní hry) Josefa Haise Týneckého existuje ve dvou verzích. Zvukovou natočil v roce 1937 Miroslav Cikán s Františkem Smolíkem v hlavní roli. O deset let dříve vznikla v režii Přemysla Pražského, který je jinak znám především jako herec, verze němá. Batalion ve své době podobně jako Tonka Šibenice nebo Takový je život obohatila československou kinematografii o prvky sociálního realismu, veristické vykreslení prostředí a věrohodnější psychologizaci postav. Nesentimentální, expresivně stylizovaná tragédie o mravním a společenském úpadku člověka se natáčela jednak v ateliérech A-B na Vinohradech a na Kavalírce, jednak přímo v ulicích staré Prahy, což rozhodně nebyl standardní postup. Velké zásluhy na tísnivé atmosféře filmu a přesvědčivosti závěrečné sekvence, ve které protagonista zažívá delirium tremens, náleží kameramanovi Jaroslavu Blažkovi, který později stanul za kamerou Fričova Varhaníka u sv. Víta. 75% ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Z toho si, kamaráde, nic nedělej. Čím dřív v tom zatraceným životě přijdem o rozum, tím líp pro nás.“ A pan doktor Uher, bývalý poslanec zemského sněmu, toho času šupák jako všichni ostatní, to řekl přesně. Zajímavá, ale zároveň docela depresivní sonda do života těch nejchudších. Katastrofální situace s bydlením v Praze se za to bezmála století evidentně nijak zvlášť nezměnila, pokud nepočítáte, že sňatkem („Edo, ty si Pražák, viď? Nechtěl by sis mě vzít?“) s těžce nemocným už vykázání z města neobejdete, ehm. Líbila se mi hlavně pestrá paleta postav. Krom dobráka doktora zaujmou i tuberák „Ten se dlouho trápit nebude.“ Eda, bývalý voják Vondra, zkrachovalý herec Mušek, běhny Tonka (protřelá) a Lojzka (začínající), její milující „Měla jsem tě tehdy radši utopit!“ maminka a řada dalších. Překvapí kvalitní technická stránka, zejména nápadité prolínačky (např. pitka či „Delirium tremens“) a přesný střih. Nechtěně úsměvných scén není zase tolik a film nenudí, takže za mě slušné 4*. „A psy už nechte na pokoji, Bylino!“ ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Doporučuji také shlédnout svébytnou zvukovou verzi, o 10 let mladší. Obě považuji za vzácně vyrovnané, ale neopakující se. Jediné, čeho lituji je, že v této verzi nezískala Uhrova manželka Zdena, v podání Bronislavy Livie, více prostoru. Projekce v Louvru musela být nadoblačná. "Tak nebožtík - to je 32, vopice 51. Krev, to je 12. Vsaděj ty tři čísla na Brno - a maj terno-seko!" ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Krčmou piatej cenovej skupiny dýchajúce romaneto o stratenej láske. Odohráva sa v pražskom polosvete opilcov, tulákov, prostitútok a láskou zničených poslancov. Obrazy krátkodobých, no bujarých ožranských zábav, bitiek. Poopičné depky, biele myšky. Delírium tremens a pošlapaná láska nadvakrát. Silné - napriek tichu, ktoré film sprevádza. ()

Véča 

všechny recenze uživatele

Batalión Přemysla Pražského je jedním z mála českých němých filmů srovnatelných i se zahraniční produkcí. Vypráví o dr.Uhrovi, kterému se zhroutilo manželství a který se dostane do prostředí pražské spodiny (příběh byl natočen podle skutečného životního příběhu skutečného dr.Uhra). Architektu Mecerovi se ve spojení s kameramanem Jaroslavem Blažkem podařilo bezchybně vykreslit prostředí doupěte nejnižších společenských vrstev. Záběry exteriérů mají i jako další filmy té doby dokumentární hodnotu, kvůli svému zachycení drsného prostředí staré Prahy. Celý film je prokládán prolínacími záběry (dr. Uher vidí v opilosti bílé myšky apod.), trošku mě mátly části, kde si doktor Uher představoval co udělá a nakonec to dopadlo úplně jinak (scéna,kdy doktor nalezne manželku v náručí milence). Celá výsledná směs působí místy snad až příliš naturalisticky. To ale jen umocnilo dojem který ze mě po shlédnutí filmu zůstal. Celkově tak za 4,5*. ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Jeden klenot z pokladnice českého němého filmu natočený na Kavalírce. Stejně jako Marthos i mému srdci je bližší zvuková verze z roku 1937. Ale byla jsem moc zvědavá, jestli se mě dotkne i tato starší němá verze. První pokus moc nedopadl, na druhý pokus jsem si našla nějaké skladby od Kryštofa Mařatky, k tomu nějaký dramatický klavír a pustila si to do podkresu. To už bylo mnohem stravitelnější. Kamera je opravdu dobrá, jen mě mrzí, že nemám takové srovnání s dalšími dobovými snímky, viděla jsem jich poměrně málo. Srovnávat se švédským Vozkou smrti mi přijde trochu nefér vůči Batalionu. Ale srovnání se stejně neubráním ... Tenhle kousek je mnohem zrnitější, jeho bídáci a žebráci ze zapadlé putyky jsou mnohem špinavější a otrhanější, reálie jsou drsnější než ve zvukové verzi. Vedení příběhu je odlišné, více se zaměřuje na vedlejší postavy než na advokáta Uhra. Každopádně je dobré zjištění, že ani náš němý film se neměl za co stydět a směle konkuroval tehdejší světové kinematografii. ()

filmfanouch 

všechny recenze uživatele

K filmové adaptaci Batalionu z roku 1927 napsal scénář autor předlohy Josef Hais Týnecký. Zajímavostí je, že o 10 let později vznikla druhá adaptace. Je ale především jedna zásadní věc, která tyto dvě verze od sebe odlišuje. V roce 1927 ještě nebyla zavedená tvorba zvukových filmů (Jazzový zpěvák nicméně dorazil ten samý rok a nálepka prvního zvukového filmu mu tehdy udělala výraznou reklamu) a vznikali pouze němé filmy (které vlastně němé prakticky nebyli, protože měli hudbu). Bavíme se tak o době, kdy se herci nemohli opřít o svůj hlasový projev, hudba buďto hrála z gramofonu nebo byla doprovázena živě v kinosále a především době, kdy zvuk u filmu (krom samotné hudby) neexistoval. Němé filmy tak mohli těžit pouze z hudby, technického zpracování a hereckých výkonů, které mohli maximálně působit přesvědčivě, ovšem jejich dialogy zaznamenal maximálně mezititulek. ´´ Filmový pravěk ´´ v té nejryzejší podobě, přesto je možné Batalion z roku 1927 dodnes z mnoha důvodů ocenit. Film režiséra Přemysla Pražského je pravděpodobně jedním z nejvýraznějších československých filmů němé éry. Když se bavíme o roce 1927, bavíme se v podstatě o době, kdy byl film pořád v ranných základech a spoustu filmařských postupů ještě čekalo na to, že jednou spatří světlo světa. Neznamená to ale, že by již v roce 1927 těchto způsobu neexistovalo dost a že by s nimi Pražského Batalion nepracoval velmi zajímavým způsobem. Už tehdy například existovali různé způsoby, jak přesně pracovat s filmovým střihem. Už tehdy existovali filmové sekvence, různé typy prolínaček a nebo rychlý střih. A Batalion je využívá neskutečně stylovým způsobem, přičemž se zde výtečně pracuje s různými úhly jednotlivých scén a někdo skutečně věděl, kdy vsadit na delší záběry a vsadit na rychlý střih několika kratších záběrů. Elegantní práce. Hlavním tématem Týneckého Batalionu je v podstatě o pádu na dno díky závislosti na alkoholu a úpadku, který je s ní spojen. Vizuálním zpracováním se ten pomalý pád protagonisty na dno zpracoval neskutečně kreativním způsobem a díky kameře Jaroslava Blažka vyprávění filmu funguje ještě o poznání lépe. Především se v rámci pádu na dno skrze závislost výtečným způsobem zpracovali halucinace dr. Uhera a společně s přesvědčivým ztvárněním Karla Hašlera by dr. Uherovi ten pád na dno divák věří skutečně snadno. Snaha o dušení vykreslení postav se na první pohled může zdát mnohem obtížnější, když herec nemůže přednášet své dialogy a může se tak pouze spolehnout na snahu o věrohodné výrazy. Jenomže zde hercům od prvního pohledu libovolné postavy sedí a v rámci tehdejších možností jsou ty herecké výkony uvěřitelné a v jistých případech i působivé. Batalion je příběhem hned několika postav a kromě Dr. Uhera se zde daří ponořit i do příběhu jiných stěžejních charakterů. Batalion vlastně působí jako mix psychologického a sociálního dramatu a skutečně se mu daří mít ten správný tah na branku. Realistické vyobrazení pádu na dno skrze onu závislost a realistické vyobrazení života různých společenských vrstev. Dokáže skvěle prodat to, co je na první pohled na holdování alkoholu tak výtečné a zároveň následně skutečně dokázat, že všeho je někdy moc. Výtečně tak nejen předává myšlenku Týneckého povídky, ale zároveň to celé prodává v neskutečně strhujícím filmovém podání. Batalion je jedním z nejvýraznějších československých filmů z 20. století a dokazuje to i fakt, že ani po letech neztratil nic z toho, co ho kdysi dělalo tak strhujícím. Po téměř 100 letech tak nepůsobí jen jako výtečná filmová relikvie, ale nadále výtečné filmové dílo, které tolik funguje i proto, že se očividně inspirovala i zahraniční tvorbou a tehdejší limity filmové tvorby vykřesala na maximum. I po 94 letech prostě výtečná práce! () (méně) (více)

Aky 

všechny recenze uživatele

Němý skvost české kinematografie. Jeden z mála českých filmů, který svými postupy v dané době stál zcela plonohodnotně vedle jakéhokoliv světového díla ve svém žánru. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Film BATALION, tak jako stejnojmenný román Josefa Haise-Týneckého, měl shodný název s jednou zapadlou hospodou na pražském Starém Městě, kde podle zápisu z policejních kronik skončil v sedmdesátých letech devatenáctého století svůj prohraný život kdysi vážený advokát a poslanec František Uher. Filmový přepis tohoto tragického příběhu náleží k nejzdařilejším projektům němé kinematografie a režisér Přemysl Pražský v něm vytvořil své nejlepší dílo. O úspěch se pak zasloužil i představitel titulní role, slavný písničkář Karel Hašler, který zde získal ojedinělou příležitost prokázat své dramatické umění. Závěrečná sekvence, v níž propadá dr. Uher alkoholickému šílenství, lékařsky zvaného delirium tremens, byla díky kameramanskému mistrovství Jaroslava Blažka ponořena do tísnivé atmosféry zoufalství a beznaděje, v níž nakonec zhasíná hrdinův promarněný život. I přes nepopiratelně lépe vykreslenou atmosféru mám pozdější zvukovou verzi raději. Snad proto, že je v ní šířeji uvedena příčina Uhrova pádu (manželčina nevěra), což je v němé verzi takřka pominuto. ()

corpsy 

všechny recenze uživatele

V mnohých momentoch a hlavne po svojej formálnej stránke a atmosfére, BATALION pripomína ULIČKU, KDE NIET RADOSTI od G.W. Pabsta. Takže prvá veľká chvála ( pretože spomínané dielo v hlavnej úlohe s Gretou Garbo, predstavuje jeden z vrcholov nemej kinematografie ). Ďalšou by mohol byť už samotný námet, ktorý sa v Československej kinematografii až tak často nevyskytoval ( skôr išlo o komédie, alebo niečo dobrodružne odľahčené ). Zrejme si budem musieť zapátrať v minulosti, či sa ešte náhodou nejaká takáto podobná chuťovka, v čase pred zhruba 100 rokmi, nenatočila. ()

Sandiego 

všechny recenze uživatele

Další skvělý zážitek z naší němé kinematografie - ve své době novátorský a tvůrčí, dodnes působivý hlavně závěrečnými vizuálními orgiemi, připomínající svým intenzivním způsobem důsledky závislosti v Rekviem za sen. Velmi netradiční je vnitřní hrdinova vize hraničící se surrealismem, i co se týče dráždivé a odvážné erotiky. Zajímavé je taky využívání "němé hudby", práce s až expresionisticky pojatým prostorem, osvětlením a naturalistickým detaily. Hašler je výborný ve vývoji postavy, zapůsobila na mě však i způsobem napsání i vytvoření prostitutka Tonka, souchotinář Eda i matka Lojzky. Přemysl Pražský se jednoduše jedinkrát vzepjal k mistrovskému výkonu, aby opět skončil v hlubinách podprůměru. -Pozn. - zachovaná verze není autentická, hlavně co se týče sestřihu scén (určité zásahy ve třicátých letech), je dokonce i kratší. Rozdíl však asi není nijak markantní. ()

zette 

všechny recenze uživatele

Myslim, ze film velmi verohodne ukazuje zivot na okraji spolecnosti ve stare Praze. Strasne mi ale ve filmu chybel zvuk a hudebni doprovod. Pokud byl bezny i ve starsich filmech nez v Batalionu v Nemecku, Rusku a USA, tak netusim proc nesel zakomponovat i do tohoto, jinak zajimaveho filmu... Kazdopadne chci videt o deset let mladsi Batalion z dilny Miroslava Cikana. ()

sator

všechny recenze uživatele

Putyka Batalion, jež byla domovským přístavem Dr.Uhera (Karel Hašler) stávala přibližně v místech, kde je dnes Nám. Franze Kafky, před pražským magistrátem, popisné číslo 16/1 v Praze 1. Podle svědectví byly v hospodě jen sudy s kořalkou a police s lahvemi a jinak nic. Historii nálevny té nejhorší úrovně sepsal novinář Karel Kukla a pod Názvem Batalion ji vydal v roce 1929. ()

Sdoom 

všechny recenze uživatele

No, zajímavou myšlenku snímku upřít nelze, ale to je asi tak vše, co pozitivního k němu můžu napsat. Spíše přetrpěných 78 minut. ()

wosho 

všechny recenze uživatele

I přesto, že jsem viděl jen pár naších němých filmů (většinu z nich bezrozpaku nazvu amatérskou fušařinou) musím Batalion označit za jedním nejpodařenějších naších filmů a to nejen z dob němého filmu. Jméno režiséra jsem znal jen z textů a konečně jsem měl možnost poznat i jeho velké dílo. Bravůrně za pomocí kameramana a střihače natočil opravdu nesmrtelné dílo. I po 80ti letech film ze své působyvosti nic neztratil a na poli dramatu poráží i filmy co vznikli i o třicet let později. Batalion dokazuje, že opravdu kvalitní film nemůže zestárnout. ()

IvoB 

všechny recenze uživatele

Na tu dobu dobré sociální drama, zabývající se tématikou spodních vrstev. Je zde hned několik dějových linií, řada postav a dokonce i docela zdatně vyobrazené jejich představy či vzpomínky. Není to vyloženě nějaký zázrak, ale určitý přesah to má, a směšné to také působí překvapivě málo (oproti jiným dobovým filmům) – a to se sakra cení. ()

kraval 

všechny recenze uživatele

Když Pražský točil o pražských neduzích, vytvořil skvěle a citlivě sestřihané sociální drama s výborným Karlem Hašlerem v hlavní roli. Batalion je dílem, jež by bez větších problémů obstálo ve světové soudobé konkurenci. ()

Atrekan 

všechny recenze uživatele

Přesně ten typ filmu, který poněkud předbíhá svou dobu. To je však v tomto případě částečně spíše na škodu, především po stránce fabule. Ta je příliš komplikovaná na to, aby byla zprostředkovávána němou formou. Osobně jsem v detailech příběhu trochu tápal, a to i po prostudování obsahu ()

Prubner 

všechny recenze uživatele

Po tom vychvalování od filmových historiků (zdejší osazenstvo neberu vážně) jsem čekal dobrý film. No, nedočkal jsem se. Je pravda, že některé aspekty filmu lze pochválit: kameru, realistické vykreslení prostředí pražské spodiny, výkon Hašlera a Fialy. Ale dál už je to horší. Režisér hned od začátku nasadí rychlé tempo a místy až klipovitý střih, což ale tomuto příběhu vůbec nesvědčí. Pravý opak by byl přiléhavější. Dále: Scénář věnuje vedlejším figurkám stejnou pozornost jako hlavnímu hrdinovi a ten tak nemá ke svému psychologickému prokreslení dostatek prostoru. Nemluvě o tom, že herci ve vedlejších rolích jsou si typově velmi podobní a divák se občas neorientuje, kdo je kdo. Luboš Bartošek zařadil Batalion mezi desítku nejlepších českých němých filmů. Za mě: ani náhodou. ()

Reklama

Reklama