Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Životní kotrmelce i umělecké vzlety Bolka Polívky v premiérovém portrétním dokumentu... Bolek Polívka v letošním roce oslaví 70. narozeniny. Posledních deset let bylo poznamenáno mnoha dramatickými událostmi, ale také významnými tvůrčími počiny. Po ztrátě farmy v Olšanech se vypořádával s řadou finančních problémů, ale i s těžkým onemocněním boreliózou. Před svými blízkými na sobě nedával nic znát a nelehká situace jej motivovala především k tvorbě. Zahrál si vyspělé shakespearovské role a pro své divadlo napsal několik divadelních her, které s nezaměnitelnou poetikou reflektují jeho vlastní život. Pro dceru Annu napsal hru DNA, pro syna Vladimíra hru Šašek a syn. Téma stárnutí, nemocí a odcházení přátel pak řeší ve hře Klíště, jež je věnována Jiřímu Pechovi a v níž celoživotního kamaráda ztvárnil Milan Lasica. Všechna tato částečně autobiografická díla Bolek Polívka režíruje a sám v nich také hraje. Bolkova čerstvá tvorba se těší velké divácké oblibě a legendární klaun stále dává najevo, že i nelehké životní nástrahy umí moudře schovat za červený nos a dále s úsměvem mládnout. (Česká televize)

(více)

Recenze (8)

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Využívám možnosti a na úvod svého komentu posílám Bolkovi dodatečně gratulace k sedmdesátinám a jako oslovu kulatého výročí jsem si dal tento dokument. Byl jsem moc rád, že se věnuje zejména divadlu, ale co pořadu vytýkám je absence nějaké vyprávěcí struktury, skáče to od čerta k ďáblu, Bolek chvíli mluví o koze, pak o voze a pak zase o koze, to néé. Samozřejmě jsem rád, že v dokumentu byli děti Bolka Polívky a něco směrem na táti řekli, ale ten vyprávěcí chaos mě to na víc jak na tři nedovolí dát, škoda, protože Bolka mám rád. ()

topi 

všechny recenze uživatele

Portrét Bolka Polívky k jeho sedmdesátiletému jubileu. Rozhovor s ním probíhal v jeho divadle a v mé milované hospůdce Poslední leč, která je součástí Divadla Bolka Polívky. Co tam jsme se naseděli do ranních hodin! Dokumentární film z velké části mapuje Bolkova divadelní představení. DNA, ve které hraje se svou dcerou Annou, potom Šašek a syn, kde hraje se svým synem Vladimírem a Klíště, jehož hereckým partnerem je Milan Lasica. Tuto hru Bolek napsal jako poctu svému nejlepšímu kamarádovi Jiřímu Pechovi, na kterého si prý každý den vzpomene. Inu, bylo to velké kamarádství. Dále jsou okrajově zmíněny představení Městského divadla, ve kterých hraje nebo hrál a nahlédneme do zákulisí natáčení jubilejní 56. Manéže nebo k chystanému filmu Tomáše Vorla, Cesta domů. Mimo to všechno o Bolkovi povídají jeho děti, Chantalka, kolegové i režiséři. Vzhledem k tomu, že je tento dokument věnován k jeho výročí, tak obsahově svoji roli plní výborně. Rád bych ještě uvítal nějaký další dokument, který by se Bolkovi věnoval od jeho mládí, přes začátky Husy na provázku, zkrátka celkově o jeho životě. Docela se divím, že o takovém originálním talentu, jakým Bolek je, ještě nikdo nic nenatočil. ()

Reklama

freddy 

všechny recenze uživatele

Tento dokument mě nezajímal ani tak kvůli samotné osobnosti pana Bolka Polívky, jako spíše kvůli jeho divadelní tvorbě, jelikož divadlo je v popředí mého zájmu. A z tohoto pohledu jsem nebyl zklamán, divadlu je věnována velká část tohoto portrétního dokumentu, a to nejen samotnému panu Polívkovi, ale i jeho dvěma dětem, kteří jdou v jeho stopách, totiž dceři Anně a synovi Vladimírovi. Když si to sesumíruji, Bolka Polívku jsem dosud viděl naživo ve dvou divadelních inscenacích (jako Harpagon v Moliérově Lakomci i jako Falstaff v Shakespearových Veselých paničkách windsorských exceluje), jeho dceru Annu rovněž ve dvou inscenacích, a syna Vladimíra dokonce v šesti inscenacích. A to už je pořádná divadelní porce a dost času stráveného s touto rodinou na to, abych ignoroval tuto výjimečnou možnost nahlédnout pod pokličku jejich práce, vazeb a celkově se dozvědět něco nového a zajímavého. Kromě divadla se ale podíváme i na natáčení filmu Cesta domů a na natáčení 56. dílu Manéže Bolka Polívky. Co se týče náhledu do tvůrčí a pracovní činnosti Bolka Polívky, je dokument pestrý a vyčerpávající. Ale asi jsem přece jen čekal, že se dozvím třeba i trochu více o farmě, kterou pan Polívka vlastnil, a co a jak se tam vlastně stalo a jak se na to zpětně pan Polívka dívá. Nicméně toto je spíše oslavný dokument, takže farma je zmíněna jen okrajově. Což ale nemění nic na tom, že jako divák, především tedy jako divadelní divák, jsem s výsledkem nadprůměrně spokojený. ()

Olík 

všechny recenze uživatele

Ani bych snad neřekl dokumentární životopis…..spíš náhodou jsme šli okolo, všechno nejlepší, můžeme se na chvíli posadit? Klaunovo pozdní odpoledne není žádným bilancováním stylu Boleslav Polívka se narodil tady a tady, do školy chodil tady a tady, v mládí ho bavilo tohle a tohle. To určitě není na škodu, ale určitá struktura vyprávění by asi nebyla od věci. Dost se skáče od témata k tématu (někdy úplně mimo) a přijde mi, že hlavní fokus nesměřuje na samotného jubilanta, ale jeho, pro něj osobně důležité, divadelní hry (Klíště, DNA a Šašek a syn). Ale jinak příjemná hodinka v příjemném prostředí s příjemnými lidmi. Na závěr už snad jenom Všechno nejlepší mistře a hodně zdraví do dalších let. ()

progression 

všechny recenze uživatele

Výborný Vondrákův dokument o Bolkovi Polívkovi, který (s ohledem na jeho délku) mapuje jak jeho kariéru divadelní, filmovou i tu osobní. Hodně zajímavé jsou komentáře syna Vladimíra i dcery Anny k jejich divadelní spolupráci (inscenaci D.N.A. kde excelují Bolek s Annou je v dokumentu věnováno poměrně dost místa). S Milanem Lasicou jsou evidentně naladěni na stejnou vlnu, což jejich divadelní spolupráce evidentně dokazuje. Nechybí ani vzpomínky na Bolkova nejlepšího kamaráda Jiřího Pechu, který Bolka bohužel letos opustil. Zmíněny jsou i nezapomenutelné filmové (vážné) role (Zapomenuté světlo, Musíme si pomáhat) a rovněž divadelní role shakespearovské. Jeho blízcí i spolupracovníci vyzdvihují jeho nuvěřitelnou schopnost improvizace - nakonec ta "provázkovská éra" se improvizaci nebránila a tradiční Manéž také ne. Dokument k jubileu bohužel nemůže zdaleka obsáhnout více z Bolkova více než bohatého života, což je škoda, ale třeba je další pokračování na cestě ... ()

Galerie (12)

Reklama

Reklama