Naši kluci

Veľmi slabé, nebavilo ma to. Sledovať ako Semiti neznášajú Semitov a jedni aj druhí sú náboženskí fanatici, to nestojí za môj čas. Jedni si bijú hlavú o múr a pri modlitbách sa kymácajú ako pri duševnej poruche, druhí všade kričia Alláhu akbar, a celý dej je z polovice vyplnený ich katastrofálnymi spevmi, ktoré sú vlastne permanentnými výkrikmi v štýle áááááááááááá. Otras. (07.10.2021)

Na horké půdě Izraele platí asi ještě víc než kde jinde ono okřídlené slovní spojení „oko za oko, zub za zub”. Přiznám se, že mi z toho všeho úplně běhá mráz po zádech. Kdo je vlastně v právu a kdo ne? Koho litovat a koho ne? Podobných otázek a dilemat souvisejících s daným tématem mi v mysli naskakuje fakt hodně. Přesto mám neodbytný pocit, že kdyby tvůrci děj zhustili do šesti epizod, byl by celý příběh podstatně údernější a rozhodně i divácky atraktivnější. (75%) (18.11.2022)

Zpracování docela nudné, ale silný příběh velice zajímavý. Po první části jsem to chtěl vzdát, nakonec jsem byl rád, že jsem to vydržel až do konce.  Nahlédl jsem do pro mne naprosto nepochopitelné jiné kultury, jejich zvyků, mravů, problémů a náboženství. Pohled na věc ze dvou z nesvářených stran, právnické kličky, rozhodně stojí za to seriál shlédnout i přes jeho těžkopádnost. (20.11.2021)

Je vidět, že se na filmu podílely obě strany, je tu snaha o postihnutí problému mez Palestinci a Izraelem. Situace je v podstatě zakonzervovaná a vyhrocuje se vlastně jen v případě excesů typu našeho příběhu. Jinak obě strany zvolily politiku nevměšování, nedráždění. Izrael je ale kdykoli připraven srovnat se zemí nějakou vesnici, Palestinci mají Semtex a kamení taky připravené ve sklepě. Ono to ale není jen o těchto dvou stranách. I jako Izraelec si člověk bude připadat v mnoha čtvrtích Jeruzaléma či Tel-Avivu jako cizinec. Mezi jednotlivými skupinami Izraelců jsou tak obrovské rozdíly, že si navzájem skoro ani nerozumí. Udržet tento stát pohromadě a v chodu je velké umění a není divu, že vypisují mimořádné volby každou chvíli. K udržení pořádku a životaschopnosti země má Izrael v provozu sledovací nástroje, o kterých každý zarytý demokrat opravdu nerad slyší. Udržují databáze, sledují podezřelé a asi i nepodezřelé osoby. To, o čem se v Evropě nemluví a jen tiše se o tom spekuluje, je tady pýchou ukazováno jako pilíř státu. Ta vražda je v seriálu vlastně jen základní osou příběhu, kolem ní se ovíjí poměrně zdařilá analýza izraelské společnosti a politiky. Kloužeme sice pořád po povrchu, ale tady je to tak složité, že i mnoho Izraelců samotných v tom nemá jasno. Jedno je jediné jisté, klid tam nikdy nebude. Obě strany jsou vyčerpané nenávistí a strachem, ale dohodnout se už nemohou, na to už je dávno pozdě...80% (26.10.2022)

Ve 21. století již lidstvo prorejdilo oblohu křížem krážem, dávno deflorovalo exosféru, atakuje hranice sluneční soustavy a audiovizuálně nade vši pochybnost prokázalo, že tam nahoře fuckt, kurva, nesedí na obláčku žádný fousatý strejc, hrající z nudy škodolibé šachy se vším biologickým a řídící osudy vypatlaných kokotů! Přesto však stále existují celé národy, žijící ve fanatickém tmářství lidových bajek, protože svádět své neúspěchy a životní mizérii na vis major je daleko pohodlnější, než s nimi aktivně bojovat, a jako psychická berlička slaboduchých i levnější, než třeba chlastat nebo brát drogy. Taky je to skvělý makrodementizační nástroj pro všechny ty pány loutek, neboť ať už se v těch mikrosvětech sváří cokoliv, stačí zatahat za nitky víry a celé dříve rozpolcené stádo je rázem jedna velká, dokonale soudržná a rozumově zaslepená vypláchlá kudlanka, protože toho staletími pracně mocensky programovaného Boha fuckt nasrat nechceš. Blízký východ je nárazovou zónou dvou táborů vymatlanců, zejména poté, co nějakého génia napadlo uznat pár milionovému etniku poválečně kňučících Židů čtyři tisíce let starý, lidovou slovesností „jednoznačně prokázaný“ Jehovův zápis do pozemkového katastru Palestiny a povolit jim vytvořit stát přesně uprostřed fanatického pekla konkurenčního náboženství. Naši kluci v podstatě ukazují, že sionističtí ortodoxi jsou úplně stejná účelově dogmatizovaná a řádně vygumovaná lůza jako islamističtí fundamentalisté, přičemž u obou jakýkoliv zdravý rozum, kritické myšlení, behaviorální logika a většinou i vírou vágně vštěpované zásady humanismu (záměrně vyložitelné v podstatě jakkoliv) končí u nejbližšího pasáka blahoslavených (čti „imáma / rabína“). Takže když si Hizballáh udělá ragů ze tří židodětí, celý národ poháněný Bohem okamžitě falešně altruisticky a hnusně pokrytecky lká, jako by každému povraždili vlastní neviňátka, načež ti nejzarytější virouši prohlásí okamžitě Jehovovo okřídlené „Oko za oko“ s tichým požehnáním pasáků za nadstátní a nadzákonnou povinnost a hurá na grilování náctiletých muslimů. Je tedy docela škoda, že scénárista studoval dramatizaci a spád výhradně z Tóry, a tak promodlil tohle docela zajímavé a nebývalé progresivní střílení Izraelitů do vlastních řad do místy až narkoleptické procedurální prudy, navíc nemilosrdně dovatěné nejméně o dvě hodiny největších hitů židovského liturgického popu v plné stopáži. (11.04.2021)