Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh o jednom setkání a o vztahu, který po mnoha letech odloučení dostal šanci na obnovení. Otec Vácha (A. Švehlík) se dozvídá o tom, že jeho syn Tomáš z prvního manželství (J. Potměšil) se ocitl na psychiatrické klinice. Je citově nevyrovnaný, apatický, na kliniku ho poslali kvůli jeho nepochopitelnému agresivnímu činu. Pomoci mu může jen klidné rodinné zázemí jeho otce. Vácha už má po rozvodu novou rodinu, syna dvanáct let neviděl, i když ne vlastní vinou, a váhá. Netuší, jak by mu mohl pomoci, zvláště když má sám starost o svou ženu a dceru, která zůstala po automobilové nehodě na vozíčku a má před náročnou operací. Ti dva však postupně k sobě najdou cestu a při sbližování, které iniciuje Váchova žena (E. Balzerová), se rozkrývají jejich nelehké osudy… (Česká televize)

(více)

Recenze (11)

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

„Proč mě do toho taháte?“ Hodně pozapomenutá televizní inscenace s Aloisem Švehlíkem o tom, že „minulost nelze odhodit jako obnošené šaty“, zvláště když ta minulost jeho postavy je „živá na nese jeho jméno.“ Možná se může dnes někomu zdát, že jde o „odbytou záležitost“, ale bylo by škoda zapomenout… Zajímavý námět i velmi dobré zpracování (včetně hereckých výkonů nejen Švehlíka ale i Elišky Balzerové). Mladý Potměšil hraje svoji roli citově deprimovaného mladíka též moc dobře. Ten důvod, kvůli němuž mladík umlátil labuť, mi tedy přišel trošku vykonstruovaný, resp. zástupný. Příčina jeho celkového trápení totiž určitě musela být mnohem hlubší. Pravdou však je, že „trápení je vždy menší, když si o něm lidi řeknou.“ Mě trošku „potrápila“ doprovodná hudba Jaroslava Uhlíře. Zejména ten převzatý motiv z pohádky Princové jsou na draka ve všech pozitivních scénách, mi už posléze přišel až ubíjející. Jakoby pan Uhlíř neměl ani za má té hudební fantazie. Celkově ale u mě dobrý. ()

topi 

všechny recenze uživatele

Psychologické drama par exceláns! Ludvík Ráža byl expert na mezilidské vztahy a touto inscenací rozehrává životní peripetie čtyř lidí, kteří mají každý svoje nelehké osudy z minulosti. Po herecké stránce naprostá paráda, zejména hlavní dvojice Alois Švehlík a Eliška Balzerová předvádějí přirozené lidské výkony, jenž by mohli leckteří novodobí adepti co se prohlašují za herce jen a jen závidět! Tohle je fakt jízda! Moc se mi líbila i hudba Jaroslava Uhlíře, která je po celou dobu skryta pod příběhem a přitom tak krásně a nenásilně podkresluje děj a vytváří tak důležitou emoční součást. Ve srovnání s blábolama, co se točí v dnešní době sázím plnej počet! ()

Reklama

Cesty timem 

všechny recenze uživatele

Souhlasím s kolegou "sator".... Viděl bych to jako lepší průměr čili 3,5. Ale za tu hudbu, která mi vůbec nesedí ke jménu Jaroslav Uhlíř (ale už jsem podobně psal u seriálu "Když se slunci nedaří", kde byla jeho hudba vyloženě nepříjemná), jsem tu půl hvězdu, která stejně nejde dát, smazal a dávám nakonec 3*. ()

rakovnik 

všechny recenze uživatele

Přijde mi, že v sedmdesátých a osmdesátých letech bylo téma rozvod v kinematografii velice hojné. Zřejmě reakce na rozšíření tohoto společenského fenoménu. Občas poněkud naivní, ovšem jindy zase velice emotivní až dojemný příběh. Velice pěkně obsazený a zahraný. Každý potřebujeme oporu. Jen kupodivu Uhlířova hudba mi nesedla. ()

eRKo 

všechny recenze uživatele

Pozitivní hodnocení končí u chvalitebného námětu a absenci ideologického nánosu. Milovníci Nely Boudové navíc ocení, ze ji mohou vidět jako náctiletou. Scénář je však dost naivní, přes přítomnost jinak dobrých herců jednotlivé scény vyznivají nepřesvědčivě a neuměle. Avšak některé herecké výkony korunují eufemisticky řečeno rozpačitý dojem: (místy) Alois Švehlík, Jan Potměšil a (dětská herečka) Eva Kudláčková, její výkon nutí k přepnutí na jakýkoli jiný kanál, ale nejsem si jist, že by její přeobsazení zásadně pomohlo. ()

Galerie (5)

Reklama

Reklama