Četnické humoresky

Dramaturgicky místy dost amatérská a hlavně značně schizofrenní podívaná, která co chvílí ostře přepíná mezi och tak trhlým životem veselých postaviček na stanici a vážně míněným „jen ten úředník nás drží nad vodou“, tak jako tak ale jede v zaběhnutých kolejích velebení všemocného policejního živlu. Nechtěná oslava nekontrolovaného fízlování, která se u Hříšných lidí města pražského dá omlouvat dobovou podmíněností, působí svou neuvědomělostí v dnešní době poněkud bizarně. Ten potrat zvaný třetí série prosím nezmiňovat. Jo a Ludmilu se Šiktancovou pověsit za kozy do průvanu, děkan. (05.08.2013)

Marná sláva, postupem času jsem vykrystalizoval v nekritického milovníka Humoresek, který i všechny případné vady (přehnaná epická šíře, občas škrobené dialogy, sklouzávání k prkotinám) vnímá jako nedílnou součást poetiky seriálu. Moskalykovi se díky neobyčejné empatii a režisérské zkušenosti podařilo propojit rovinu krimi s rovinou komedii a k tomu ještě přidal tu starou dobrou českou "rodinnou" seriálovou školu. Rovnováha seriálu je jasně na straně hrdinů, troufám si tvrdit, že Četnická pátrací stanice Brno funguje jako žádná další seriálová famílie... Zápletky jsou někdy až sympaticky omšelé, obyčejné a jen zvyšují autenticitu prostředí. Za zmínku stojí i Moskalykova snaha rekonstruovat reálie První republiky a soudě dle svých skrovných znalostí se mu to podařilo výborně. Nelze opomenout skvělé duo Töpfer-Trojan, tomu se říká herecký koncert... (27.01.2006)

Kdo by byl řekl, že za tímhle seriálem stojí nenápadný, leč velice invenční policejní důstojník Michal Dlouhý...a oslovil režiséra Antonína Moskalyka, u jehož režie je úplně jedno, jaká je hloubka ostrosti, důležitá je poctivost řemesla. Tento seriál (minimálně první řada a půl) není jen dokonalým spojením krimi a komedie, to vše baleno jako retro, ale dívá se na období první republiky zajímavým, často hodně kritickým okem. Rozhodně však nesnese srovnání s Panoptikem města pražského, se kterým má převelice málo společného, rozhodně ne tolik, aby se na takovém serveru uživatelé takhle vysoko dopouštěli podobně laciných analogií. Nebýt částečné obměny tvůrců a už lehce vyčerpaných charakterů, mohlo jít o dokonale hutné (historické!) dílo, které se dost zajímavě snaží ze současného odstupu zachytit časový oblouk jednoho z důležitých údobí našich dějin. (11.07.2013)

Parta předměstských četníků si dokáže člověka získat. Nechybí ani troška toho humoru, ač to Moskalykovi s vymýšlením legračních jmen místy možná trochu přehnali. Ocenil bych i hlubší práci s moravskými dialekty. Avšak oproti tomu, co dnes produkují naše televize, jsou Humoresky pohlazením po duši. "Četnická pátrací stanice, u telefonu praporčík Arazím." (121.) (17.02.2007)

Po re-zhlédnutí je jasný, že nejvíc se mi líbily díly úplně první, když se ještě přes celej díl neřešily furt nějaký baby a vdavky, jen sem tam krátkej závan šarmu v podobě Ludmily nebo příjemně obyčejný lásky Toníčka a Anděly. Postupně ale vztahová linka začala potlačovat tu původní - kriminálka říznutá trochou humoru - no a to byla ta chvíle, kdy to začalo jít do kopru. Třeba taková Šiktancová, posedlá touhou furt někoho vdávat a ženit a ty její neustálý kecy "Kdy bude veselka?" "To jste se poškorpili?" "Možná potřebuje trochu popostrčit." "No tak mu do toho sňatku zase trochu pomůžeme." Ty jo, co to je za divnou úchylku? Ať si hledí svýho Šiktance a furt ostatní neotravuje těmahle kydama! Dále nastavovaná kaše v podobě vztahu Ludmily a Arazíma, lehkost a styl z první série vzal roha a zbyla jen obyčejná telenovelní upatlanost. A ten ultra-trapnej prstýnek s věnováním tomu narazil korunu. Šafránková po většinu času nesympatická - a to je co říct - Arazím jednu dobu přímo na odstřel, nějak jsem nežrala jeho přerody ze žlučovitýho chlapa, co furt jen nadává a řve, do podoby hodnýho taťky, co dělá mentora malýmu Ondrovi, nejdřív si Ludmilu strašně chce vzít, v dalším díle o ní nezavadí pohledem, ten člověk asi taky není úplně normální. Kór tady je teda rozdíl mezi sériema ohromnej. Naštěstí herci hodně zachraňujou, všichni četníci i ostatní vedlejší role, parádní výprava i hudba, zajímavý kriminální zápletky i fajn dobová atmosféra. Humor, hlavně ze začátku, je povedenej, nevtíravej. Vypíchnout zaslouží Trojan, z ostatních četníků se mi nejvíc líbil Junák a Pardus a dobře se se svou rolí popral Hartl. Obecně platí, že díly, kde se neřeší primárně navracející se manželé, protahovaný požádání o ruku nebo kecy o svatbě jsou většinou výborný. Škoda no, že se to tak zkazilo. (03.09.2014)