Berlín 1918–1933: Metropole zločinu

1. část: Poválečný chaos anuloval veškerá pravidla, masové vraždy a politické atentáty byly na denním pořádku... Většina obyvatel Berlína však měla v poválečných letech co dělat, aby se postavila zpět na vlastní nohy. Tisíce jich bojovaly o přežití. Jídla byl nedostatek, hlad se stal běžnou součástí života. Mladou demokracií otřásaly pokusy o politický převrat. Na republiku útočili jak levicoví, tak pravicoví extrémisté. Berlín se stal dějištěm násilných domácích politických sporů. Systém morálních hodnot se zcela rozpadl, neexistovaly žádné principy, ani zásady. Prvním masovým vrahem Výmarské republiky byl Friedrich Schumann, který ve Špandavském lese vraždil naprosto nahodile. Zabíjel lidi na procházce, milence i výletníky. V roce 1920 využil lidské touhy po pěnězích podvodník Max Klante, který přesvědčil tisíce lidí, aby mu svěřili své úspory. Dalším masovým vrahem byl Karl Grossmann, jehož oběti končily rozřezané v řece. Ernst Gennat, vyšetřovatel berlínské kriminálky, musel vymýšlet nové policejní postupy, jelikož v chaosu a zmatku se nedalo pracovat.
2. část: Atentátníci, kasaři, vrazi a podvodníci nejrůznějšího zaměření se s vervou potýkali s přetíženými kriminalisty... Od poloviny dvacátých let minulého století pohlíželi mnozí Berlíňané do budoucnosti s nadějí. Život i práci ve čtyřmilionové metropoli výrazně usnadňovaly moderní dopravní prostředky. Od roku 1924 vznikaly jednotlivé tratě příměstské železnice, centrum Berlína každé ráno zaplavovaly tisíce dojíždějících. Obyvatelé mohli rovněž navštěvovat příbuzné na předměstích. Totéž měla v plánu i jednadvacetiletá Dora Perskeová, milá mladá žena z dobré rodiny. 21. prosince 1927 vyrazila navštívit tetu a strýce, ovšem ke konci cesty došlo k závažnému zločinu. Vrchní inspektor Ernst Gennat slavil úspěchy s novými metodami, dokázal například vypracovat profily zločinců, což bylo tehdy novinkou. Berlín ovládaly zločinecké spolky a gangy, kriminální živly se scházely v putykách a útulcích pro bezdomovce. Mezi kasaři vynikali bratři Sassovi, kteří jako první začali pracovat s autogenem. Koncem dvacátých let se začali prosazovat nacisté, kteří do svých ozbrojených band verbovali násilníky nejhrubšího zrna. Jeden z nich, Horst Wessel, se po násilné smrti stal mučedníkem, i když mu komunisté dali nakládačku z jiných než politických důvodů. (Česká televize)