Poslední císař

Trojhodinová história dejepisu so šikovným učiteľom-rozprávačom na mieste režiséra. Cisár je až do príchodu svojej prvej manželky tým najosamelejším mužom na svete a udalostiach za svojimi múrmi sa dozvedá, rovnako ako divák, iba sprostredkovane. Potom nastane zmena západne mysliaci chalan sa dostáva do sveta. Sklamanie však strieda sklamanie, každý si hrá na svojom piesočku a nedá sa veriť ani domácim, ani Japoncom. Podobný výživný exotický akademizmus, ako napr. Cesta do Indie alebo Indočína. (24.07.2017)

Zajímavá a krásná freska posledního císaře Číny. Film sleduje celý jeho život od úplných počátků, jeho nástupu na trůn v brzkém mládí, jeho postupné uvědomování si pravdy až ke konečnému porozumění. Symboly plný a vizuálně uhlazený film, který vás chvílemi může dostat do kolen a jindy chvílemi uspává. To je bohužel častý problém takto dlouhých a životopisně založených snímků. Bernardo Bertulocci nám ukazuje svojí představu a chvílemi umí opravdu dostat každého. Scéna v posteli kde se pod sametovou přikrývkou pochybují těla je krásná a představuje, že nejde o to jak vypadáme, jaké jsme pohlaví, nebo národnost, ale jde o sblížení.... Nebo scéna, kdy císař hraje s poddanými hru kdy na sebe přes plátno sahají a on se úmyslně pohybuje, aby na něj sahalo co nejvíce lidí. Symbolizuje jeho chtíč o to být milován, být hlazen a cítit co necítil(byl odtržen od matky a poté od něj byla odtržena i kojná....). Když císař vyjde a vidí všechny poddané, různých barev(podle mě představuje lidi světa, at černá bílí ...), kteří se mu klaní pochopí, že on vládne jim a je tím čemu oni věří. Přijme odpovědnost a tu nechce ztratit....Je zvláštní jak se změnil císař od první chvíle vládnutí až k jeho uvěznění. Celý film proskakuje životem císaře a chvílemi se možná nebudete orientovat co bylo dříve, ale jistě se to dá zvládnout. Závěr filmu symbolizuje... ale to vám dojde a snad i chytí za srdce. (05.03.2005)

Typický Bernardo Bertolucci. Formálna, technická i herecká stránka takmer dokonalosť a jedna veľká paráda, no ten obsah... čo ja viem, moc ma to teda nechytilo. A to mám životopisné filmy veľmi rád. Na môj vkus príliš uťahané (hlavne k záveru) a prešpikované veľkou kopou nezáživných scén s nudnými dialógmi. Lepší priemer. 65/100 (27.06.2018)

Neobyčejně silný příběh je bohužel zčásti potlačen tím, že se mohlo natáčet v Zakázaném městě. První hodinu tak sledujeme barevně vyvážený opulentni sled výjevů a pak na to hlavní, loutkovy stát Mandžusko, už nezbývá moc času. Jenže právě v něm spočívá celá tragédie posledního císaře, a tak zamrzí, že je druhá světová válka odbyta pár scénami. Scény z tábora pak smrdí podkuřováním čínským úřadům. Moudrý vychovatel, slušné ubytování bez šikany. Chápu, že touha filmařů po Zakazanem městě byla veliká, ale takto jsou tu silné momenty řídce roztroušené a Bertolluciho spíše zajímá krása rudých praporů na zeleném pozadí. (14.02.2016)

Výpravný historický velkofilm, který si všechny ty Oskary za výpravu, kostýmy, kameru, hudbu a spol. nepochybně zasloužil. Co se týká scénáře, nejsem zrovna velkým příznivcem vyprávění filmů od prostředka za pomoci flashbacků a jelikož mi politická historie Číny ve 20. století nic neříká, byl jsem občas poněkud dezorientovaný. Ale jinak byl ten příběh zajímavý. (02.03.2005)