Luna, La
Luna
The moon
La luna
Režie:
Bernardo BertolucciKamera:
Vittorio StoraroHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Jill Clayburgh, Matthew Barry, Renato Salvatori, Fred Gwynne, Alida Valli, Franco Citti, Roberto Benigni, Carlo Verdone, Tomas Milian, Laura Betti, Mimmo Poli (více)Obsahy(2)
Řím, drogy a opera. Studie nezdravého vztahu mezi matkou a synem v režii Bernarda Bertolucciho. Operní zpěvačka Caterina Silveriová se po smrti manžela stěhuje z New Yorku do Itálie. Bere s sebou i patnáctiletého syna Joea. Caterina se v milovaném Římě brzy zcela pohrouží do práce na Verdiho operách. Jako blesk z čistého nebe však záhy přichází zjištění, že se Joe dostal do špatné společnosti a je závislý na drogách. Zoufalá matka se snaží napravit důsledky své nevšímavosti a všemi možnými prostředky syna závislosti zbavit. Společně se vydávají na cestu po Itálii, navštíví Verdiho dům. Vztah dvojice brzy překračuje hranice vztahu matky a syna a zároveň na povrch vyplouvá staré tajemství, které postupně získává na důležitosti...
Osmý film Bernarda Bertolucciho předcházela skandální pověst, podobně jako další režisérovy snímky ze 70.let – Poslední tango v Paříži (1972) či Dvacáté století (1976). Italská cenzura byla sexuálním napětím mezi matkou a synem natolik pobouřena, že Bertoluccimu zprvu znemožnila natáčet v Itálii a do hlavních rolí obsadit italské herce. Obsazení titulních herců Američany bylo tak východiskem z nouze, pro Matthewa Barryho, který hraje Joea, se jednalo o filmový debut. Snímek je věnován scenáristovi Francovi Arcallimu, který byl spoluautorem námětu Luny a zemřel v průběhu jejího natáčení uprostřed práce na Leoneho filmu Tenkrát v Americe.
(Česká televize)
Recenze (21)
Ačkoli je to zdánlivě absurdní, vybavil jsem si v souvislosti s Lunou před chvílí Promethea Ridleyho Scotta. Oba filmy se samozřejmě pohybují v úplně jiném žánru, režiséři používají odlišné postupy a chtějí oslovovat jiné publikum, výsledek je ale tak nějak v porovnání s potenciálem, s rozpočtem a jménem režiséra stejně ubohý. A podobná je i reakce nemalé části filmových fanoušků, kteří v tom filmu hledají a nacházejí něco jiného, než tam ve skutečnosti je. Bernardo Bertolucci je pochopitelně příliš dobrý filmař na to, aby se v jeho snímku neobjevil žádný zajímavý obraz nebo scéna, ale v porovnání s tím, co mu skýtaly exteriéry a herci, které měl k dispozici, je to až bolestný neúspěch. Hlavním problémem ale zůstává mizerná motivace a psychologie postav, nevěrohodná zápletka, idiotské chování (anti)hrdinů a celkově scénář. Tohle psychologické drama tak nějak zapadá do atmosféry 70. let a do škatulky filmů pro klubové publikum. Kontroverze sexuálního vztahu matky a syna už podle mého vyčpěla, ale o to víc vyplynuly na povrch nedostatky scénáře. Celkový dojem: 25 %. ()
Tento film nabízí zvláštní, komplikovaný a „poněkud“ nezdravý vztah mezi matkou a synem, několik kontroverzních scén (v paměti vám pravděpodobně zůstane jedna z nich), vtipný odkaz na Poslední tango v Paříži, ale stejně tak nesympatické postavy, u kterých vám postupně začne být srdečně jedno, co se s nimi stane, dále nudu a podivný, do prázdna vyznívající konec. V konečném součtu mi to vychází na mírné zklamání a průměr. ()
Nelíbilo se mi podání.. ()
Na obrazovej stránke tohto dramatického titulu, si dal jeho hlavný kameraman; teda aby som bol predsa trochu viacej v tejto danej veci špecifickejším, tak predovšetkým na exteriérových záberoch; reč je mimochodom o talianskom kameramanovi Vittoriovi Storarovi; mimoriadne extra záležať, až tým povedzme úplne odsunul príbehovú líniu na okraj vedľajšieho záujmu? • Síce nemožno vôbec poprieť zrovna ani to, že najmä jeho bravúrna kompozícia obrazu bola v neustálom popredí, ale zase, čo sa trebárs konkrétne týkalo → nasledovnej línii udalostí z celkovo, a v tomto prípade sprostredkovaného zväčša len z talianskeho prostredia, tak si tiež rovnako myslím, že i scenáru zo strany B. Bertolucciho a spol; bola venovaná podobná starostlivosť, nakoľko som našiel minimálne 2 postavy, ktoré spoľahlivo utiahli celý tento titul na svojich pleciach. • Totižto ma zaujala už otváracia sekvencia s jednak ústrednými postavami, či dokonca som taktiež postrehol i to, že počas úvodných cca 7 minút → nielenže nezaznel žiadny, súvislejší dialóg, kedy si režisér medzitým pomerne dosť často vypomáhal: magickými obrazmi a hudbou, či zvukovými ruchmi. • Strih. O zhruba 15-16 rokov neskôr. Nový York. CHARAKTERY. Operná speváčka: Caterina Silveriová. Adolescentný synátor: Joe a ďalší. Teraz sa zastaví SMR(Š)Ť. Rýchla výmena amerického pobytu za to talianske... • Z Joea sa už medzičasom stal "junkie" na plný úväzok, zatiaľ čo jeho mama spieva na plné hrdlo operné árie. A čo vlastne prichádza do úvahy ďalej? • Áno, bude to ešte hodne zaujímavé, pokým teda pristúpite na "režisérovu hru", spočívajúcu asi v tom, že tento autor v žiadnom prípade netvorí "romantické komédie", a tak tým pádom môže divák od neho očakávať asi čokoľvek, a vedzte tomu, že je to práve tak. Skrátka; dýchala na mňa akási škandalóznejšia atmosféra, obalená v umeleckom kabáte, a k tomu navrch i s dvomi nadštandardnými, hereckými prejavmi v podaní Jill Clayburghovej a Matthewa Barryho, pripomínajúci mi vzťah matky a syna z Pasoliniho počinu: Mamma Roma, no ten až tak nezachádzal do krajného extrému, ako aktuálna La Luna, ktorá napríklad v tých časoch totálne znechutila i takého Andreja Tarkovskijho, čiže tentoraz platí zlaté porekadlo: že film nie je určený pre každého filmového konzumenta, vrátane snáď i umelecky založených jedincov? ()
Bertoluccimu se podařilo ukázat pravou tvář amerického myšlení a jednání, které by se dalo stručně charakterizovat jako ODE ZDI KE ZDI. Nesčetněkrát se opakující scény představující záplavu lásky, něžných slov a objímání, které se v mžiku změní v nadávky a facky. Syn Joe je v podstatě rozmazlený fracek, který žije v blahobytu, a protože roupama neví coby, tak začíná brát drogy. Jeho zoufalá matka, veleúspěšná pěvkyně, se ho všemožně (avšak marně) snaží drogové závislosti zbavit. Zda ho z ní dostane pořádná facka, kterou mu v závěru filmu uštědří jeho biologický otec, je na divákově úvaze. ()
Nebudete se mnou všichni souhlasit, ale nemohu si pomoci. Je to báječné. 1) Jako poznáte jamon serrano od obyčejné šunky na první přivonění, tak i po několika záběrech filmu je jasné, že sledujete jemnou ruku opravdového mistra. Tento film není jenom řemeslo, je to umění. V době, kdy většinu filmové produkce tvoří neschopní (menšinu schopní) řemeslníci, je sledování díla 39letého Bernarda Bertolucciho vpravdě uměleckým svátkem._____ 2) Film se dotýká vztahu mezi matkou a synem s lehkým incestním nádechem moderně a citlivě. Italští censoři po přečtení scénáře zakázali režisérovi natočit film v Itálii, pokud by hlavní postavy byli Italové, a tak jsou to Američané. V italské televizi začátkem osmdesátých let byl však snímek doporučován divákům od 14 (!) let._____ 2) Bertolucci zaměstnal na filmu svou rodinu. Sám se podílel na scénáři spolu se svou druhou ženou (vzali se před rokem) 37letou Angličankou Clare Peploeovou, s bratrem divadelním režisérem a dramatikem 32letým Giuseppem a dalšími. Bratr byl rovněž druhý asistent režiséra. 39letý synovec Giovanni film produkoval._____ 3) Uvěřitelné přirozené herectví 35leté Jill Clayburghové a zejména 17letého Matthewa Barryho až bere za srdce. Barry se kromě herectví (vede i oblíbené herecké kursy) věnuje především castingu jako casting director._____ 4) 20letý přitažlivý Alžířan Mustapha Barat (usměvavý drogový dealer Mustafa) fungoval rovněž jako učeň u kamery a postupně se stal kameramanem dokumentárních filmů. ()
Druhy Najplansi film od Bertolucciho. Prvy je to megasvinstvo Amore e Rabbia 15 % ()
Zvláštní příběh matky a syna. On feták ona zpěvačka, která se snaží dělat vše možné, aby syna vytrhla z drog. Scéna kdy to mám dělá rukou synovi je docela silná. Solidní drama. ()
Naturalistické ako aj poetické stvárnenie oidipovského komplexu. Bertolucci búra opäť tému tabu a s jeho dokonalou réžiou a umeleckou kamerou Vittoria Storara sa dostáva do hĺbky psychiky a sexuality postav. ()
37. Zlatý Glóbus za rok 1979 - nominace (1) - Nejlepší herečka (drama) - Jill Clayburgh ()
Herectvo Jill Clayburgovej bolo silné a melodramatické, keď sa pokúšala použiť sex a seba, aby odlákala narušeného syna od závislosti od heroínu. Filmoví tvorcovia robia publiku službu prinášajúcu incestné správanie a psychológiu do povedomia, kde na väčšinu ľudí nevedome číha. Zvodnosť matky a syna nie je taká vzácna, ale väčšinou je popieraná a racionalizovaná. 8/10 ()
Vyumělkovaná snaha zaujmout, která se přes vizuální pojetí výpravy a kamery nutně míjí účinkem. Drama, vůči kterému divák může zůstat úplně chladný. Bertoluccimu prostě současnost nejde. ()
219. Tak ani tentokrát jsem nebyl mistrem zklamán, i když musím zdůraznit, že po přečtení hodnocení, jsem k dílu přistupoval na svoji škodu zbytečně rezervovaně a mnoho od něj bohužel nečekal, měl jsem ho nedopatřením jen za nějaký okrajový film od světově proslaveného režiséra, ale vše bylo nad mé mylné očekávání naprosto jinak a po druhém shlédnutí se při třetím již mé zaujetí námětem a hlavně jeho bravůrním zpracováním vystupňovalo v nadšení, musel jsem nakonec užasnout, jak velmi mnoho lze zbystřenou vnímavostí pro sebe zachytit, v jak intenzivní zážitek se může opakované, pozornější shlédnutí proměnit, pochopil jsem a plně uvěřil, i tak se může proměnit vztah mezi matkou a synem, když zůstanou okolnostmi sami, náhle jen oni dva a oba cizinci na novém místě, ve zmatku velkoměsta, a tak velmi, velmi daleko od svého domova za oceánem, dvě osudem vytržené bytosti, jen oni dva, bez přátel, bez jakýchkoliv posilujících vazeb, jen oni dva, na sobě závislí, s ochabující vůlí cokoliv na svém stavu změnit, pak lze pochopit a uvěřit, neodsuzovat, nevyčítat, neobviňovat, jen v tichosti, společně s oběma statečně nést životní trýzeň, bez snadných východisek a spásného vysvobození, bravo!!! ()
Příběh dospívajícího Joea, který po náhlé smrti svého otce (a netuší, že to není jeho otec) cítí prázdnotu. A když je navíc ze dne na den přesazen z amerického prostředí do evropské Itálie, situace se jen zhorší. Při oslavě chlapcových 15-tých narozenin zjistí jeho matka, že Joe bere drogy. Miluje zpěv a sny, ale byla by ochotná se toho všeho vzdát, jen aby synovi pomohla. Ten ji velice miluje ale zároveň tak ji občas i nenávidí, laská se s ní a hned na to jí hrubě vynadá. Když už matka neví kudy kam, dostane spásný nápad a seznámí Joea s jeho pravým biologickým otcem. A ten zvítězí a Joe má zase konečné úplnou rodinu. Syn s otcem jsou si totiž hodně podobní - oba velice milují své matky. Film by mohl být občas až drsný, ale láska, zpěv a hudba ho velmi zjemňuje. Strhující děj, skvělé výkony matky i syna, výborný scénář i režie. Jeden z velkých zážitků tohoto roku a tak dávám filmu jednoznačně pět hvězdiček. ()
Bernardo Bertolucci nesedne každému, to je jasný. Pro někoho jsou to prasečinky, pro nkoho nechutnosti a pro někoho umění. Nezdravý vztah matky a syna, ve kterém hraje roli minulosti, sex a drogy by těžko natočil někdo tak osobitě jako právě Bertolucci. Jen je to opravdu moc roztahané. ()
Bertolucci je výsostný estetik, vždycky je na co se dívat, ale většinou se nad tím nesmí moc přemýšlet. Komplikované vztahy v rodinách jsou vděčným námětem, ale tady se spíš než po realistické kritice jde po efektních scénách a šokujících situacích. Hapruje tu psychologie v motivacích jednání jednotlivých postav (hlavně matky a syna). Sice se za bláznění, znuděnost, pomatenost či abstinenční příznaky dá schovat mnoho, ale v tom případě to shazuje málem idylický závěr - rodinka se nám zase šťastně setkala, dokonce vzal otec výchovu hned od počátku pevně do svých rukou ... Kéž by se několikaleté křivdy daly smazat jednou fackou! ()
Nie som žiadny surovec ale týchto dvoch hlavných hrdinov, zmagorenú matku a jej sfetovaného syna mi nebolo ľúto, boli mi obidvaja vrcholne nesympatický. A ten ich vzťah to bolo teda riadne choré! Menej jak dve hviezdy si to však určite nezaslúži, natoľko sa s tým zas Bertolucci určite natrápil. PS: tešil som sa kedy naskočí na plac Benigni a on sa z neho stratil ešte skôr než som si ho všimol. ()
K mé spokojenosti filmu hodně chybělo. Celkově dost prázdné a moc dlouhé. 60%, 15.1.2014. ()
Jako se u některých filmů všechno až přehnaně vysvětluje, tady je tomu přesně naopak.. většinu motivů postav jsem si spíš domýšlela a u spousty scén mi cukaly koutky, jak absurdní byly a to jsem myslela, že jsme emocionálně založený člověk. Přesto mě to naprosto vtáhlo a nepustilo, i když v tomhle podání by mě možná bavilo i putování mravenců. Rozhodně estetický požitek.. ()
Starý dobrý Bertolucci ,Rím, drogy a netradičný vzťah medzi matkou a synom. Ak by film mal o pol hodinu menej, možno dám 5 hviezdičiek... Koniec už nejak stráca význam aj náboj. ()