Chyby

Vyborny vztahovy cesky film. A ked je tuzemsky, ci uz cesky, alebo slovensky film vyborny, tak je to divacky sviatok. Pavla Gajdosikova si svojou byvalou pornohviezdickou, ktora sa zmenila a hlada svoju stastnu ihlu v kope "zvrateneho" sena, ide pre Ceskeho leva. Jej chemia spolu s "citlivym buranom", ktory chce milovat, je nadpozemsky dokonala so vsetkymi plusmi (kaktusovy darcek, nastahovanie do domu) i minusmi (dozvedenie sa pravdy, facka, kamarati kreteni). V zavere sice happyend, ale velmi neisty, najma vyjavmi napisov na dome. Samostatnou kapitolou vo filme je potom "stepfather" Ivo Gogal, ktory tu v par scenach na total exceluje svojimi "kokotmi" alebo rozpravanim do duse Tomasovi - "Mozno sa zamilovala do nejakeho blbca. Ked si zamilovany robis somariny. Spravas sa ako chudak. Neznasam chlapov, ktory sa lutuju a myslia si, ze svet je nespravodlivy. Zdvihni zadok a uprac to tu! Ak ju nechces tak na nu prestan mysliet. Ak ju chces tak jej zavolaj. Ak by to chcela robit, tak to robi a neplytva casom v takejto prdeli. Idem sa vysrat!" No scenaristicke perly a Gogalovi za jeho par trefnych scen specialneho Leva! Jedinou vyhradou je Prusinovskeho typicky stroha, az televizna forma. Silne styri *. (18.01.2022)

Banalitka s banálními postavami v banálním prostředí, ale tak dobře obsazená, zahraná a jemně a přesně sledující dramatické nuance v konfliktu dvou čerstvě zamilovaných lidí, až dojímá. Film se srdíčkem a hlavně fantastickou herečkou v hlavní roli Pavlou Gajdošíkovou. To ona ho vytahuje na 4 hvězdy. (10.03.2023)

Bojlerový poplach!!! Je to jeden z takových těch až klasických romantických příběhů ze života rurální dělnické třídy, kdy si nehezký pohlupavý vidlák narazí ve velkoměstském šukbaru neméně intelektuálně obdařenou roštěnku o nejméně pět lig nad ním, vůbec se nepozastaví nad tím, jak to, že se mu tak poštěstilo, a vzplane k ní dokonce víc než k obvyklé hospodářské fauně. Načež po chvíli idylického vesničení a neohrabaného prcání zjistí, že je jeho nová, tentokrát nebečící milá mobilní úschovna na čuráky a venerologický atlas s akutní anginou klitoris. A dál to znáte. Donchuján, ač dříve krutopřísný ramenáč nad věcí, se kompulzivně rozžárlí na všechny ty Róznbergy, co mu tam před ním kompletně sjeli dezén, poplatný svému něžnému a citlivému naturelu s jemným nádechem starosvětského intelektu začne figurantku vyzrále místo šukání jen pěstit a celá Dolní Jebavá maloměstsky vrací úder v podobě nekřesťanského skandálu od souvratí až po Coop, prostřednictvím náhle se kolem internetové hvězdy vilně ochujmejtajících traktoristů a jiných kydačů a všeobecného veselení se sprejováním falické a vaginální symboliky na fasádu toho chudáka, co měl raději zůstat u ovcí. Ale jak už to bývá, motorový pekáč se potřebuje usadit, ňouma Myluje!, a tak naše hrdličky nakonec překonají všechny nástrahy internetového porna i rustikálních pomluv a příkoří, načež zasněně odkráčejí k zapadající vlečce s hnojem. Děsně bych chtěl vidět dvojku, tak po roce, kdy vidlák už bude jen chlastat a panička cyklicky vyprcávat celý sbor dobrovolných hasičů a kompletní mužstvo TJ Sokol Dolní Jebavá. No, je rozhodně milé, že pan Prušinovský moudře nechal odkutálet svého trapného gayfrienda ke všem těm Langmajerům do bulvárních vod lopatistických televizních kanálů a žump, přičemž kokotem nezatížen takovými nadstandardními výtvory jednoznačně pozvedává úroveň kinematografie našich lůzrů a hnojů! Moc pěkná, scénáristicky i režijně, a veskrze originální prácička, a to zejména díky popičovní Pavle, která konečně zaslouženě dostává příležitosti odhalovat úplně všechny své nesporné talenty a při své první hauptce se nikterak neupejpala. To byla samozřejmě jen taková žertovná hyperpola, tvrdím to samosebou zcela ochable a pohlavně nezatížen, je to prostě výborná herečka i mimo porno! A ty kozy zjevně tak do roka už beztak přestanou plnit estetický účel a Pavla bude mimo plátno využitelná jen čelem k pelesti. (10.01.2022)

Vtahující indie romantika Prušinovského typu. Neokázalej, hezkej a dobrej film. (18.07.2021)

Jan Prušinovský čím dál víc aspiruje na nejzajímavějšího a nejvšestrannějšího českého režiséra. Zde nám spolu se scénáristou, který dosud psal jen levné krváky, nabízí příběh, který sice vychází z klišé, ale další jeho rozvíjení je přesným opakem. Hlava mi nebere, proč bych měl vyčítat tvůrcům, kolik minut z výsledného střihu věnují jednotlivým postavám, scénárista může přece napsat i romantiku, která se věnuje víc chlapovi, ne? Jenomže tímhle film dost klame tělem, protože čím víc poznáváme Tomáše (jeho běsy, nejistotu, alibistický návrat ke kamarádům, ale i touhu a to, že si váží lásky), vidíme, jak je Ema vyrovnaná, emancipovaná a má vše v životě vyjasněné. Je vidět, že ne všichni (a ani ti, co film studovali, nejsou výjimkou) to pochopí. Svou jinakostí na mě snímek opravdu silně zapůsobil a budu se k němu ještě mnohokrát vracet. 90%. (03.01.2022)

Už dlouho jsem neviděl český film, který svým zpracovaním i příběhem má opravdu ty nejlepší evropské parametry. Moc se mě líbil scénář, který si mě nejdřív připravil a pak ťal a to do hodně živýho. Přát a fandit Emě a současně sledovat neuvěřitelnou malost a pokrytectví místních lidí to opravdu bolelo. Třeba chování Tomášova "nejlepšího" kámoše byl skutečný vrchol sráčovství i když mě ho pak bylo spíš líto, když o tom přemýšlím. V poslední části výrazněji rezonuje romantická složka filmu, ale působí naprosto přirozeně a s ohledem na poslední scénu hodně realisticky. Vlastně mě to připomělo první filmy Fatih Akina, takovýto ponor do lidských povah ve jménu lásky ze solidní a na český poměry věrohodnou zápletkou. Honzu Prušinovskýho chci ještě pochválit, že se nebál film obsadit herci, kteří zatím neměli s velkým filmem tu čest, že na rozdíl od mnoha svých kolegů nebyl línej, nejel svoje partičky a vybíral v divadlech nové, talentované tváře. Vyplatilo se na 100%. Pavla Gajdošíková je absolutně fantastická, nominace na Lva je jistá a má cesta do Ostravy k Bezručům taky. Jan Jankovský to samé v zeleným, jen si vyjedu místo do Ostravy do Ústí. Opravdu po dlouhý době český film, který umí vyprávět, má emoce, profi filmařinu a skvělý herecký výkony. Velký palec nahoru ! (12.07.2021)

Mohl bych snad od Honzy Prušinovského čekat nějaký průser? Já bych snad řekl, že ani ne, když teda pominu jeho jednu ne úplně povedenou pohádku. Chyby jsou ale skvělým dramatem, na poli české scény až neobvyklým. Hodně dobré téma, jasné, čisté, zřetelné. Perfektní herecké výkony, kde mi mimo hlavní role, kde Pavla Gajdošíková byla hodně boží a Honza Jankovský ji neméně skvěle sekundoval, ještě hodně sedly role výčepního z hospody a role tatínka ze Slovenska. K tomu, dle režiséra, tradičně luxusně zvolená hudba adekvátně podkreslující onu atmosféru, která není úplně depresivní, ale ani úplně veselá. Prostě ve všech ohledech lidská a to jak po té pozitivní, tak i po té negativní stránce. Chyby jsou prostředím hodně české, ale tématem a chováním lidského tvora tak světové, že si určitě najdou cestu i za hranice naší země. (25.04.2022)

Chyby jsou správně udělaným filmem, který si vybírá malé téma a snaží se ho soustředěně rozehrát. Prušinovský natočil důstojnou vztahovku, která ostudu v evropském festivalovém okruhu neudělá, zároveň však nemá dost trumfů, aby ohromila. Více zde. (19.08.2021)

Slunce, seno, vztahy aneb taková normální vesnická romance. Ona bejvala kdysi tak trochu kráva, on je nyní tak trochu dost kretén a všichni okolo nich jsou neustále hovada. No, a pak v tom budujte ten onen "zdravý vztah". Od Vojkůvky, Prušinovského i herců přesně vystižená míra čecháčkovského buranství bez byť jen náznaku jízlivého povýšeneckého úsměšku. Což se cení, to zvládne málokdo. (01.05.2022)

Vciťování se do/soucítění s venkovskou malostí mi nikdy nešlo, takže místo jednoho "no a" 99 minut zbytečného (i když docela obstojného) dramátka. Třiapůl. (06.03.2022)

„VÍ TO?…“   Když se můžou rumunský filmy věnovat píchání (a začínat tím), tak proč bysme u nás měli zůstávat pozadu, že… Film o chlapský ješitnosti, ženský blbosti a vesnický ubohosti. Takový… vlastně vztahový drama. Ty já moc nemusím. Navíc tady jde jen vo jedno (ne vole, zrovna vo to ne…).     /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Sere mě, když si ho ostatní honěj nad moji starou. 2.) Nevadí mi, když si ho ostatní nade mnou ...                     PŘÍBĚH  ***  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (18.03.2022)

Galerie životních proher a přehlídka pravidelných účastníků karambolů z neřešitelných křižovatek dospělosti. Přestože se Prušinovského vyprávění opět odhaluje jako to, ve kterém je chlapům snáze odpuštěno a ženy dostávají naloženo občas už jenom za to, že jsou ženy, jen těžko se od dění odtrhává zrak. Nelze neocenit mírně dřevěnou, ale o to uvěřitelnější hereckou sestavu, nad kterou navíc hrdě ční Pavla Gajdošíková v jednom z nejpřirozenějších a i bez jakýchkoli berliček a manýr nejpůsobivějších výkonů, co jsem v novodobém českém filmu potkal. Ano, mám nemálo výtek k poslední třetině, která se chvílemi děje proto, aby se děla a my se s hlavní dvojicí dočkali katarze. Jako celek jsou ale Chyby tak své a ostře ohraničené, že řadoví tuzemští souputníci jen stydlivě stojí ve stínu. (11.07.2022)

"Na porno koukám častěji než do ledničky." Statistiky si nedělám, ale jsem si poměrně jistej tím, že u mě vede ta lednička. Vůbec si však nejsem jistej tím, jak se mám na Chyby dívat, když jsem v životě žádnou chybu neudělal. Možná jednu malou chybku, ale tu bych nepočítal. Mně se to totiž vůbec nelíbilo, těm lidem jsem nerozuměl, ale z hlavy to dostat nemůžu už pár dní, takže to asi tak špatný nebylo. Ještě to nechám uležet. Jednu jistotu však mám. Kdybych byl zpomalenej venkovskej balík a byla by se mnou ochotná spát pornohvězda zcela mimo moji ligu, tak bych naparováním se možná až puknul a žádný drámo bych z toho nedělal. (21.12.2021)

Ten film má hodně silných a zajímavých aspektů - v několika momentech umí skvěle zobrazit bezvýchodnost a strach jaký může žena cítit z mužů. Nejde se ale zbavit pocitu, že by byl mnohem lepší, kdyby byla protagonistkou ona, namísto jeho (protože ačkoliv marketing se tváří jinak, progagonistou toho filmu je rozhodně on). Třeba by se pak podařilo vyhnout řadě klišé a stereotypů. Takhle to padá do formátu, který je pro Prušinovského typický, a sice že vše a všechno se musí přizpůsobovat a doprošovat bílému hetero muži. A často je to dlážděno dobrými úmysly, tedy snahou vysvětlit onomu bílému hetero muži, že "výkyvy od normálu" jsou v pořádku. Vždy je to ale založeno na tom, že jeho souhlas je nutný a že o něj musí být nejdřív usilováno - stejně jako v Mostu se trans Dáša a Romové museli doprošovat svojí neskonalou trpělivostí a snaživostí "normálním lidem", musí to tady dělat Ema. Jenže paradoxně tím, jak dokonalou, hodnou, chápavou, trpělivou a snaživou tváří v tvář agresivnímu balíkovi ji film dělá, tím víc stvrzuje, že takového chování má za potřebí a že taková "cesta hamby" je u ní na místě. Jan Prušinovský vynakládá ve své tvorbě hodně síly na to, aby ukázal, že "nenormální" lidi si mohou vysloužit tolerování, což mu rozhodně slouží ku cti na úrovni záměru, problém ale je, že tahle tolerance je vždy výsledek jeho anekdotických vyprávění a je založena na hyperaktivní snaze ze strany "freaks" této tolerance u "normálního člověka"  dosáhnout, nikdy nemá nádech inherentní reality, která jen není každým chápána, ale odměny. Jinými slovy Prušinovský v důsledku vypráví příběhy výjimek, které navíc působí svou přehnanou dokonalostí (Ema během samotného příběhu opravdu neudělá jedinou chybu - paradoxně vzhledem k názvu filmu - pokud jako chybu nepovažujeme rozhodnutí s tím idiotem zůstat) nepřesvědčivě. Na konci filmu je scéna (malý spoiler), v níž se oba navzájem jeden druhému omluví, což by mělo naznačovat nějaké konečné smíření, ale zároveň se jaksi ignoruje, že ona se nemá za co omlouvat a u něj naopak nevím, proč by tahle vágní omluva za jeho chování měla stačit - nicméně vzhledem ke statutu quo a mocenské dynamice toho vztahu to působí přirozeně. Vlastně to trefně zobrazuje realitu ve společnosti, jen si vůbec nejsem jistý, jestli si to ten film uvědomuje a jestli chápe, o jak tragický konec se jedná. Takže to je případ filmu, který na nějaké úrovni trefně zobrazuje nějaký aspekt společnosti, ale jeho problém je, že to nevystavuje žádné skutečné reflexi a místy to nevědomky implicitně legitimizuje. Otázka není, co měly dělat jinak postavy, ale co měli dělat filmaři (snad s výjimkou toho, že Ema mohla mít nějakou lidskou/negativní vlastnost). Podle mě by vážně stačilo, kdyby ten film plně přijal ženskou perspektivu a neutíkal k chlapovi jako k protagonistovi, o jehož emoce jde nakonec především. (12.07.2021)

Hodně dobré to bylo. (21.04.2022)

Výborný antipod českých, šovinismem prosáklých a genderovými stereotypy obtěžkaných mainstreamových romcomů. DĚKUJU! ❤️ 💯 (23.09.2021)

Kluci mají evidentně nakoukáno. Zavrženíhodná videa samozřejmě nikdo z nás oficiálně neviděl, ale vypadají velmi autenticky. Prušinovský má překvapivě velkou oporu ve Vojkůvkovi. Společně mažou hranici mezi fikcí a realitou. Kam se hrabe jejich věhlasnější konkurence, u které divák nevěří jediné větě ani samotným hercům. Sázka na neokoukané tváře se rozhodně vyplatila. (15.02.2022)

„Ráno jsem mu dala šanci, aby se zdekoval.“ - „A?“ - „Zdekoval se.“ Ale co když se nakonec vrátí, bude jim to skutečně společně fungovat? A co teprve až přijde na praní špinavého prádla z minulosti, to se těch chyb může udělat ještě víc…Po výborných Kobrách a užovkách jsem se na Prušinovského nový celovečerní počin těšil. Při vzájemném porovnání z toho Chyby vycházejí v mých očích o něco málo hůře, ale co do kvality jde objektivně o víceméně srovnatelné dílo. Znovu hraje prim uvěřitelnost, civilnost a snaha o co největší autenticitu. A studie vztahu, do kterého značným způsobem zasáhne ozvěna minulosti, opravdu působí poměrně věrohodně. Ačkoliv sympatie k aktérům se drobet mění, alespoň mně se pohled na 1 z postav k mému nemilému překvapení v průběhu sledování hodně změnil. To ovšem nic nemění na tom, že mě film dost bavil a oceňuju i tu poměrně riskantní sázku na neokoukané tváře (oba u mě zabodovali). A též konec má co říct, ten poslední záběr je dost smutný, ale tak už lidé fungují. Za mě to budou solidní 4*. (12.12.2021)

Vlastně vůbec nechápu všechny ty komentáře, které s výčitkou poukazují na to, jak nesympatickou, poškozovanou a přitom klasicky doprošovanou postavu Tomáš symbolizuje, a přejí si v podstatě jiný film o něčem jiném. Prušinovský přitom je dalek toho, aby stvrzoval klišé a stereotypy, film je o nich, ale toliko je zobrazuje a předvádí, a přitom nás vtahuje do toho, jak se v nich postavy cítí v pasti. Konec není happy-end, jen smíření se stavem věcí a pokus všechna ta poškození akceptovat a přežít. Ani si neumím představit, že bych od takto zvoleného ohniska chtěla víc. Všechno přepálenější (viz třeba - byť poutavé - úvahy, jak by s takovými postavami naložil Trier) by bylo o něčem jiném než o té žabomyší malosti a bezvýchodnosti, která tu prostě stále je a jejíž kvalitní filmové prožití má smysl samo o sobě. **** Formální zpracování bez zbytečných parádiček bylo přiléhavé jako kůže na těle. *~ (11.03.2022)

Nevím, kdy jsem naposled viděl z české tvorby něco tak neortodoxního, syrového a vlastně úplně realistického a v takovémhle  přisprostlém provedení. Kudos Janu Prušinovskému. (25.05.2022)