Le Concert Midem Cannes 1968
Obsahy(1)
To nejlepší z československé populární hudby 60. let minulého století na pódiu v Cannes... Hudební festival a zároveň trh MIDEM se v jihofrancouzském městě Cannes koná už od roku 1967. Na jeho druhém ročníku vystoupila tehdejší špička československé populární hudby v čele s Karlem Gottem. Všichni – tedy krom Gotta i Marta Kubišová, Helena Vondráčková, Václav Neckář, Judita Čeřovská, Yvonne Přenosilová, Helena Blehárová, Josef Laufer i Hana Hegerová náročné publikum přímo nadchli, a to nejen svými výkony, ale i výborným slovním projevem v angličtině či francouzštině. Česká televize nyní divákům poskytuje unikátní příležitost zhlédnout záznam tohoto koncertu, v němž zazněla řada známých písní v různých jazycích. (Česká televize)
(více)Recenze (13)
Parádní archivní kousek. Je vidět, kdo byl v té době u nás opravdu na vrcholu a i kdo měl solidně našlápnuto. První aplaus za Hegerovou, ale větší sklidila Marta Kubišová za perfektní francouštinu a přirozené vystupování (a možná také za druhou písničku, která asi mohla projít jen v tomto roce). Dále Václav Neckář za své pohybové kreace. I když oba i s Helenkou Vondráčkovou jako Golden Kids měli potlesk největší, a není se čemu divit. Jen pořád nechápu ten úspěch Karla Gotta, ale asi je to za skvělý hlas. Je škoda, že za pár měsíců museli téměř všichni jmenovaní ztichnout a z vidiny mezinárodní slávy zbyl jen ten divnej svět za mříží. ()
Těžko hodnotit představení, které někdo vymyslel a někdo aranžoval pro francouzské publikum. Nevím žádný detail, nic o zaměření tržního festivalu, o druhu poptávky. Obecně se mi zdá, že nabízet ve Francii, kde slovo šanson znamená píseň, žánr šanson je obchodně nesmysl 9přivézt český řízek do Vídně by snad taky nikoho nenapadlo). Ale stalo se, vybrali z našich domácích hvězd ty, které měly v aktuálním repertoáru 2 trochu slušné skladby, co připomínaly šansony. Nedopadlo to úplně špatně, ale dost bych se divil, kdybychomLogické by bylo nabízet něco jiného, čeho domácí nemají nadbytek. Třeba fanoušci Johnny Hallydaye by si desku s Miki Volkem koupili, kdoví. Nejvíc to odnesl Waldemar, přitom jeho verze hitů, co zpíval Hugues Aufray, jsou vynikající, a i kdyby covery byly zakázané, tak se dalo najít něco, co by Francouzi ocenili víc než Don, Diri, Don. Takže dokument je zajímavý pro nás, co jsme později s těmito zpěváky vyrůstali. Mně osobně přijde, že tuhle výkladní skříň české popmusic aranžoval někdo hodně blízký stranickému vkusu. Ve srovnání se sporadickými dokumenty z domácími vystoupeními a zejména s praklipy J.Roháče, ty výstupy většinou neměly šťávu. Převářně statické vystupování (okořeněné Neckářovým kozáčkem v rubášce) a "taneční" zvuk orchestru přímo uspával. Pěvecké výkony nebyly špatné, ale pro západní publikum šlo spíš o raritky zpoza železné opony. Jedině Hegerová vypadala jako by patřila do evropské ligy. Zaujala mne vizáž J.Laufra, zdálky vypadal jako Karel Gott, zblízka jako jeho bratr. Taky jsem nepochopil, proč naše moderátorka vedla některá představování zpěváků v angličtině, zatímco většinou mluvila francouzsky. ()
Docela by mě zajímalo, kdo pro Cannes dělal výběr zpěváků a u nich výběr písní. Myslím, že šlo vybrat daleko lépe z tehdejší tvorby, spousta těch songů by nenadzvedla ani hasiče pří výročním plesu v Kotěhůlkách. Není divu, že největší ovace nakonec měl Hana Hegerová, která to odmluvila a odzpívala ve francouzštině, a dokonce si dovolila i vtipkovat, pak samozřejmě se líbilo i dravé mládí (Neckář-Vondráčková-Kubišová) a Gott měl být jistota na konec, ale taky mu výběr písní spíše ublížil. Přišlo mi někdy, že se někteří zpěváci na tom pódiu necítí moc v pohodě. ()
Očakával som nejakú hudobnú kuriozitku spred polstoročia, a bol to skutočný koncert na úrovni, ktorý skvelo reprezentoval českú hudbu na Západe. Hana Hegerová celkom nečakane pre francúzske a medzinárodné publikum zaspievala slovenskú ľudovku Tota Heľpa a z nej plynulo prešla do francúzskeho šansónu s obrovským aplausom. Zlatý klinec programu Karel Gott ju v žiadnom prípade neprekonal. Marta Kubišová bola tiež očarujúca a Václav Neckář v skvelej gymnastickej forme predviedol kazačok ako rodený kozák. Aj moderátorka Jarmila Košťová prispela k dobrému dojmu, bola výborne pripravená, pomedzi úsmevy prepínala z plynulej francúzštiny do plynulej angličtiny. –––– Zkuste říct jednu českou větu: Strč prst skrz krk. ()
Konečně po více než padesáti letech máme možnost shlédnout vystoupení desítky československých zpěváků na festivalu Cannes. Bylo velice úspěšné, což je ze záznamu vidět. Karel Gott už mezinárodní jméno měl, ale ohromný a zasloužený úspěch sklidili hlavně Hana Hegerová, Waldemar Matuška i "budoucí" Golden Kids (obzvláště Marta Kubišová). Méně už se možná ví, že předtím i potom jmenovaní sklízeli velký úspěch i (nejenom) v pařížské Olympii. Bohužel brzy poté přijely ruské tanky a Pražské jaro skončilo. A "do roka a do dne" se "pod bratrským dohledem" nastavila opět "cesta k budování světlých socialistických zítřků" (čti doba Temna a to nejenom v kultuře). Dělo se to jak nenápadně (syndrom vařené žáby), tak i nápadně (srpen 1989) "pod kontrolou" prověřených a poslušných (staro)nových soudruhů. O tom, kdo a kde může vystupovat rozhodovali ti příslušní "zrovna rovnější". Po umlčení Marty Kubišové skončili i Golden Kids. Zelenou dostali interpreti typu Plameny a pod. , ale i ti jezdili spíše na východ od našich hranic či do dalších "spřátelených" států. Hned se mi asociovala vzpomínka na jednu povedenou sloku z tehdejší Hutkovy nekonečné písničky "Proč, proč" : "Proč mám sbírat kameny, no táto řekni proč ?" - "Přijedou k nám Plameny" :-) Osobně si myslím, že žít ve svobodném světě a ne "za drátama", tak v té době měli minimálně Hana Hegerová, Waldemar Matuška i Golden Kids na to stát se velkými hvězdami mezinárodními. Golden Kids díky výborně ladící hlasové kombinaci, kvalitnímu repertoáru i nadstandardnímu pohybovému projevu měli na tehdejším mezinárodním hudebním trhu určitě hodně velký potenciál. Nutno dodat, že "jakási" ABBA byla v té době ještě tak 5 let "na houbách" :-) Ale to všechno už je bohužel nostalgická utopie, aneb co by kdyby .... ()
Reklama