Vitalina Varela

„Rembrandt of the ghetto“ Pedro Costa a pro mě osobně jeho nejpůsobivější exkurze do míst, kde jedinou pravdou zůstává světlo dopadající na poslední zbytky života. Není vdova jako Vitalina Varela. (30.07.2020)

Costa dotáhl svůj hypnotizující styl k dokonalosti. Natočil dílo v něčem velmi nefilmové, které má vycizelovanými statickými záběrovými kompozicemi, připomínajícími plátna od Rembrandta nebo Vermeera, blízko k divadlu či výtvarnému umění. Současně jde ale o dílo, které nemůže být filmovější v tom, jak s pomocí soustředěné práce se světlem, tmou a zvuky mimo obraz vytváří atmosféru, napětí a očekávání a řídí, co uvidíme a co nám zůstane utajeno. Mezi světlem a tmou, marností a nadějí se pohybují také outsiderské postavy, jejichž výtvarně úchvatné skici nahrazují zápletku. Mistrovské dílo. 90% (10.11.2020)

„Nevěřila jsem ti, když jsi žil, nevěřím ti ani po tvé smrti.“ Jenže životem zklamaná žena si nedá říct…Nebyl jsem si jistý, co si na mě Pedro Costa připraví tentokrát. Po nadprůměrném Ossos a katastrofálním Sweet Exorcism v rámci povídkového snímku Centro Histórico u mě možná nebyla nejvyšší očekávání, přesto na takové zklamání jsem připravený nebyl. S tím, že byl film zaměřen výhradně na vizuál, jsem zpočátku až takový problém neměl. Hra světel a stínů v tmavých, stísněných až skoro klaustrofobických prostorech byla docela zajímavá. Stejně tak mi až tolik nevadily dlouhé záběry či užití ruchů místo hudby. Jenže když se k tomu přidal takřka neexistující příběh, přestřelená stopáž, silně protivná hlavní hrdinka (zhrzená, osamělá, zahořklá a nepřístupná) spolu s otravným, z cesty blekotajícího knězem, a mé prakticky nulové emocionální zapojení, začal mě film postupně iritovat, a to každou další minutou čím dál víc. Pak už mě i (zpočátku) zajímavý vizuál přestal bavit a já měl co dělat, abych film vůbec dosledoval. S hodnocením končím na 2*. (02.08.2022)

Není mnoho filmů jako tento. Jestli chcete věnovat dvě hodiny vašeho života pobytu v temném pokoji s upřímnými myšlenkami, tak si film pustte. Skoro celý tento bohatý, mysteriozní film se totiž odehrává ve tmě, kromě samotného závěru kdy je denní světlo a dokonce sluneční. Vše má takový neodolatelný lesk. Vyprávění je solidární s herci , bez ironie a zcizujících efektů. (02.11.2020)

Ale jsou to hodně silné 3* a možná časem i tu čtvrtou hvězdu dám. Vadí mi, že to strašně sází na atmosféru, přičemž ale obsahově a myšlenkově toho je na dvě hodiny málo. A forma pro mě není všechno, byť tady to "město ruin" navěky zahalené do naprosté tmy a odtržení od světa nějakou atmosféru vyvolat dokáže a vizuálně na mě hodně zapůsobilo. Jen mi to nepřišlo podmanivé, protože dost scén je delších než by měla být. Jinak už tomu ale moc co vyčítat kupodivu nemám, děj to sice skoro nemá, ale ústřední postavy jsou solidně představené, mají charisma a do určité míry mě dokázaly zaujmout a kvůli tomu mě i zajímal ten film. Monology a dialogy zde jsou taky většinou zajímavé a občas z nich vzejde silná scéna (prvních 15 minut, první setkání Vitaliny s farářem), ale občas některé působí poněkud těžkopádně. Především je to ale hodně neobvyklý film, který se ani nedá pořádně popsat, ale musí se prostě vidět. A pak uvidíte sami, jak moc vás nadchne a osloví. Já jsem zůstal tak někde na půl cesty, na hranici silných tří a slabých čtyř hvězd, ale zatím zůstávám u té první varianty, jelikož to na víc momentálně nevidím. Každopádně po zklamání z Ossos mě Costa celkem potěšil a dokázal mi, že pořád umí. EDIT: Tak nakonec to své hodnocení trochu navýším, něco mi v tom sice chybělo a na Krev to podle mě nemá, ale co se mi to rozleželo v hlavě, mám pocit, že kdybych dal míň jak čytři, tak Vitalinu Varelu podhodnotím. Forma sice převyšuje obsah, ale ten obsah tu je a nějakou hloubku má, takže mi to nakonec na ty slabé 4* vyjde. EDIT 2: Tak po zhlédnutí Cavalo Dinheiro se vrátím k původnímu hodnocení. Silné 3* (01.05.2021)

Ponuré, hypnotické obrazy černých lidí většinou na temném pozadí, doprovázené ztišenými hlasy. Komentář: https://cine-vue.com/2020/03/film-review-vitalina-varela.html https://www.bfi.org.uk/news-opinion/sight-sound-magazine/reviews-recommendations/vitalina-varela-pedro-costa-cape-verdean-haunted-heroine Pro cinefily povinnost a potěšení, pro ostatní zajímavost, kam až Costa dospěl... (02.06.2020)

Působivá aplikace malířské techniky vlámských mistrů ve filmovém obraze. Není jasného světla, jen stíny tu a tam poskakují mezi životem a smrtí, nadějí a beznadějí, dávnou křivdou a odpuštěním. (12.11.2020)