Záhada modrého expresu (S10E01)

I přes závěr možná i lepší, nežli jinde, považuju Záhadu modrého expresu za jeden z nejslabších dílů seriálu/série. Po většinu času to totiž zábavný film není, pravda, chvíli se sice snaží alespoň hudba ozvláštnit scénu, ale i ta to brzy vzdá. Natočeno je to tak, že na mě v mnoha scénách působí barvy všeho vybledle a celé je to vlastně mnohem větší šeď, než-li jindy, dokonce i postavy, z nich velká část je přehnanou karikaturou a nikdy bych je za pachatele nemohl ni na pět minut podezřívat podezřívat. Podprůměrný Poirot = průměrný film. Na jednom místě navíc s asymetrickým knírem. (09.10.2013)

Tenhle díl mi vždycky přišel skoro až mysteriózně pojatý, prostředí vlaků detektivkám zřejmě svědčí (obzvlášť těm Agathiným) a hraje tam mnoho mých oblíbených britských herců - James D'Arcy, Lindsay Duncan a Elliott Gould. Překvapivý závěr ani teď nechybí, trochu neobvyklá je brutálnost vraždy, což se přece jen tak často u Agathy nevyskytuje. (01.01.2011)

S10E01 - Mrzí mě to, ale trochu jsem se nudila. Toto je případ, kdy bych brala krátkou hodinovou stopáž, protože hodně scén bylo o ničem a nadbytečných. Pachatele jsem si ani netroufla hádat. Ocitli jsme se myslím už podruhé u vraždy ve vlaku. A mám pocit, že vlaky jak jsou vděčným místem pro zločiny, tak pro mě jako diváka je to možná to nejobtížnější na rozlousknutí. U závěrečného "rozsudku" jsem navíc zjistila, že byl divák o mnohé indicie ochuzen. Co mi ale vadilo nejvíc byl obraz. Jako by se natáčelo v oparu, mlze nebo si kameraman nechal zapatlanou čočku. Tomu napomohly ještě dost podobné mužské obsazení. Vždycky mi chvíli trvalo, než jsem si uvědomila, který ten muž to zrovna je, protože ta hlavní trojice mladých mužů si byla dost podobná. Všechno bylo šedivé, mdlé, jak prostředí, tak kostýmy. Bylo to trochu bez života. (17.11.2015)

Pokud si koupíte lístek na vlak a uvidíte společně s vámi nastupovat malého Belgičana s nadměrně vyvinutými šedými buňkami a s nezaměnitelným knírem, jeďte raději busem. Skvělý díl, kde sice Agatha používá staré známé osvědčené fígle (falešný klenot), ale to zde konkrétně nijak zvlášť nevadí, potěší i výtečné obsazení (Elliot Gould je zde stejně vykulený jako v Přátelích, nebo Dannyho parťácích), ze kterého vyniká především neobyčejně sympatická a krásná Georgina Rylance. Skvělá je zde i Severoirčanka Bronah Gallagher (mj. Pulp Fiction), která je jednou z těch hereček, které na první pohled zaujmou nezvyklým zjevem (politicky nekorektně řečeno divným ksichtem). Pro mě je to dost možná jeden z nejlepších dílů seriálu. I díky vtipné narážce na konci. "Pojedu teď do Vídně. Zlákal mě Orient Express, jistě jste jím jel už milionkrát." "Non, madame. Ale jednou se jím musím projet." (05.04.2016)

Další ze série filmů o geniálním belgickém detektivovi Herculu Poirotovi. Téměř po roce úplně měním své hodnocení. A zjistil jsem, že jak člověk u sledování filmu nemá klid nebo ho pořád něco vyrušuje, tak se vynikající filmová adaptace může zdát nepovedená. Po premiérovém uvedení Záhady modrého expresu na ČT jsem nevěřil komentáři, který jsem napsal v době, kdy tento film vysílala TV Prima. Tu eleganci, božskou hudbu a povedenou zápletku jsem si užíval celou dobu. Knižní předlohu jsem nečetl, takže srovnávat děj nemůžu. Ale jestli se Agathě jevila Záhada modrého expresu jako její nejméně povedená detektivka, tak o filmu se to tedy rozhodně tvrdit nedá. (05.02.2009)