Nástrahy zubařského křesla (S04E03)

Staromilská detektivka. Věhlasný Hercule Poirot se ujímá zdánlivě jednoduchého případu - sebevraždy zubaře... Leč celá věc se posléze ukáže býti právě opačnou, sebevražda byla vraždou a ,,jednoduchý případ" vede do těch nejvyšších kruhů... Detektivní film, který se obejde bez akčních scén, ba naopak - plyne pomalu jako voda v Temži...a právě proto se na něj dá dívat... (11.10.2007)

"Nástrahy zubařského křesla" jsou herecky, režijně, filmařsky brilantním zpracováním spíše podprůměrné detektivky. Výsledkem je cosi, co spolehlivě zapadá do "šedého průměru" Poirotovských příběhů. Na jedné straně můžeme sledovat řadu výborných hereckých výkonů, na straně druhé skutečně neuvěřitelnou, zcela nepravděpodobnou zápletku. Přitom nelze říci, že by příběh byl špatně napsán. Problém je totiž právě v tom, že promyšlen až příliš. Děj tak připomíná spíše složitě vybudovanou konstrukci než reálně možný a uskutečnitelný zločin... Můžete namítnout (a právem), že tohle jednoduše patří k britské detektivkářské škole. Koneckonců Christie takové křížovku připomínající konstrukce vytvářela dosti často. Problém je spíše v tom, že "Nástrahy" jsou svým způsobem nedotažené, plné detektivkářských klišé obecně a těch poirotovských zvláště. Spíše než mimořádné dílo tak jde o značně šablonovitě utvářenou "chlebovku", jejíž podstatné rysy jsme už viděli mnohokrát zpracované jinde a jinak. Přes všechnu rafinovanost tu vlastně úplně chybí překvapivé vyústění. Kdo je vrah a proč svůj ohavný čin provedl je totiž v podstatě jasné od počátku. Spíše jde o to, jakým způsobem se tak konkrétně stalo, což je ovšem na slušnou detektivku samo o osobě dosti málo. 80% (17.09.2009)

David Suchet je pro Christie tím, čím se kdysi Gabin stal pro Simenona. Literární postava pookřála nad všechno očekávání a na stříbrném plátně začala žít strhujícím - dost často i úsměvným - vlastním životem. Britská adaptace je ve svém nostalgizujícím podání strhující tím spíše, že neulpívá na fabulaci a stejně příkladnou péči věnuje i výpravě a postižení prostředí. Klasická detektivka na malé ploše cca 50 minut postihuje takřka vše. V některých případech-dílech-epizodách ovšem s viditelně skřípající fabulací a ne dostatečně propracovaným scénářem. I tak i tento produkt londýnské regionální televize vysoko převyšuje původní produkci PRIMY i NOVY. Je tím, čím chce být: kvalitní oddechovou zábavou pro dlouhá víkendní odpoledne i večery. Sedět, dívat se a pít čaj ... jak prosté, milý Watsone? Není-liž pravda? (20.04.2008)

Ďalší detektívny príbeh fúzatého Belgičana, počas ktorého, nech som zapojil svoje skryté detektívne vlohy akokoľvek snaživo, znova som nemal šancu na odhalenie tej pravej záhady celého vyšetrovania. Príbeh je trošku rozpačitým úvodom a veľkým počtom postáv s komplikovanými menami trošku neprehľadný, ale všetko to napraví a uzavrie skvelý záver, takže znova nie je o čom. 80%. (01.04.2009)

Staršie diely sa mi nezdajú až tak pútavé ako tie novšie, avšak tento je v tomto smere svetlou výnimkou. Dômyselne, ba priam až geniálne premyslená vražda tu narazí na šedé bunky mozgové H. Poirota. Tento tuhý boj tu vyvrcholí v nádherne vysvetlenom rozuzlení s extra prídavkom šarmantnosti H. Poirota. Veľká spokojnosť. 85/100 (21.08.2016)