Hercule Poirot

Vyškolená poirotovskými myšlenkovými pochody, jsem hned od začátku pozorně sledovala různé detaily, které by mohly přijít někomu zbytečné. Ale nebyly. Vraha jsem odhalila poměrně záhy. Pak mě zajímalo, jak se to celé rozplete. Vůbec mě to nepřekvapilo. Všechno to do sebe krásně zapadlo. (29.04.2013)

Světe div se! On umí být tenhle chlapík s brilantním mozkem i vtipný. Zahláškoval vždy v pravý čas. Detektviní příběh se mi hodně líbil. Jen mi tady chybělo to slavné vysvětlování a usvědčování vraha. Taky nevím, jak na toho vraha zrovna přišel. Vždyť to mohl v podstatě udělat téměř kdokoliv. (05.02.2012)

Nějak se mi nechtělo uvěřit, že by tento věhlasný detektiv chtěl odejít do důchodu. Proto mě velmi zajímalo, co za tím vším vlastně vězí. Byla to obyčejná mužská ješitnost. On si samozřejmě může dovolit být ješitný. Přitom všem jsem ještě stihla vyřešit záhadu s medailonky. Souběžně se vyřešilo i pátrání po ztracených klíčích miss Lemonové. Je vidět, že má Poirotovu školu. (20.02.2012)

Hercule Poirot byl jako vždy skvělý. Agent FBI Burt byl strašný vůl. S ním to musela FBI skutečně dotáhnout daleko. Vždyť by s ním musel každý vyběhnout jak s horkým popelem. Poirot používá skutečně nevšední metody pátrání a hlavně u toho pracuje mozkem, což je důležité. Tenhle díl beru jako oživení. Čekala jsem, že když Poirot ukáže na své dlani vyndané náboje z pistole, tak je nechá spadnout na zem. Bylo by to zajímavé gesto. (27.02.2012)

Epizodka s krejčím byla takovou třešínkou na dortu a právě tyto situace dokazují, že Hercule Poirot je také jenom člověk a ne nějaká mašinka oplývající geniálními šedými mozkovými buňkami s výrazem pokerového hráče. (05.03.2012)

Poučena z jiných kriminálních příběhu Hercula Poirota jsem si všímala bedlivě všech detailů. Takže mi vlastně nemělo téměř nic uniknout. Ovšem, to mi nestačilo k rozřešení celé záhady. Přitom bylo všechno tak prosté. Žádný zločin však není dokonalý. Výsledek měl ale nijak zvlášť nepřekvapil. Nicméně Poirot předvedl brilantní práci. (15.09.2012)

Neustále se utvrzuju v tom, že David Suchet jako Hercule Poirot je naprosto dokonalý. Je radost ho v té roli sledovat. Velmi vtipný mi přišel fórek, kdy je po Poirotovi pojmenovaná růže. A někdo,myslím,že to byl vrchní inspektor Japp, řekne, že po něm mohli pojmenovat polyantku a ne hybridní čajovou růži. Ovšem, ono je tu více takových vtipných momentů, které beru jako skvělé okořenění příběhu. (19.03.2012)

Tušila jsem, kdo za tím vším stojí. Zajímali mě proto jeho pohnůtky. Ty nakonec nepřekvapily, protože byly zcela obyčejné, i když vymyšleno to bylo dobře. Žádný zločin na štěstí není dokonalý. Na geniálního detektiva si stejně nikdo nepříjde. (02.04.2012)

Při jedné scéně jsem se začala obávat, že by se Poirot mohl věnovat okultním vědám. To by mi k němu vůbec nesedělo. Přece jenom by to jeho brilatní detektivní metody dosti degradovalo. Taky mi přišlo, že Poirot krapet žárlil na svou sekretářku, která se dala na cvičení a dobírala si ho kvůli jeho poněkud rozměrnější postavě. (15.04.2012)

Atmosféra a zápletka byla povedená. Chvilkami to bylo velmi mrazivé. Poslouchání řevu vran a ševelení listí na stromech nebylo zrovna dvakrát příjemné. Každopádně to příběh parádně oživilo. Alfréd Hitchcock by měl určitě radost. Zase jsem si potvrdila, že Hercule Poirot má dokonalé šedé buňky mozkové, ale že je také velmi ješitný chlapík. Ale já ho beru takového jaký je. (23.04.2012)

To jsem si nemyslela, že by tenhle geniální mozek byl schopen se zamilovat. Ovšem, Amorek se neptá, do koho se strefí svými šípy a řekla bych, že je tenhle bůžek i poněkud škodolibý a musí se přitom královsky bavit. Poirot samozřejmě jednal s dokonalým džentlmenstvím a perfektním vychováním. Řekla bych, že mu ta žena velice imponovala. Tím, kdyby Poirot tu ženu na konci políbil, tak by se všechno mezi nimi pokazilo, proto ten konec byl takový jaký právě byl. (02.05.2012)

Mám naprosto přesně stejné pocity, když vcházím do zubařské ordinace jako tento slovutný detektiv. Takže i on je pouze člověk. Nicméně, zubaře považuji za nutné zlo, které musíme všichni chtě nechtě podstupovat. Tento příběh je velice zamotaný a komplikovaný, ovšem chyřte vymyšlený. Ale žádný zločin není dokonalý. (06.10.2012)

Tenhle díl byl pro mě velmi přitažlivý, protože se odehrával v prostředí, které mám ráda. Také mě zajímalo jak se s tím vypořádá sám Poirot, který musel vyměnit pohodlí Anglie za poušť se všude přítomným pískem. Tentokrát se mi podařilo přesně tipnout vraha, což se mi zase tak často nestává. V závěru příběhu mě Hercule Poirot hodně překvapil. (04.06.2012)

Jako vrahy jsem tipovala úplně jiné osoby. Všichni by měli nějaký motiv. Nakonec to Hercule Poirot opět brilantně vyřešil. Docela mě překvapilo, že se nechal hypnotizovat. Od něho bych to rozhodně nečekala. Považuju ho za velmi racionálního člověka, který má přece jenom k takovým praktikám daleko. Ovšem, někdy je potřeba využít i jiných možností, jak postoupit ve vyšetřování. (11.06.2012)

Vražda to byla opravdu rafinovaná, ale zároveň to byla taková sázka do loterie. V jednom okamžiku jsem si říkala, že by to ten brilantní detektiv nechal zajít tak daleko. Jeho jednoduchý nápad jsem prostě neprokoukla a tak to má být, člověk si má počkat na objasnění až do konce. Pak se všechno krásně rozplete a všechno dostane skutečný rozměr, který bývá často velmi jednoduchý. (18.06.2012)

Tak to bylo poprvé, co jsem viděla, jak se Poirotovi zaleskly v očích slzy. On se ale zachoval jako dokonalý gentleman, i když ho to muselo stát zřejmě spoustu úsilí. Protože ani ten slovutný detektiv není přece z kamene a mašina bez srdce. Stejný nápad s bonboniérou už jsem viděla i v jiném filmu, který se beze sporu nechal tímto detektivním kouskem inspirovat. Vidět mladého a hubeného Poirota bylo zajímavé. (08.07.2012)

Příběh doprovází velice atmosferická hudba, která místy působila jako by byla z nějakého hororu. Také jsem si všimla jednoho detailu jako Poirot, ale myslela jsem si, že bude mít větší význam. Nakonec bylo všechno ještě mnohem zamotanější. Uzavřený počet osob mi v tomto případě naprosto vyhovoval, protože podezřelými můžou být totiž všichni. (16.07.2012)

Upřímně řečeno. Toho dědka bych chtěla zabít taky, už jen pro to jeho hrozně chování. Pak by samozřejmě dalším důvodem byly peníze. Myslela jsem si, že to bude malinko jinak, nicméně, ten kostlivec ve skříni byl vlastně mnohem smysluplnější. Tipovala jsem tu Španělku. Když se to vezme kolem a kolem, tak všichni měli nějaký motiv. (21.10.2012)

Rozdíly mezi Brity a Belgičany jsou opravdu velmi značné. Scény s kulturními střety mezi Jappem a Poirotem celý příběh hodně odlehčovaly, ale také bohužel strhávaly všechnu pozornost na sebe a odváděly ji od závažného zločinu. Jejich drobné šarvátky se začínají krásně stupňovat. Já si ani nepomatuju, jestli jsem někdy viděla paní Jappovou. Není ona náhodou něco podobného jako paní Colombová? U tohoto příběhu mě obzvlášť zajímalo, jak se to celé rozplete. (29.10.2012)

Vychloubačným a chvástavým lidem neuškodí, když je někdo klepne přes prsty. Alespoň jim spadne hřebínek. Tentokrát to bylo o knírek. Neumím si ale Poirota představit bez něho. Však ten francouzský detektiv dostal za vyučenou.Poirot to zašmodrchané klubko krásně rozmotal. Ale na to už jsme u něho dávno zvyklí. (04.11.2012)