Přeber si to znovu

Už je to dááávno, co jsem viděl jedničku, líbila se mi relativně, na dvojku jsem vzhledem ke zdejšímu hodnoceí neměl náladu, ale spletl jsem se. Smršť slovních a jiných gagů byla snad až na jedno hlušší místo neutuchající. Co si budeme povídat, největší zásluhu na tom mají Harold Ramis a Billy Crystal... (31.10.2005)

Při pohledu na De Nira v tomto pokračování se zdá až neuvěřitelné kam klesá představitel "Taxikáře", "Zuřícího býka" a "Kmotra". Je smutné, že posledním filmem na který se ještě dalo s chutí podívat byl právě první díl téhle slabounké komedie..... Já vždycky srovnával dráhu De Nira s Al Pacinem. Měl jsem je stejně rád, ale Al Pacino se s hereckým stárnutím vyrovnává podstatně lépe a kvalitněji. Snad se De Niro od "srandy" odpoutá. Komedie mu dle mého nesvědčí a první díl "Přeber si to" měl být jen příjemnou výjimkou. (26.09.2004)

Rozhodně nesouhlasím s názorem, že mezi Přeber si to a jeho pokračováním je tak diametrální rozdíl! Myslím si, že za toto všeobecné přesvědčení může především módní, třebas skrytá, antipatie vůči všem dvojkám a pokračováním. Přeber si to znovu pro mě opět bylo komedií, která mě bavila, aniž bych se musel nutně za břicho popadat. A co víc, více kvalit nabízela právě v těch méně úsměvných okamžicích. Je prostě dobrým nápadem nechat vedle sebe hrát tak odlišné herce, jakými jsou inteligentní a divácky náročný Robert De Niro a pak miláček trochu si přihnuvších mas Billy Crystal, jemuž díky Nirově přítomnosti projdou i často zbytečně vulgární a nemístné vtípky. Klidně bych snesl i Přeber si to potřetí. (22.12.2004)

Prvých 20 minút je super, veľmi sľubných. Ale po rozdaní kariet už scenárista nevie, čo je eso a čo dolník. A rejža Harold Ramis sa tak trochu nudí. Herci sú výborní, Robert De Niro opäť exceluje. Zopár vtipov stojí za videnie, ale celkovo je film o pol hviezdy slabší ako pôvodný Analyze This. (14.08.2003)

Druhý díl trpí nachlup stejným neduhem jako jeho předchůdce. Sledovat vyměklého mafiána Paula Vittiho v božském podání Roberta De Nira, který skvěle paroduje své nejznámější pózy drsných mafiánů, znamená zmítat se v jednom nekončícím humorném opojení. Jenže ve chvíli, kdy se ke slovu dostane vážnější rovina (soupeření italských rodin o moc), začne to Ramisovi podezřele skřípat, protože je jasné, že v těchto vodách moc jistoty nepobírá. Dojezd je tak podprůměrným snažením o kombinaci akce, vtipu a nějaké té in pointy, který celé předchozí snažení táhne s sebou dolů do vod obyčejné průměrnosti. (20.07.2007)