Reklama

Reklama

VOD (1)

Winston Churchill se po porážce Francie a evakuaci u Dunkerque v roce 1940 děsil návratu na kontinent. Bál se síly německé armády a nechtěl, aby se opakovaly scény, které svět zažil za první světové války. Doufal, že Hitlera dotlačí ke kapitulaci vytrvalá bombardovací kampaň a ruský tlak. Na plán spojeneckého útoku do některého z míst téměř 5 000kilometrové Hitlerova Atlantického valu kývl až po vstupu Američanů do války i díky vytrvalému Rooseveltovu i Stalinovu tlaku. Místo a čas invaze však zatím nikdo neznal. Spojenci si po katastrofálním invazním pokusu na přístav Dieppe v roce 1942, při němž zahynulo téměř 1 000 kanadských vojáků, uvědomili, že tentokrát musí Němce překvapit. A zahájili jednu z nejpropracovanějších klamavých akcí celé války: Operaci Fortitude. Hitler se domníval, že má v Británii špiony. Měl, ale většina z nich už byla v té době odhalena a coby dvojití agenti předávali do Berlína nepravdivé zprávy o shromažďování spojeneckých invazních vojsk v Kentu – přímo naproti Pas-de-Calais. Němci navíc zachycovali rádiové signály, které je v jejich přesvědčení utvrzovaly. Nejpromyšlenějším trikem však byla fiktivní armáda „Duchů“ generála George S. Pattona tvořená nafukovacími tanky, džípy, čluny a letadly, která vypadala při pohledu shora opravdově. Vše nasvědčovalo tomu, Spojenci skutečně plánují překročit kanál La Manche v neužším místě u Calais. Německá obrana se proto usilovně připravovala na invazi a nejlepší Hitlerův generál Erwin Rommel nařídil úpravy opevnění po celé délce severofrancouzského pobřeží. Nic z toho však neuniklo pozornosti Spojenců, jejichž špionážní letadla postup prací neúnavně dokumentovala. Další důležité informace přicházely od francouzského odboje. Britové dokonce vysílali k francouzskému pobřeží trpasličí ponorky s příslušníky „commandos“, kteří pro plánovače invaze odebírali vzorky písku z různých pláží. Britští vynálezci navrhovali nové tanky, které by dokázaly překonat plážové překážky generála Rommela, včetně plovoucího, plamenometného či odminovacího tanku, jehož přídavné, mlátičku připomínající zařízení, přivádělo k výbuchu zahrabané miny. V tajnosti dokonce natahovali přes kanál La Manche potrubí, kterým měly do Francie proudit pohonné hmoty. Budovali i plovoucí přístavy, které měly lodě Královského loďstva odtáhnout k francouzskému pobřeží. V jižní Británii se shromáždily přes dva miliony spojeneckých vojáků, 3 000 tanků, 12 000 letadel a 6 500 plavidel připravených na největší invazní akci v dějinách. Flotila však po opuštění přístavů nezamířila do Calais, ale na jih... do Normandie. Hitler a Rommel se nechali oklamat – Spojenci totiž nikdy nechtěli plout do Calais, jak Němci předpokládali. Hlavními aktéry první etapy operace byli výsadkáři. V noci před dnem D bylo za nepřátelskými liniemi vysazeno 8 000 britských a 16 000 amerických výsadkářů, kteří měli vnést mezi německé obránce zmatek a zdržet veškeré pokusy o protiútok. Jejich mise však byla nebezpečná. Mnozí se utopili na záměrně zaplavených polích a do určené zóny jich kvůli silné oblačnosti dopadla jen hrstka Moře se za svítání 6. června třpytilo podle očitých svědků ocelí. Žádný z nich nedokázal uvěřit svému pohledu. Spojenci se vyloďovali na 5 plážích: Američané na západě na Omaze a Utahu, Britové na východě na plážích Gold a Sword a mezi nimi Kanaďané na úseku Juno. Invazní jednotky na východních plážích se měly po zajištění předmostí vydat k městu Caen a ještě téhož dne ho zajistit. Německá reakce na vylodění byla díky nepřítomnosti vrchního velitele vlažná. Rommel totiž dospěl na základě předpovědi meteorologů k názoru, že se invaze kvůli špatnému počasí neuskuteční, a odskočil si do Berlína na oslavu narozenin své ženy. Hitler zase první hodiny invaze prospal, protože se ho jeho pobočníci báli vzbudit. Při zprávě o invazi byl rád, že se německá armáda konečně může postavit Spojencům, ale nadále byl přesvědčen, že invaze do Normandie je jen fingovaná a hlavní útok na Calais teprve přijde. Bitva o Caen netrvala jeden den, jak předpovídal Monty, ale déle než sedm týdnů. Jedny z nejkrvavějších bitev války se odehrávaly v bludišti normandských živých plotů, známých jako „Bocage“ – v jakési obdobě opotřebovací války, ne nepodobné bojům první světové války. Německá armáda zůstávala neúprosným protivníkem, připraveným bojovat podle Hitlerova rozkazu do posledního dechu. (Česká televize)

(více)

Recenze (1)

sator 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Den D  --v důsledku dne D zahynulo mezi 15 000 a 20 000 francouzskými civilisty...radost z osvobození a žal se smrti v jednom...🙏  během bitvy o Normandii bylo zabito, zraněno nebo zmizelo přes 425 000 spojeneckých a německých vojáků. Toto číslo zahrnuje přibližně 210 000 spojeneckých obětí. ()

Galerie (17)

Reklama

Reklama