Osvobození Buchenwaldu (E09)

Hitlerův nástup k moci byl zlomovým okamžikem dějin. Ponižující porážka Německa v první světové válce, Versailleská smlouva a ochromující válečné reparace totiž vyvolávaly v mladém Hitlerovi nenávist. K ekonomickému chaosu Německa přispěla i Velká hospodářská krize. A Hitler okamžitě nalezl jejího viníka: Židy. Právě oni prý zradili zemi a mohli za všechna příkoří. Měli prý údajně příliš velkou moc a té je chtěl Hitler zbavit. Němci jeho argumentaci přijali a jejich hlasy vynesly Hitlera v roce 1933 až do křesla německého kancléře. Nacistická strana rychle schválila antisemitské zákony, které zakazovaly Židům vykonávání určitých profesí, omezovaly jejich práva, zbavovaly je majetku a nakonec i občanství. Goebbels současně chytře podněcoval ve svých německých spoluobčanech nedůvěru a strach z Židů. Lidé jeho zuřivý antisemitismus vítali nebo nad ním alespoň přivírali oči s vědomím, že z něj budou mít prospěch. Každá „nežádoucí“ osoba, počínaje politickými odpůrci a postiženými lidmi, Cikány a Židy konče, putovala do koncentračního tábora. Tam se buď upracovali k smrti, případně byli vyhladověni či popraveni. Ti, kdož mohli, se snažili ze země uprchnout. Ostatní státy je však odmítaly přijmout. Zbytek světa totiž o příliv chudých židovských uprchlíků nestál, protože antisemitismem byla prolezlá nejenom Amerika, ale i zbytek Evropy. Hitlerův vpád do Polska v roce 1939 odstartoval světovou válku. Nacistická armáda obsadila během několika měsíců většinu Evropy a zanedlouho vpadla i do Sovětského svazu, kde boje nabyly ještě brutálnější podoby. V patách řadové armády postupovaly takzvané „Einsatzgruppen“, mající za úkol popravovat všechny nalezené Židy a bolševiky. Tento způsob zabíjení však německé vojáky traumatizoval, proto bylo nutné najít rychlejší způsob likvidace. A v té chvíli se zrodila myšlenka na hromadné zplynování osob. K němu byly zpočátku využívány výfukové plyny skříňových nákladních automobilů a později i speciálně vyvinutý jedovatý plyn Cyklon B. Krátce nato vzniklo šest velkých koncentračních táborů se zděnými plynovými komorami, ve kterých nacházeli smrt především Židé. V poválečných letech se řešilo, kolik toho Západ o vyhlazovacích táborech věděl. Podle posledních důkazů o nich byli západní politici informováni už v roce 1942. Britská Dolní sněmovna dokonce držela na počest obětí těchto zvěrstev minutu ticha. Zprávy o vraždění přinášeli i uprchlíci z Osvětimi, ale svět toho dělal pro záchranu vězňů velmi málo. Šokující zprávy o osvobození prvních táborů Rudou armádou v roce 1944 však světová média odmítala zveřejnit s odůvodněním, že zvěsti o plynových komorách a kremačních pecích jsou jen sovětskou propagandou. Svět si uvědomil skutečný rozsah zločinů Hitlerova režimu až v dubnu 1945, kdy Američané osvobodili tábory Ohrdruf a Buchenwald. Během pouhých deseti let zemřelo rukou nacistických vrahů 11 milionů lidí. Svět po válce provolával „už nikdy více“, ale současný alarmující nárůst antisemitismu a krajně pravicových hnutí ohrožuje nejenom demokracii, ale i celé lidstvo. (Česká televize)