Na Hromnice o den více

Bill Murray ztracen tentokrát v čase a prostoru. Originální nápad bez vysvětlení příčiny (což ji minus především u plytkého a pitomého zakončení). Hrdina rozpuštěn v stereotypně plynoucí peně dní, plajáda reakcí jeho uvězněné psyché (ironický škleb, nihilismus, altruismus, božství, superhrdinství). Reklama na píseň "I got you babe" od Cher. (25.04.2006)

Spoiler: Co je mi na Groundhog Day v konečném závěru nejsympatičtější, je fakt, že do života egocentrického hrdiny nezasáhl osud proto, aby z něj udělal lepšího člověka. Narozdíl od Freaky Friday, kde matka a dcera musí dosáhnout smíření, není úkolem Billa Murrayho zachránit někomu život, stát se lepším člověkem nebo porozumět lidem ve svém okolí. Jeho zasetknutí v jediném dnu je produktem pouhé náhody a je tedy čistě na něm, co si z věčnosti plné příležitostí, které na nikom nezanechají následky, vlastně odnese. Což v konečném důsledku činí jeho transformaci o to pronikavější a sympatičtější. (15.11.2016)

O tomto filmu se zajímavě zmiňuje Pierre Bayard ve své knize "Jak mluvit o knihách, které jsme nečetli" (česky 2010). Autor se zaměřuje na jedno z rizik plynoucích z nečtení knih, a sice to, kdy hrozí, že ... "nedokážeme získat osobu, do které jsme se zamilovali, protože jsme nečetli její oblíbené knihy." Cituji z knihy: "Na náš milostný život mají vliv především románové postavy: vykreslují nedostupné ideály, kterým se snažíme - většinou bezúspěšně - přizpůsobit ostatní. Milované knihy načrtávají celý svět, který tajně obýváme, a přejeme si, aby v něm náš partner mohl zaujmout místo jako jedna z postav. Sdílet stejnou nebo alespoň společnou četbu s partnerem je jednou z podmínek dobrého milostného porozumění. Z toho pramení potřeba naplnit od začátku vztahu očekávání milované osoby tím, že jí dokážeme blízkost našich vnitřních knihoven... Film "Na hromnice o den více" vytváří za pomoci složitých vyprávěcích prostředků iluzi celistvosti a jasnosti vnitřních knihoven, díky níž spolu mohou dvě bytosti mluvit o svých knihách, a tím sami o sobě, aniž by se v konverzaci z jejich světa něco ztrácelo. Aby mohl nastat skutečný rozhovor o kultuře a následná dokonalá shoda vnitřních knih, musel by ale člověk věnovat čas pečlivému studiu knih, které jeho partnera nejvíce ovlivnily. Použitá metoda by tedy skutečně mohla v situacích, ve kterých chceme někoho okouzlit, přesvědčit druhého, že s ním sdílíme společný kulturní prostor. Tím, že se Phil seznamuje s Ritinou oblíbenou četbou a co možná nejlépe i s jejím osobním světem, pokouší se vytvořit iluzi, že jejich vnitřní knihy jsou identické. Dokonalý milostný vztah by měl možná nakonec skutečně umožňovat přístup k partnerovým nejtajnějším textům." UPDATE 19.4.2020 - Po letech jsem dostal chuť si tuhle klasiku pustit znovu - poté, co jsem nedávno zhlédl snímek Všechno nejhorší, který vykradl ten nápad s opakováním jednoho dne. A musím říct, že mě to hodně bavilo, vážně je to hodně vtipné a v čase to nijak neztrácí na svěžesti. Vadí mi tam asi jen 2 věci: jednak jsem nikdy moc nemusel Billa Murraye a dovedl bych si zde představit někoho lepšího (Andie MacDowell je zde ovšem vrcholně kouzelná), a potom zde taky postrádám vysvětlení, proč se hlavní postavě stále opakuje jeden den. Plus trochu mi přijde, že v prostřední části filmu trochu dojde dech a začne se tam vkrádat lehká nuda. Jinak tomu filmu už asi není co vytknout. (29.05.2011)

Nejdřív jsem u téhle záležitosti měl o stupínek nižší hodnocení, ale cca. po tisícovce hodnocení jsem zjistil, že o mnoho lepších (čistokrevných!) komedií jsem moc neviděl. Bill Murray v ní doslova kraluje, a hlavně díky němu neomrzí ani na několikáté zhlédnutí. Navíc může fungovat i jako humorné ohlédnutí za životem. Schválně, přiznejte se, kdo jste ani na chvilku po Philově handicapu nezatoužil? (22.10.2005)

Prima trempíci, vstávat! A nezapomeňte boty, dnes je venku zima. A nejen dnes, ale každý den!... Přiznám se bez mučení, tohle je moje srdeční záležitost. Ne snad proto, že bych Billovi záviděl (a vlastně proč né!!), ale tolik nápadů nacpaných do jednoho filmu se jen tak nevidí. Takže: viděno snad 50x a stále mne snaha ukrást Phila, spáchat sebevraždu, učit se hrát na klavír, atd., atd. dostane!!! Má poklona patří hercům, režisérovi, ale hlavně scénáristům. (09.09.2005)