Lola

Snímek Lola velmi vkusně balancuje mezi dramatem a komedií a daří se mu to až do samotného finále. Film vtáhne diváka nenásilnou formou do světa dospívajícího člověka, který právě prochází procesem změny pohlaví. Hlavním tématem filmu je nejen téma transformace, ale i přijetí odlišnosti. Zatímco Lole je jasné, kým je, její otec se sveřepě brání přijmout realitu takovou, jaká je (tudíž trpí i přesto, že využívá nespočet obranných mechanismů). Lola je pro otce nejen zklamáním, ale i zrcadlem - ohrožením, protože ho nutí ke konfrontaci, k vystoupení z komfortní zóny, kde by mohl třeba narazit i na staré bolesti ze svých vlastních nesplněných snů... Režisér úžasným způsobem vyhmátnul paralelu procesu transformace s dynamikou cesty (film je road movie). Skvělým způsobem pracuje se symbolikou barev – filmu jednoznačně vévodí růžová, ale i se sociálními konstrukty čistota x nečistota. Noční klub (symbol neřesti, nečistoty, něčeho vykázaného na okraj), jako kdyby byl pomyslným liminálním místem – zatímco Lola zde nachází bezpečí, její otec se musí „ušpinit“ a pobýt tam, aby u něj mohla proběhnout vnitřní změna. Následující scéna v myčce je pak pro něj procesem očištění, který je zakončen transformací ohněm. Lola ani její otec totiž už na konci filmu nepotřebují žádný prostředek (auto), který by je někam posunul (zde je silně přítomná symbolika archetypálního obrazu vozu). I přesto, že je Lola velmi silná a rázná, je zároveň i zranitelná. Je si vědoma klíčového postavení rodičů ve svém životě a ve skrytu duše touží po smíru s otcem. Své celistvosti proto nabývá až ve chvíli, kdy může vypustit své vnitřní dítě z pomyslného vězení a vydat se vstříc dospělosti. (13.08.2020)

Nenáročná, slzavá a hlavně univerzálně přístupná dívačka, která mohla vzniknout de facto kdekoli. Proto je člověku dvojnásob trapně, že před zhlédnutím musí vytrpět trailery na současnou impotentní, nápaduprostou českou tvorbu, co není schopna nabídnout nic kromě standardních kategorií Hladivá Dědkologie, Sexistické Prcárny a Za Druhé Světové Jsme Děsně Trpěli. Z těch gerontodavů s vínkem seřazených na Havla by jeden blil. (27.08.2020)

Film založený na empatii ani ne tak vůči postavám (o kterých se nedozvíme nic krom věcí nutných pro ústřední motiv), ale vůči tomu, kolik energie a prostoru takový konflikt zabírá v životě každého člověka, kterého se týká. (19.08.2020)

„Víte, nechci se do toho plést, ale nemyslím si, že by někdo dělal tohle všechno, aby vytáčel své rodiče. To nikdo nedělá.“ Hlavní postava je naštvaná a smutná. Zemřela jí matka a s otcem si vše, jen ne rozumí. Přesto se spolu vydají na společnou cestu za účelem splnění matčina přání…Nebudu se tu vyjadřovat k tématu změny pohlaví. Na film jsem nahlížel čistě optikou silně poškozeného vztahu rodiče a potomka. Nebylo pro mě úplně jednoduché vcítit se do hlavních postav. Ať už otce, který se nechoval zrovna hezky a chápavě (spíš naopak) či podrážděného, nepochopeného dítěte, jehož frackovité jednání spolu se vzdorem za každou cenu (jakože mnohdy pro to nebyl opravdový důvod) mi neumožňovalo s oběma protagonisty plně sympatizovat. Nefungovaly ani některé detaily (nepříliš důvěryhodné chování lékárníka, „náhodné“ zapínání písniček na efekt atd.), nicméně celkově tahle cesta za smířením, vzájemným pochopením, obnovením zničené důvěry a oboustranném akceptování špatná nebyla a já dám snímku slabší průměr. (19.03.2023)

Pro všechny transgender děvčata, konzervativní tatínky, maminky v urnách, frankofily a fetišisty se slabostí pro formát 4:3. Podmanivá kombinace road-movie a queer cinema.... [#MEZIPATRA] (13.11.2022)

Degeneráti básnia o tom, že homo sapiens bude civilizovaný len vtedy, keď sa bude množiť zo skúmavky. To mohol vypotiť len eunuch alebo zúfalý transhonibrk. Už len tým, ako sa tu oslavuje úžasný výkon trans herca/herečky sa človek dozvedá medzi akých chuťovkárov sa to dostal. Pritom ten výkon je absolútne priemerný, ničím zaujímavý, bežný a výnimočný len tým, že tá bytosť je trans. Celý čas som nevedel, či sa pozerám na škaredého chlapa či ešte škaredšiu ženskú. Poradiť by mi mohol snáď len predseda parlamentu. Plusom je tu často veľmi pekná hudba. (14.10.2020)

Skoro by se chtělo parafrázovat slova klasika: "Jen dvě?! A není to málo, Michaile Ivanoviči Ščeglove?! A my dnes víme, stejně jako nejeden slavný sexuolog, že je! Ano doby kdy jsme si bláhově mysleli že jsou jen dvě pohlaví - muž a žena- jsou dávno pryč a nyní už víme že je to všechno jinak.____První podezření pojala už generace našich babiček když si Jirka Korn nasadil náušnici. No a dnešní LGBT komunita rozlišuje na 40 variant pohlaví. Já  myslím nebudˇme troškaři. Osobně to vidím na 63. Prostě všichni jsme tak trochu "trans" a reagují na to i nové stavební plány.____Na pražském Chodově se bude stavět nové obchodní centrum, které krom další nákupní plochy a rozšíření kapacity parkovacích míst přinese i moderní toalety, kde bude 40 dveří - vlevo ženy vpravo muži a dalších 38 dveří mezi tím aby si i biologická žena cítící se jako genderově nevyhraněný muž se zálibou v podobojí našel to správné wc pro sebe.  Tak mne napadá, když si představím, že se člověku už hodně chce a tedˇse narychlo trefit do těch správných dvěří, to může být docela dramatické.____Nu a o hledání těch správných dveří je i tento film. Myslím, že nás čeká těžká doba. (13.05.2023)

Mlada fajna Lola si chce uzivat zivota ...a dalej nebudem prezradzat. Reziser Laurent Micheli mi nehovori nic, toto je jaxom si zistoval, jeho druhy film. Hodne je to o empatii a je to aj road movie napriec Francii - Mya Bollaers sa mne veru nepaci, ne, ne - vyzerala jak hodne odporna transka, Benoit Magimel /Purpurove Reky2, Proti Vetru 2011/ taktiez nevie hrat : 50 % (25.08.2020)

Aj keď nevnímam transgender ľudí s nenávisťou ako mnohí ľudia v tejto "tolerantnej" republike, tento film ma nijako extra neoslovil. Mne neprekáža, že sa chlapec pokúšal o zmenu pohlavia, ale jeho idiotské a výstredné správanie - to bolo niečo neakceptovateľné. Je mi ľúto toho otca, že nielenže prišiel o ženu, ale ešte má aj ďalší problém s nonkonformným synom. Príbeh ich spoločnej cesty za zmierením ma nebavil, aj keď chápem, že ľudia s Lolou sympatizovali, u mňa to zo spomínaných dôvodov tak veru nebolo... A ešte bolo podľa mňa divné, že toho chlapca hrala evidentne dievčenská herečka. (01.03.2023)

Laurent Micheli vypráví celkem originální příběh o ztrátě, odvaze, nespoutanosti, přijímání odlišnosti a hledání vlastní identity. Postavy jsou vykreslené citlivě a mnohovrstvě, takže jsem se do jejich problémů dokázala velice snadno vžít. Benoît Magimel zraje jako víno a rezignujícího otce dospívající transsexuálky Loly ztvárnil neuvěřitelně přesvědčivě. Stejně tak úžasná byla i Mya Bollaers v roli jeho nově nalezené dcery. Rovněž se mi moc líbila hudba, díky které se podařilo ještě znásobit všechny emoce a pocity hlavní hrdinky. (95%) (08.07.2022)

Spontánnost ústředního výletu fajn - žádné klišé, kde by se dva jinak rozhádaní jedinci předem dohodli, že teď prostě vyrazí na výlet, aby rozprášili popel. Pubertální transku jsem si nakonec oblíbil a tatěk, který se ze začátku choval jako chladnokrevný zmetek, se zkrátka jen neuměl vyrovnat s faktem, že jeho dítě prochází ohromnou proměnou. Příběh i charaktery obou postav podány velice realisticky, uvěřitelně a veškerá pravda byla odhalována postupně - nakonec z toho ani jeden nevyšel jako dobrý či špatný. Jednoznačné filmové překvapení, jen to pokazilo pár závěrečných pasáží - zejména extrémně homofobní dvojice policajtů nebo bezdůvodný výbuch auta (čekal jsem nějaké vysvětlení). Snímek na mě jinak silně zapůsobil a nebyl jsem daleko od plnobodového hodnocení. /// Viděno na Cinemaxu v originálním znění s českými titulky. (05.01.2022)

nelíbilo se mi na tom nic.Komentovat nebudu taky nic.Snad že jen to téma chtělo propracovat (28.11.2020)

Skoro osmnáctiletá Lola se přichází rozloučit se svou milovanou matkou, která zemřela po dlouhé nemoci. Tam se setkává opět se svým otcem, který je konzervativní tradicionalista a směrem kterým se dospívající dcera ubírá se nedokáže ztotožnit. Oba se vydávají na cestu s jasným cílem, splnit zesnulé matce a manželce poslední přání. Dojde k nalezení ztracené lásky, důvěry a pochopení? Citlivě natočené francouzko - belgické drama, je velmi silnou sondou do světa dospívání, vyrovnání se s realitou a hledání odpuštění. Úžasný herecký výkon trans herečky Myi Bollaers a v roli otce vynikající Benoit Magimel. (14.09.2020)

Nenásilný, hluboký příběh o dívce, která začala žít svůj život konečně v souladu, ukazuje jak silné osobnosti tito lidé musí být, aby se dokázali vyrovnat nejen se svým osudem, nebo každodenní srážkou s blbcem, ale i s běžným životem. Aby těch životních problémů nebylo málo, po smrti vlastní matky se musí vyrovnat taky se zabedněným konzervativním otcem. Třeba právě na cestě k pobřeží, která odkrývá nejedno tajemství. A částečně i dosud zabedněnou mysl jejího otce. (24.08.2021)

Psychologická sonda do duše transsexuála, ktorý sa rozhodne o premenu pohlavia. S týmto faktom sa otec nikdy nezmieri. Ako inak matka si bráni svoje mláďa, ho v tejto voľbe podporuje. Slušný spád s nádychom road movie v neutíchajúcich, otec a syn prestrelkách, presvedčiť toho druhého o tom čo má a nemá zmysel. Každý má na to svoj názor. Jedno je isté, že taký jedinec, ktorý sa rozhodne pre tento skutok, nikdy nebude hodnoverný pre väčšinu ostatných. Bude zaujímavý, len extravagantne pôsobiacich. Čím tých spoločensky výstredných, okolo neho bude viac, tým bude pre normálnych viac a viac pranierovaný. Možno moderná budúcnosť tomu ponúkne inú tvár, keď sa bude civilizovaný homo sapiens rozmnožovať mutovaním, cez skúmavky. (12.10.2020)

Na poli Queer filmov z poslednej doby kvalitka. (05.04.2021)