Ztraceno v překladu

Tak nějak nevím co o tom napsat. Po všech těch bombastických ohlasech jsem od toho čekal víc, ne že by se mi to nelíbilo. Bavily mne hlavně části se Scarlett Johansson, která je prostě hrozně přirozená. Oproti tomu Murray v posledních letech hraje pořád stejně minimalisticky a už to přestává být ono. (25.12.2006)

Jo, moc pěkné, ale s pěti hvězdičkami bych byl zatím zdrženlivý. Herecké výkony bez komentáře. Vztah Boba a Charlotte je nádherně vystavěný, přesně tam vidíte to porozumění a to, že jsou naladěni na stejnou frekvenci. Asi nejlepší scéna filmu ( pokud nepočítám závěr ) je ta, kde leží na posteli v pokoji a povídají si ( "Nevím co se sebou" ) a Bill na konci udělá jedno nádherné malé gesto - prostě bomba. Jak tady píše Storm, tohle asi bude jeden z těch filmů, kterému opakované shlédnutí jenom přidá... (10.02.2005)

,,Nevím co se sebou. Bude to časem lepší?“ ,,Ne. Ano. Bude to snazší. Čím líp víš, kdo jsi a co chceš, o to míň Tě cokoliv rozčílí.“ ,,JENŽE JÁ TEĎ NEVÍM, KDO JSEM“..... Film o setkání a pomalém sbližování 2 lidí, kteří mají pocit, že jim jejich okolí nerozumí je postavený na japonské zvláštnosti, na jednoduchém hereckém (komickém) projevu B.Murraye a na svůdné, v růžových kalhotkách nudící se Scarlett. Další z filmů, který je vlastně o ničem, ale něco na mě z toho příběhu vyzařuje. Něco lidského, co mě oslovuje. Možná krize středního věku, nebo Billův úsměv či snad plné rudé rty Scarlett – těžko říct, každopádně se mi to trefilo do melancholické nálady a přidávám se k těm, kteří S.Coppola tleskají! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Zajímá mě, kdo je to v Japonsku ,,LODŽIA MŮRA“. 2.) Nešťastnou náhodou jsem se (zrovna teď) ocitl v krizi středního věku. 3.) Příštích několik dní budu bydlet v hotelu. V Japonsku. 4.) Jsem fanda filmů podobného ražení jako třeba….Zlomené květiny. PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (17.01.2011)

rozpocet-$4 million trzby- $119,723,856 (23.09.2006)

Sometimes you have to go halfway around the world to come full circle...Šeptání na světle, mlčení ve tmě, cizí lidé v cizím městě. Sofia Coppola je bohyní nevyřčených tajemství a podivuhodné mnohoznačnosti. Tragiku odcizení a kouzlo sblížení vyjadřuje tak úsporně, civilně a pravdivě, že máte pocit, jako kdyby scénář utkala z vašich zavřených zásuvek a gesta okopírovala se zavřenýma očima. Mezi mladou dívkou Charlotte, která ještě neví, kudy kam, a hvězdným padesátníkem Bobem stojícím na kolejích, které nikam nevedou, vlastně nevzniká křehká lovestory... Jde o poetické setkání dvou spřízněných duší. Malý zázrak ve velkém Tokiu. Meditativní bloudění na prostoru hotelového mikrosvěta. Na počátku byla letmá náhoda a na konci poutě subtilní city, které vypadávají z každé zavedené škatulky. Jeden z mých nejintimnějších filmových prožitků. Nejzásadnější film mého krátkého života. Lost in description. Grazia, Sofia. TOP1. (13.08.2007)

Nemôžem si pomôcť, ale tento film mi vôbec nesadol. Od začiatku som sa veľmi nudil, aj keď som sa hrozne snažil prísť filmu na chuť, jednoducho to nešlo. Jediné čo ma dokázalo pri filme udržať bola Scarlett Johansson a jej ohromná krása..................Soundtrack Kevin Shields: 1. Intro/Tokyo ,2. City Girl - Kevin Shields ,3. Fantino - Sebastian Tellier ,4. Tommib - Squarepusher ,5. Girls - Death In Vegas ,6. Goodbye - Kevin Shields ,7. Too Young - Phoenix ,8. Kaze Wo Atsumete - Happy End ,9. On The Subway - Brian Reitzell & Roger J Manning Jr ,10. Ikebana - Kevin Shields ,11. Sometimes - My Bloody Valentine ,12. Alone In Kyoto - Air ,13. Shibuya - Brian Reitzell & Roger J Manning Jr ,14. Are You Awake? - Kevin Shields ,15. Just Like Honey - The Jesus & Mary Chain , (18.06.2011)

jen pár pohledů a úsměv dokáže více než tisíc slov :) a já teď nemám slov.. (08.06.2009)

Není mnoho případů, kdy jsem se tolik vcítil do pocitů hrdinů. Pocitů prázdnoty, samoty, smutku, strachu, hřejivosti a lásky. Smutný pohled Billa Murraye se do mě otiskl navždy, stejně jako něžný obličej Scarlett Johansson. Nádhera, která se při správné náladě rovná absolutnímu zážitku. (27.10.2005)

„O čo lepšie vieš, kto si a čo chceš, o to menej ťa všetko hnevá.“ Konečne nehororový film, ako stvorený na hlbokú letnú noc. Romanca, ktorá nie je romanca, komédia, ktorá vás nerozosmeje, dráma, ktorá vám na tvári vykúzli úsmev. Tajomný film s možno životným výkonom životom a Hollywoodom unaveného suchého cynika Billa Murraya (u mňa ale víťazí skôr kpt. Steve Zissou), ktorý na túto serióznu ponuku čakal len dvadsať rokov. Záverečná scéna so šepkaním dokazuje, že sa oplatilo. (11.04.2005)

Nádherně křehké vyprávění o sdílení samoty, vykořenění a existenciální nejistoty uprostřed excesivního blahobytu. Film o povrchnosti, který nás nechává nahlížet pod povrch a objevovat tam krásu. A také dvě hodiny ve společnosti někoho, komu se na začátku trochu smějete a na konci cítíte, že už navždy bude součástí vašeho života, i pokud se už nikdy neuvidíte. (17.09.2022)

No po pravde receno, cekal jsem vic. Prvnich zhruba 30 minut, nez se Murray potka s Johansson, je film vyborna, i kdyz trosku horka komedie, ale od jejich setkani se film zacne ubirat trosku jinym smerem. Ubyva komickejch situaci, i kdyz se tu najdou a film je spis smutnejsi, ale je podavan velice citlive, bez nejakejch ubrecenejch nebo sentimentalnich scen. Jedinej problem je, ze to cele trva trochu moc dlouho. Tokio je nasnimany paradne, ale uz po chvily mi prislo jako naprosto sileny mesto. Scarlett Johansson je tady fakt krasna a hraje perfektne, ale na Billa Murraye nema, ten si tu roli fakt vychutnal a hlavne zabery, kdy meni obliceje kuli reklame, ukazujou, jak vybornej je herec a narozdil od Dereka Zoolandera umi vic nez jeden vyraz. I kdyz jsem se nenudil, presto to na plny hodnoceni nebude. (21.08.2006)

Křehký film o něčem, co všichni dobře známe. O náladové izolaci, samotě a pocitu, že všichni kolem jsou z Marsu a my (nebo aspoň já) z Jupiteru. ;-) Nevím, jak vy, ale já v takové chvíli sáhnu po nějakém osvědčeném filmovém analgetiku a bláhově jsem doufal, že Ztraceno v překladu mou lékárničku rozhojní. Je to sice skvělý, netuctový film, ale potíž je v tom, že všechny ty pocity úzkosti a vykořenění ve mně ještě umocňuje, takže ho paradoxně nemůžu sledovat jindy než ve stavu naprosté vyrovnanosti. Tak nevím. Jsem jediný? 80 % (28.01.2005)

Výborný a veľmi zvláštny film o tom čo sa stane keď stretnete tú pravú v nesprávnom čase a na nesprávnom mieste, ako aj o tom že láske vášho života stačí na (ne)naplnenie jeden týždeň. Murrayova asi najlepšia rola a Scarlett....no asi takto : keby som ja bol Giovanni Ribisi tak nestihnem ani jedno fotografovanie. (07.06.2004)

Aby si tenhle film člověk užil, musí sám být asi smutný klaun(bílý obličej), osamělý a zdeptaný životem, trpící splínem. Pak se tam uvidí a možná mu to ukáže, že zas tak sám není. jméno Sophia Coppola jsem slyšel poprvé v životě, a kromě toho, že je to z japonska a je tam Bill Murray jsem věděl jen to, že to není komedie, takže jsem přistupoval se smíšenými pocity, protože bill je sice dobrej herec, ale trpí podobným prokletím jako poslední dobou Leslie Nielsen. Když ho lidi vidí, čekají srandu a ta tady není. spíš jen jemnější a hořký humor. Ale příjemně mě to překvapilo a musím říct, že to nebyl ztracený čas. (09.12.2005)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. (17.02.2009)

Výborné drama o dvou lidech (stárnoucí hvězda a mladá dívka), kteří jsou v odlišné kultuře (překrásně vykreslené Japonsko) naprosto o samotě a náhodou se potkají v Tokiu a mi můžeme sledovat jak se rozvíjí jejich přátelství ačkoliv je mezi nimi velký věkový rozdíl. Bill Murray, který nám všem dokázal, že je schopen zahrát i jiné než komické role, zde naprosto exceluje a nominaci na Oscara si plně zasloužil. Scarlet Johansson také předvedla slušný výkon a určitě je to velmi talentovaná herečka. Sofia Coppola určitě splnila veškerá očekávání a jen potvrzuje, že talentu po tatínkovi zdědila opravdu hodně. Jak režii, tak scénář (naprosto zasloužený Oscar) zvládla na jedničku a zcela určitě o ní ještě hodně uslyšíme. Nemohu dát jinak než pět hvězdiček, protože poslední dobou ve mě jiný film nezanechal takový pocit. (01.11.2007)

Dva cizinci v cizím městě uzavírají dočasné spojenectví a možná i něco víc. Sofia potvrzuje svou pověst tvůrce komorních lidských příběhů v odlidštěném prostředí, kde se toho víc odehraje pod povrchem než na něm, a dvojice, kterou dělí okolnosti a generace, ale sdílí toho nepoměrně víc, se nestává aktérem romantické komedie ani milostného dramatu, "jen" oddechového času mezi přílivem a odlivem lidského moře, kdy na prchavý okamžik nalézají jeden v druhém to, co právě potřebují. Tleskám režisérce a scénáristce v jedné osobě i hercům, jen bych se chtěla zeptat Anny Farrisové, proč poslední dobou bere zásadně role blondýn z vtipů o blondýnách. (04.09.2007)

Závěr je velmi krásný s příjemnou hudbou. Ruku na srdce je to nádherný film. Scalett Johansson byla přirozená a výborně zahrála mladou osamělou osůbku v prostředí Japonska. Zamiloval jsem se do ní. Bill Murray mohl klidně dostat zlatou sošku a já bych mu osobně hlas dal. Režisérka Sofia Coppola vytvořila velmi silný příběh s vynikajícím scénářem s osamělou dvojící najít společně novou víru v sobě a chuti do života. Je to velmi krásně napsané a krásně natočené. "Švestkovou whisky prosím". (12.02.2012)

Mám rád filmy o ničem, ale u tohoto snímku jsem si opravdu na konci povzdychnul: "A to je všechno?". Ale jinak je to moc pěkný snímek o naší odcizené době, kde význam osobní komunikace klesá až na samotné dno. Vím, co chtěla režisérka říci a taky jsem si to odnesl, ale jako celek mě tento snímek v podstatě minul. Víc si vážím jejího debutu Smrt Panen, kde to se mnou režisérka zkoulela přeci jenom lépe. (04.03.2007)

Ztraceno v překladu je neokázale krásný a křehký příběh o střetnutí dvou spřízněných duší. Pouštím si ho, když je mi smutno a cítím se osaměle, a zabírá stoprocentně. Scarlettin nesmělý úsměv a Billův výraz, když se v hotelové hale až příliš formálně rozloučí, mi zůstanou v paměti navždy. Navrch jeden z nejhezčích filmových konců vůbec. (14.04.2008)