Ztraceno v překladu

Nikdy by som neuveril že budem dobre komentovať romantický film ale keď hrá Bill Murray spolu s Scarlettou Johanssonovou pod rážiou Sofie Capollovej. Smutná romantika! (12.10.2007)

Konečně...konečně jsem to viděl...v neskutečně špatný náladě a táhnoucí se neschopností spát....možná o to intezivněji na mě film působil...Je až neuvěřitelný, jakou sílu film, i když je tak "malý", má...citlivá režie, nádherný obrazy, k tomu bezvadná muzika a fenomenální Bill a krásná a neméně skvělá Scarlett...ani nevim jak,ale zapůsobilo to na mě tak strašně moc, že jsem byl nadšenej ale smutnej zároveň...navíc v období, kdy se sám cítíim ztracen v překladu, jako občas asi každej... (07.07.2008)

Bill Murray a jeho super fórky a grimasy jsou opravdu bezchybné, ale na to, aby utáhnul celý film bohužel nestačí. I přes poměrně krátkou stopáž Lost in Translation nudí a je plný otravných japonců, které kvůli filmu budete nenávidět :-) (28.01.2009)

Tempo trochu pomalejší, ale to vůbec nevadí. Naopak, působí to velice přesvědčivě. Velmi se mi líbil vylíčený a zahraný vztah Billa a Scarlett, pomaličku, polehoučku a žádné hup na to, jak je ve většině filmech zvykem. Nechal si čas a jejich přátelství se utvářelo, tak je by v životě. Doprovozené trochu divokým Tokyem. Perfektní režie, hezké okolí, bezchybné herecké výkony a netradiční konec.... samé superlativa. (13.04.2010)

Celkem milý film s obyčejným příběhem v neobyčejném prostředí. Člověk tak nějak samovolně tuší co se odehrává v duších obou hlavních postav a snadno se vžije do jejich pocitů, což je určitě veliké plus. Já ale na takové filmy asi nejsem stavěnej a musím přiznat, že jsem se ke konci už poměrně nudil. (10.06.2010)

Niečo tak jemné, citlivé a jednoduché sa len tak nevidí. Bill Murray je herecká kapacita už nejakú tú dobu, ale Scarlett Johansson som začala považovať za herečku až po pozretí tohto filmu. Dej odohraný prostredníctvom dvoch postáv, zobrazenie maximálne intímneho vzťahu dvoch ľudí (aj keď sa vlastne nič nestalo :), súzvuk duší a stelesnenie pochopenia. Geniálny soundtrack a magické čaro Tokia. Zažiť to, čo zažili oni, zatúži každý... (21.07.2010)

Nádherné a poklidné vykreslování vztahu dvou lidí, ztracených ve svých bezvýchodných situacích a dokonalý herecký koncert v podání Billa a Scarlett. Sofia vytvořila krásný příběh, který pozvolna a citlivě vypráví, s impozantní atmosférou, vytvořenou pomocí dvou lidí a jiné kultury, a který vyvolá takové emoce a pocity, jako málokterý film. (08.09.2010)

Pohádka pro dospělé se špatným koncem. Naprosto krásně zachycený příběh dvou spřízněných duší, které k sobě hledají cestu až ji nakonec najdou ... a zřejmě navždy ztratí. (04.10.2010)

"Everyone wants to be found." Ten film je tak krásný, že mě to pokaždé, když ho jednou za čas vidím znovu, překvapí. Dokonale ukazuje lidskou samotu, kterou snad pociťuje každý, kdo se někdy ocitne sám v neznámém prostředí - a nejenom v něm. Vůbec nejde o lásku, je to spíš hledání, konfrontace mezi někým, kdo se ještě pořádně nenašel a někým, kdo už má nějakou tu úspěšnou cestu za sebou, ale stejně není šťastný. Místy je to milé, někdy smutné a jindy vtipné. Melancholii střídá ironie, úsměv se mění skoro v slzy. Ale právě v tom, že se u toho smějete a zároveň se vám zase svírá hrdlo smutkem, spočívá jeho kouzlo. Skvělé dialogy, hudba, obrazy nočního Tokia. To všechno se vám vryje do paměti a budete se k tomu chtít za čas vrátit. N á d h e r a. (09.06.2011)

Aj keď mal tento film mnoho múch, a chýbala mu akási zápletka úplne ma očaroval. Dej akoby plynul a plynul a nič zasadne sa proste nestane a ja týmto zhypnotizovaný som to proste hltal. Nebudem sa rozpisovať čo sa mi páčilo a čo nie, je to proste skvelí film a Bill Murray je úžasný herec, aj keď ho nepovažujem za svojho obľúbenca toto mu fakt sadlo. (04.09.2011)

Moc hezký výlet do Tokia :-) a netuctový! (21.09.2011)

U žádnyho filmu jsem neměl zvláštní pocit jako u Lost in Translation. Nemohli vybrat lepší prostředí než Tokyo, ktery tomu všemu ještě víc dodává na výtečné atmosféře. Sám nedokážu říct, co mě vlastně na tom filmu tak zaujalo, ale možná je to dobře a to ho dělá výjimečným. 92 % (22.02.2012)

Nádherný film o porozumění a složitosti komunikace. Sofia Coppola citlivě a jakoby nenápadně vede Billa Murrayho a Scarlett Johansson k vyjímečným výkonům, zvlášť Murray vytváří jednu z životních rolí. Oba herci se dostali až na dřeň svých postav, doslova se s nimi sžili. Křehký a pozvolný příběh počínajícího se sbližování dvou osamělých duší v cizím prostředí graduje silným závěrem. Ta směs pocitů nenaplněné šance, smíření se s faktem, že nemohou být spolu, a současně až hmatatelného souznění, mě opravdu zasáhla. Zasloužený Oskar za původní scénář a jasných pět hvězd. (26.02.2012)

Film studenej jak psí čumák! Při zdejší oblíbenosti jsem očekával nějaký strhující milostný příběh ve městě umělých světel a zábavy. Místo toho jsem se nudil stejně jako Bill Murray a Scarlett Johansson, jen s tím rozdílem že po tomto uspávacím filmu jsem nespavostí rozhodně netrpěl. (16.02.2013)

Ke každému filmu je potřeba vytvořit si tu správnou náladu. Konečně se nálada ztráty dostala i ke mě. Úžasnej film. Takový hořkosladký řekla bych. Ta pátá hvězda je za tokijskou posilku, čůrala jsem smíchy... Ale vážně, není nad to, najít v osamění spřízněnou duši, platonickou lásku jen pro nyní... Skvělá atmosféra. (30.04.2014)

Výtečné dílo, které mě neskutečně dostalo, vymykalo se běžnému klišé se strašně zvláštním nábojem. Osudu dvou lidí rozdílného věku ztracených ve svém vlastním životě. Sofia Coppola zdědila po svém otci filmařský cit vylíčit dokonale prostředí a zaujmou diváka, že se ani sekundu nenudí. (14.05.2014)

Znuděný, depresivní a prachatý Bill Murray potká znuděnou a prachatou a depresivní Scarlett Johansson, když ještě nebyla na filmovém vrcholu slávy, a oba se znuděně protloukají nočním Tokiem. Film dělá Tokyu i japonsku medvědí službu, protože japonce představuje výhradně jako postižený a otravný lidi a jejich národ a kulturu jako něco bizarního a nesmyslného. Podtrhuje to ještě tím, že před objektiv staví výhradně japonce s vadou řeči, nebo ty, co vypadají těžce intoxikovaně a navíc téměř každý z nich povinně kouří, což je samozřejmě kravina. Film je plný nelogických a nezapadajících scén, jako třeba když jakýsi japonec začne střílet po hlavní dvojici airsoftovou zbraní, oni začnou utíkat, a vy netušíte proč, a jen si celou dobu říkáte: "Proč tam byla tahle scéna? Jaký měla smysl?" nebo když jakási placená společnice začne v hotelovém apartmá bezdůvodně kopat a ječet. Proč tam teda byly ty scény?! No asi prostě proto, že se povrchní a afektované režisérce hodily do krámu, a řekla si: "Ano, tohle vystihne tu správnou bizarnost Tokia." Nevystihne. Navíc tam Scarlett spí výhradně v podprsence a tohle je vlastně první film, u kterého jsem si již před těmi cca patnácti lety řekl, že Bill Murray není zajímavý herec, není to výjimečný herec, je to jen herec co se většinu času na plátně tváří otráveně, a jeho adorace a dokonce jakési zbošťování ve filmech typu Zombieland je absolutně mimo. (21.07.2014)

Nepochybne dosiaľ najznámejší film od Sofie, no že by som ho považoval aj za jej najlepší, tak to sa povedať skutočne nedá. Neviem síce čím to bolo, či mi tentokrát nesadla tá - pre jej tvorbu - tak typická atmosféra (v podobnej sa však nieslo aj Somewhere, a to sa mi páčilo veľmi), či celkovo prostredie krajiny vychádzajúceho slnka alebo či som bol len zrovna v nesprávnom rozpoložení, no túto melancholickú snímku som si proste naplno užiť nedokázal. V tých potencionálnych možnostiach, kde sa to v mojom prípade mohlo celé "poondiť", som zámerne nespomenul obsadenie, pretože s tým som bol naozaj spokojný - Bill Murray dostal úlohu akoby šitú na mieru (čo možno ani nebude od pravdy zas tak ďaleko, ako som sa dočítal tu v jednom komentári... avšak viac sa mi k tomu "pátrať" nechce), zdalo sa mi, že si ju priam vychutnával, no a priznám sa, lepšie hrajúceho som ho ešte v živote nevidel - i keď na druhej strane musím sa priznať, že za nejakého znalca jeho tvorby sa ani náhodou nepovažujem, videl som ozaj len zlomok jeho hereckých úloh. Každopádne jeho "(ne)pochopenie" s miestnym režisérom pri točení reklamy na whisky, naopak vzájomné "pochopenie" s fotografom (a zároveň obdivovateľom agenta 007 Logela Mooa :-)) či "súhra" s japonským moderátorom talkshow, tak tieto scény ma dokázali ozaj celkom slušne rozosmiať :-) No a Scarlett Johansson? Tak tá ma asi po prvýkrát presvedčila aj o hereckom talente (keďže aj v tomto prípade som mal možnosť vidieť len zlomok jej rolí, a zväčša sa nejednalo o hlavné resp. nejak extra vydarené) a zároveň o svojej (trochu zvláštnej) kráse. Nikdy sa mi totiž nejak obzvlášť nepáčila (no a unesený z nej nie som ani teraz) a vôbec som nechápal ódy, akých som bol na jej adresu z viacerých strán svedkom... Avšak to už som značne odbočil od témy, čiže pokúsim sa o aspoň stručný "comeback" ku filmu. Ten si, ako sa poznám, niekedy v blízkej dobe ešte opakovane pozriem, ono mi to totiž nedá. Ako som už spomínal, nebol som v nálade, keď by som si podobnú snímku mohol plne užiť, i keď na druhej strane si zas nemyslím, že keď ma to teraz po prvýkrát zasiahlo len tak letmo, tak že by som z toho ešte mohol byť na druhé pozretie nejak priveľmi unesený, to zas nie. Rozdiel si myslím že môže nastať akurát tak v rozmedzí jedného stupňa, viac asi ťažko. A to znamená, že už spomínaný Somewhere (jej neskoršia, menej známa snímka) pre mňa aj naďalej zostane akýmsi Sofiiným doterajším vrcholom, o ktorom si osobne myslím, že je značne nedocenený ale to už je zas na inú debatu... A či už to je tým prostredím alebo hocičím iným, skrátka je to fakt. Každopádne Lost in Translation je taktiež svojim spôsobom nepochybne zaujímavý počin, ktorý rozhodne má čo povedať - a to najmä tým, ktorí si podobnou samotou v cudzom svete v istej fáze živote prešli alebo - ešte lepšie - si ním momentálne prechádzajú. 3/5 (26.01.2015)

Využiji český překlad filmu a parafrázuji jej - Ztracen v přechodu. (Pakliže pro mužskou krizi středního věku použijeme termín přechodu jako u žen.) A slovo přechod je příznačné, obě hlavní postavy přecházejí z místa na místo, nikde nevydrží tak dlouho, jak by oba chtěli nebo jak by minimálně jeden z nich chtěl a vlastně oba ani pořádně nevědí, co chtějí. Taky by se film mohl jmenovat Ztracena na začátku. (30.09.2016)

Keď človek dobieha filmové klasiky, tak si musí iba odpovedať na otázku aký skvelý bude ten filmový zážitok na konci. Sofia Coppola napísala a natočila film, ktorý mi snáď odpovedá na všetky otázky, ktoré si kladiem posledných pár rokov každý deň. Veľmi melancholické, civilné a hlavne uveriteľné. Zmieňovať herecké výkonny nemá zmysel. Čo troška zamrzí je že Bob a Charlotte viac nestrávili čas spoločným pokecom, pretože ich dialógy tesať do kameňa. Osobne pre mňa TOP10. A už sa teším, kedy si to dám znovu. 10/10 (29.12.2016)