Shen ye shi tang

Malé příběhy z velké Číny. Nebo snad naopak? Ne, takhle je to správně. Sledování orientální kinematografie s sebou vždy nese patřičný kulturní šok. Ať už ten pozitivní (který jsme zažili pár let zpátky u Parazita) nebo ten negativní. Pojďme se třeba podívat na příběh ženy, která se po deseti letech setká se svým crushem ze střední, přičemž zjistí, že on už má dávno ženu a s ní i rodinu. Zatímco náš asijský spoludivák brečí s rukama složenýma v dlaních, Evropani čekají co přijde dál. Nic. To bylo všechno, storylinka postavy byla vyčerpána. Vezměte podobný příběh na čtyři různé způsoby (kulinářský pun intended) a obsáhli jste celý film. V závěru už snad chyběl jen portrét Si Tin Pchinga pověšený někde v rohu bistra, shlížejícího na bavící a smějící se soudruhy, kteří v Číně díky němu mohou prožívat své šťastné over-the-top naplněné životy. (15.06.2022)