Pivní putování
Režie:
Petr KrejčíObsahy(1)
Navštívíme pivovary v Ostravě, v Nošovicích a ve Štramberku. Zastavíme se i v Těšíně, kde se pivo vaří na polském břehu. Zopakujeme si podstatné části pivní technologie. Ponoříme se do pověstí o založení Těšína a o bitvě u Štramberku, kde mají svůj původ vyhlášené štramberské uši. Pod hradem Hukvaldy si zavzpomínáme na Leoše Janáčka, který sice zdejšího piva příliš nevypil, zato si to v Brně vynahradil starobrněnským. Konečně probereme různé způsoby přípitků a kriticky pojednáme o některých pijáckých zvyklostech středověkých studentů – zejména o přípitku „totalis“ a „continue“, který naprosto nemůžeme doporučit, přestože právě tento přípitek předvedla v Postřižinách obdivuhodná paní sládková. Při té příležitosti pohovoříme o českém světovém prvenství v množství alkoholu vypitém za rok. (Česká televize)
(více)Recenze (2)
A opět zpočátku těžká nuda a skoro minutové záběry z dronů bez jakéhokoliv povídání. A to přitom procházíme Ostravu (ne, o Qásku se pořad nezmíní) a Nošovice- Kdovíproč je vynechán Havířov, kde se rovněž pivovarům daří. Až se Štramberkem a Hukvaldy začne tento díl trochu nabírat tempo, moderátoři opět mají co říct, konečně, a dokonce se vypraví do Polska na Brackie (co já ho v Krakově vypil, mimo jiná piva!). Konec mi přišel jako přílepek, to s těmi studenty, jako by tvůrci nevěděli, kam to dát. Na druhou stranu bylo zajímavé počítání alkoholu na gramy. Jinak k celkové koncepci mám těžkou výhradu, a to, že tvůrci nejprve jeli podél toků řek, pak podle kopců a údolí, teď podle krajů - zkrátka naprosto zmateně, takže některá místa jsou zde dvakrát, na jiná se vůbec nedostane. ()
Pořád je to na naše poměry silný nadprůměr, ale občas už scénáristům dochází dech a spektakulární kamera to zachraňuje s odřenýma ušima. Dramaturgicky z toho šlo získat víc, ale buďme rádi, že někdo ještě vůbec dělá poctivé filmařské řemeslo. ()