Režie:
Mehmet Ada ÖztekinScénář:
Kubilay TatKamera:
Torben ForsbergHudba:
Hasan ÖzsütHrají:
Aras Bulut Iynemli, Deniz Baysal, Nisa Sofiya Aksongur, Celile Toyon Uysal, Ferit Kaya, Hayal Köseoğlu, Deniz Celiloğlu, Mesut Akusta, Yurdaer Okur (více)Obsahy(1)
Mentálně postižený otec, kterému odebrali dceru, musí prokázat svoji nevinu. Sedí totiž ve vězení za smrt velitelova dítěte. (Netflix)
Videa (4)
Recenze (59)
Aj dobrý človek sa môže dosať do basy a zaostalý jedinec môže mať väčšie srdce než všetci okolo neho. Film, ktorý právom niektorí prirovnávajú k Zelenej míli, ale pri všetkej úcte je o jeden malý stupeň nižšie. Dobrá hudba vzbudzovala v tomto snímku emócie a donúti zamyslieť sa nad justíciou aj silným zástancom trestu smrti. A prekvapenia vo filme? Tie sú vždy viac než vítané. ()
Dojemný příběh o vztahu mentálně retardovaného otce a jeho dcery. A taky o nespravedlnosti. Zásadní snímek pro mě, jako tátu malé holčičky.. Díky tomu filmu jsem začal být víc dítětem. Když jsem s ní, užívám si každý moment, protože člověk nikdy neví.. Pro mě i velice sympatické obsazení a herecké výkony! ()
Hoci sa nestotožňujem s tureckou kultúrou, tento film však u mňa zabodoval. Obsahuje fascinujúco dobre vykreslenú citovú drámu medzi postihnutým otcom a jeho milujúcou dcérou. Myslím, že aj USA a západ sa má čo učiť. Kamera, herecké obsadenie a zahriatie, napínavý dej od začiatku, až do konca, réžia, hudba, scenár, a ten parádny záver, proste super. Film zároveň aj motivuje, aby rodičia milovali svoje deti a zasa deti mali radi svojich rodičov, hoc sú, akí sú...Odporúčam rodinným fandom. ()
Smutný, hodně smutný snímek, který je plný tragických událostí, jedna po druhé, v těch nejcitlivějších místech společnost, děti, postižení, staří a nevinní trestaní neprávem, a to ještě všechno dohromady. Místy trochu lacinější nával sentimentality, ale stále se drží v uctivé vzdálenosti od kýče. Film v epické rovině má náboj a celkově má konzistenci, takže divák místy zapláče, místy zasměje, ale hlavně u srdce po těch ranách osudu film i zahřeje. ()
Aj napriek vysokému hodnoteniu som mal pred začiatkom určité pochybnosti, čakal som, že pôjde o jednoduchý príbeh so silným citovým vydieraním diváka a rozhodol som sa, že len tak na to neskočím a aby ma to dojalo, tak to musí byť fakt silné. Dej sa odvíjal podľa očakávanej šablóny s pár ťažko uveriteľnými situáciami - odsúdenie mentálne zaostalého na trest smrti (kde bol advokát? bol tam vôbec nejaký?), správanie spoluväzňov a riaditeľa väznice (aspoň že na začiatku bola bitka, inak by to ani nevyzeralo ako väzenie, ale piknik partičky kámošov), ale ako sa blížilo finále, začali mi oči slziť čoraz viac a absolútne ma prekvapil záver, ktorý som, vďaka svojmu podceneniu autorov, vôbec nečakal. ()
Reklama