Promlčeno

Dobře hustej thriller, kterému nelze moc vytknout.  Akorát Igora bych vyměnil za někoho uvěřitelnějšího a méně okoukaného a recepční Evu bych přesunul na denní šichtu, protože pornohvězda jejích kvalit těžko bude hákovat dvanáctky v baráku o nejmíň šesti patrech, který celý ovládá jeden právník (především proto že právník nebude vlastnit takový objekt, a pokud ano, asi tam nebude noční recepce). Katakombes Milou kinematografos. (03.08.2022)

Žánrovka, aká sa v českej či slovenskej produkcii bežne nevidí. Komorná konverzačka o vykúpení hriechov a (pre)mlčaní ukrýva pod svojou thrillerovou škrupinou kritiku legislatívy. Zaujme postupným budovaním napätia, kompozíciami nočnej Prahy, intímnym saxíkom, no vytknúť sa jej dá mierne prekombinovaná zápletka. Výkony, najmä vedľajšie party, miestami zaváňajú televíznym dojmom. Osviežením v mantineloch českého filmu je dej odohrávajúci sa prevažne cez telefón a takmer v reálnom čase. Môže tak evokovať tituly ako Locke (2013) či Tiesňové volanie (2018). Spokojnosť. (07.09.2022)

Autorský Sedláček, rozuměj „pokud zrovna neprostituuje točením Zapletalových popsaných hajzlpapírů či žluklého poševního šlemu pro mentálně atrofované otýlie po přechodu Ireny Obermannové“, bývá vesměs snesitelný. Výjimkou není ani tento na poměry našich lůzrů a hnojů rozhodně nadstandartní, dialogově hlavopatoidní, vcelku originální a exekučně solidní napínač o zbytečně přecitlivělém Rodenovi s Raskolnikovovým pseudosyndromem a jeho „rozporuplné“ vraždě nevraždě, kterou si zavražděný nezavražděný nezasloužil snad jen z pohledu neoliberálně sluníčkářského tranzistora. Napínač, kterému bych drobně vytknul snad jen ten kapku buzerantský konec a giganticky kásting. Osadit totiž vedle jako vždy přirozeného Karla, skvěle kašparujícího Bareše, a i té parádně živelné pražské fifleny Barešové nějakou svoji totálně prkennou rozkuřovačku s obskurní dickcí ochotnického recitačního kroužku při Logopedické klinice v Toporné nad Strojenou, to vskutku za tu felaci nestálo, Bobouši, a trochu to Tvé snažení degradovalo na úroveň neomarxistického Hamleta s výqětem Královské Třesoštěpovy společnosti jako křovím a teplým čokoládovým downem na vozíku v hlavní roli. Ale snad se to brzy promlčí. (16.07.2022)

Promlčeno jistě vypadalo skvěle na papíře a vlastně i trailer vypadal lákavě, což je ale koneckonců jeho účel. S podobnými očekávání jsem šel do kina i před pár týdny na Stínohru. Námět Sedláčkova krimithrilleru má viditelný potenciál, který se však poněkud vytratil ve zpracování, které by místy slušelo spíše televiznímu filmu. Docela mě rušilo, že Barbora Bočková rozhodně nevypadala na věk své postavy Evy, což platilo i pro Denisu Barešovou coby Elišku - ale budiž. V průběhu děje se tvůrcům podařilo místy budovat slušné napětí a postupně odhalované pravdy byly překvapivé, nikoli však šokující. Závěr filmu jsem si představoval trochu jinak a vlastně nevím, co si mám myslet o postavě Radka. Promlčeno i tak stojí za zhlédnutí, jen je třeba mít spíše vlažná očekávání. (03.05.2022)

Tak tento snímek se mi vůbec nelíbil. Karel Roden mi přišel do této role jako nešťasná volba a nebál bych se tento výkon označit za jeho vůbec nejhorší. Samotné úvodní tajemno diváka hodně navnadí, ale následné rozplétání sítí nepřichází s ničím zvlášť šokujícím či zajímavým. Pochvalu si zaslouží snad pouze jistá orginalita scénáře. Bohužel jsem nedokázal naskočit na tento vlak a do příběhu se jakkoli ponořit. Hodně slabé a dost mi uniká, co se na tomto filmu tolika divákům líbí. Paradoxně napětí funguje jen do doby, než se začne něco vysvětlovat. V ten moment film zemřel. [25 %] (09.12.2023)