Fury of the Fist and the Golden Fleece

Jsou filmy, které se snaží být parodické, nejde jim to, ale jsou aspoň směšné jako guilty pleasure. A pak jsou filmy, které se strašně snaží být parodické, ale samy o sobě jsou tak trapné, až jsou... prostě trapné. Sled scének bez ladu a skladu, kde jsou různé akční "hvězdy", celé si to hraje na sedmdesátky, máme zde hromadu zoomů na drsně se tvářící obličeje a rozšířené, nebo přimhouřené oči (podle toho, jestli padouch, nebo hrdina), navíc jeden příběh probíhá jako v kině na plátně, druhý pokračuje v kině, kde se masturbuje jak o život, až vodotrysky nechutně létají, a které přepadne banda černochů, do toho digitální krev... A furt to není ani vtipné, ani parodické, ale je to úděsně amatérské. Zdlouhavé záběry na chudičké kulisy celou tu zoufalost jen podtrhují. Ale asi se herci děsně bavili, možná. Celkový dojem - nabubřelý, přebarvičkovaný mišmaš, kde se "nápady" brzy začnou opakovat, takže dokoukat tu hodinu a tři čtvrtě je leda utrpení. (19.10.2020)