Režie:
Filip RenčScénář:
Filip RenčKamera:
Juraj FándliHudba:
Ondřej SoukupHrají:
Aňa Geislerová, Barbora Hrzánová, Soňa Valentová, Eva Holubová, Jaroslava Hanušová, Jan Schmid, Filip Renč, Eduard Cupák, Věra Nováková, Vlasta Mecnarowská (více)Obsahy(1)
Administrativním omylem se čtrnáctiletá Marika dostane místo do dětského domova do ústavu pro mentálně choré, odkud není úniku. Panuje v něm nelidská mašinérie a sadistické vychovatelky používají tak drastické "výchovné" metody, že se dívka rozhodne bezvýchodnou situaci řešit zoufalým činem... (Magic Box)
Videa (1)
Recenze (444)
Příběh, který ze mě vysál na chvíli energii. Herecké výkony, které mě přesvědčily, že Renč dokáže herce navigovat tak, aby byli přesvědčiví (s výjimkou sebe sama). Občas si pustím soundtrack. Už jen hudba Ondřeje Soukupa, texty Gábiny Osvaldové, zpěv Lucie Bílé i ilustrační fotka Mariky (Aňa Geislerová) od Jana Saudka mají obrovskou výpovědní hodnotu, film pak i díky herecky přesvědčivým Báře Hrzánové (Johanka) nebo Soně Valentové (Volfová) jednoduše strhující. ()
Pekná spravodlivosť. Obeť je potrestaná viac ako ten sadistický odpad. No ale tak to už na svete chodí... Aj napriek tomu, že sa tu našlo pár dramaticky a emotívne silnejších scén, ktoré boli navyše aj zabalené do nepríjemne sugestívnej atmosféry, však snímok na nadpriemer nevidím. Je tu niekoľko ťažko uveriteľných scén, ktoré mali iba jediný cieľ - zvýšiť dramatickosť a namotať tak diváka. Ani hudba nebola bohviečo, vôbec sa sem nehodila. To skôr tak do talianskeho gialla 70. rokov. O slabom nadpriemere ma presvedčil iba úžasný, jedinečný výkon Barbory Hrzánovej, ktorá to zahrala tak, že mi skoro spadla sánka. Tlieskam. 70/100 ()
Renčovi poslúžila na natočenie jeho debutu smutná skutočná udalosť z dôb komunizmu, ktorá náhodou trochu (alebo skôr viac) pripomína námet Preletu nad kukučím hniezdom iného českého rodáka, Miloša Formana. Týmto dielom sa určite Renč inšpiroval a rovnako ako Forman v ňom kritizuje inštitúcie bez vonkajšej kontroly, kde je akýkoľvek odpor a túžba po osobnej slobode iba bojom s veternými mlynmi. Kvôli natočeniu tejto alegórie (nielen) na komunizmus Forman absolvoval vzdialenosť niekoľko tisíc kilometrov, Renč zase vzdialenosť časovú a to niekoľko rokov a pád režimu. Diváci, ktorých film nezaujme, sa môžu kochať pohľadom na lolitku Geislerovú a mrchu milfku Valentovú. ()
Tenhle film je sice prachsprostá pseudoumělecká póza, nicméně i tak stíhá vyplnit kolonku "nejlepší Renčův film". Hrůzná je jistě událost, na jejíž motivy Requiem vzniklo, film samotný se však na její hrůznosti pouze veze a nijak sugestivně dané události nelíčí. Vychovatelky jsou svině a chovanky chudáci, to je vše, co jsem si odnesl - skutečný psychologický teror zůstal doma. A co měla znamenat postava Vikiho, po celý film bezvýznamná a v závěru akčně jednající, život riskující? Režisérova samolibá onanie, nebo se tam tehdy opravdu někdo takový připletl? Heroicky napadl nečinné hasiče a vrhl se bez bázně po hlavě do hořícího domu? Stejně kostrbatá, případně rovnou pořádně přitažená za koule, jsou všechna schémata ve filmu, kde se celkově ani nic moc neděje. Plusem jsou rozhodně herecké výkony, především tehdy patnáctileté Geislerové, ale skvělá je i fašizoidní Holubová (konečně v roli, kde jsem jí vždycky chtěl vidět). Soukupova hudba sedla tématu dokonale. ()
Snímek, jenž si ve své době získal slušné jméno a výrazně zabodoval u diváků. Herecky si v něm odbyla premiéru tehdy 16-letá Aňa Geislerová a již tehdy ukázala, že je skutečně velmi dobrá herečka a umí se do role naplno položit. Filip Renč jako režisér také dokázal, že oprávněně patří mezi velké talenty českého filmu, což už sice v dalších letech nenaplňoval zcela podle představ, ale přesto patří mezi naše špičkové tvůrce. Kromě Geislerové odvedly dobré výkony i další herečky, zejména Bára Hrzánová a Eva Holubová. ()
Galerie (11)
Zajímavosti (38)
- René Lízna, kterého lidé znají spíše jako Evu Kováčovou, je po smrti. Žhář, který ještě jako dívka způsobil v roce 1984 požár sociálního ústavu v Měděnci v severních Čechách, při němž zahynulo 26 pacientek, utekl z brněnské léčebny a ukončil svůj život pod koly vlaku. K tragédii došlo 26. července 2014 na trati mezi Černovicemi a Židenicemi v Brně. (sator)
- Filip Renč reálnu hrdinku osobně nezná a nikdy se s ní nesetkal. (Dlee)
- Budova vyhoreného ústavu mala oficiálne popisné číslo 211. Do roku 1948 sa tam nachádzala továreň na výrobu nití E. Altmana, potom slúžila až do roku 1960 ako poddôstojnícka škola pohraničnej stráže. (Raccoon.city)
Reklama