Koníček mladého fotografa Ondřeje se točí kolem pilotování ultralehkých letadel. Při jednom z takových letů zahlédne u osamělé vily dva muže, z nichž jeden střílí na druhého. Podaří se mu scénu vyfotografovat, je však přitom spatřen. Než se mu podaří snímek vyvolat, je film nešťastnou náhodou zničen. Vzápětí na to se v rockovém klubu seznámí se smutnou modelkou Viktorkou a také bohatým podnikatelem Walterem Rychmanem, který mu nabídne práci.
Po návratu zjistí, že mu někdo prohledal ateliér a brzy nato pochopí, že Walter byl ten, kdo střílel. Přestože podnikatel tvrdí, že šlo o nevinnou zábavu, tzv. paintball (hra na vojáky, kdy po sobě hráči střílejí kuličky s barvou), žádá po Ondřejovi negativ a když mu fotograf řekne, že ho nemá, vyhrožuje mu. Ondřej se rozhodne přijít záhadě na kloub a pouští se do vyšetřování na vlastní pěst. Stále více se však zaplétá do nepřehledné hry, v níž se lze jen stěží orientovat. Viktorka, se kterou se mladý fotograf sblíží mu představí podivný svět světáckých flákačů a zbohatlíků.
Z různých náznaků se v Ondřejovi rodí podezření, že v případě Walterova střílení nešlo jen o nevinnou hru. Když však Ondřej podnikatele obviní z vraždy jeho společníka Schneidera, ten se vzápětí objeví živý. Hra však zdaleka není u konce a Ondřej má jen mizivou šanci na vítězství.(oficiální text distributora)
O. Soukup napsal kvalitní sound-alike verze Badalamentiho písní k Twin Peaks, ale pak už nedošlo na lepší produkci a i akustické nástroje jsou někde nahrány na klávesy v kvalitě, která byla v této době dostupná (bohužel nijak závratná). Zdá se mi, že podobně dopadly všechny ostatní složky filmu – začnou velmi doslovnou kopií vzoru, ale pak to vzdají a "fleky zamažou štětkou". Co se povedlo (snad nechtěně) – ta mysteriózní, přehrávaná a magická verze reality pro mě velmi pěkně vystihuje pocit z poloviny 90. let. Mělo by to být strašné, ale všechno dohromady to na mě stejně nějak funguje...(9.1.2019)
Z toho filmu jsem nadsen. Ne ze by se jednalo o buhvijake arcidilo, spise naopak, rezijni vedeni hercu je dost krecovite, odkaz na Zvetseninu spise usmevny a snaha nacpat do filmu co nejvice vsemoznych dalsich kulturnich odkazu bije do oci. Ale spolecne s Nahotou na prodej jde o skvelou sociologickou sondu do nasi porevolucni spolecnosti, se vsemi neduhy i hura kvazinovinkami, ktere se tehdy vyskytovaly. Filmu navic nelze uprit alespon dobra atmosfera.(7.10.2010)
Ani bych neřekl, že je to guláš, je to spíše dort, ovšem od pejska a kočičky. Taky by se dalo říci, že je to postmoderní, což se dá říci o všem, o věcech dobrých, zajímavých, i o tom, co je jenom blbé a vydatně se tváří že jako je něco. Tot je podle mne ten druhý případ. Mix barev uvedených Kodakem, zoufale se potácejícího Mejly (čí to byl proboha nápad?), Dagmar Ďáskové s Aňou, Jana |Svěráka ve společnosti Viléma Rubeše, pokud se nemýlím, Adélky G (ještě že Agáta Hanychová byla moc malá, jinak by se tam velice hodila a FR by ji jistě režijně zvládl levou), . Děsivý jakoscénář dvou homogenních tvůrců, obvykle rozbitá jakorežie, kostýmy ve stylu Eliška má ráda divočinu (i když paní Pecharová jinak umí), No a přidá se trocu odvaru Zvětšeniny, aby si intoši přišli na své a mohli to mediálně zviditelnit, je možno se odkázat i na Davida Lynche, tomu taky skoro nikdo nerozumí. Panáčkova poznámka o narcisovi bez talentu je docela přesná. Nejlepší byl když v roce 1979 vystřihl malého a roztomilého chlapečíčka Julia Fučíka, to byla bomba. Nebo bombička? Asi bych to nazval Jak je zbytečné míti Filipa.(13.9.2010)
Jednoduchá detektivní zápletka zabalená do pochmurných psychedelických sekvencí a výrazného soundtracku. Snaha vytvořit něco zápaďáckého tak úplně neklapla, zato se filmu podařilo archivovat atmosféru 90. let s tehdejšími trendy. Zápletka je inspirovaná Zvětšeninou. Soundtrack připomíná Badalamentiho Twin Peaks. Kamera je opravdu dobrá. Vaculík je legrační v momentech, kdy dělá něco víc než zadumaně zírá. Hanák tentokrát překvapivě nepřehrává a do role se hodí. Atmosférické a snové sekvence tvoří většinu stopáže a možná i pro dobro filmu maskují řídký příběh. Za klišovité zpomalovačky by si Renč zasloužil proplesknout už tehdy. Netuším, jak film působil v době své premiéry, ale po dvaceti letech je to celkem zábava. Remasterovaná verze vysílaná ČT má viditelně lepší kvalitu obrazu než vydání na DVD.(12.5.2015)
40% — Po Requiem pro panenku jsem byl celkem namlsaný, ale film mě v zásadě zklamal. Tajemné chování postav a hlavní zápletka byla, bohužel, již v době uvedení dost profláklá, takže nemohla představovat žádné napětí. Protože to byla jediná myšlenka filmu a žádné jiné překvapení se nekonalo, nemůžu ani já hodnotit výše než dvě hvězdičky.(11.3.2016)
V kinech
od:
zelenycaj
O. Soukup napsal kvalitní sound-alike verze Badalamentiho písní k Twin Peaks, ale pak už nedošlo na lepší produkci a i akustické nástroje jsou někde nahrány na klávesy v kvalitě, která byla v této době dostupná (bohužel nijak závratná). Zdá se mi, že podobně dopadly všechny ostatní složky filmu – začnou velmi doslovnou kopií vzoru, ale pak to vzdají a "fleky zamažou štětkou". Co se povedlo (snad nechtěně) – ta mysteriózní, přehrávaná a magická verze reality pro mě velmi pěkně vystihuje pocit z poloviny 90. let. Mělo by to být strašné, ale všechno dohromady to na mě stejně nějak funguje...(9.1.2019)
Mulosz
Z toho filmu jsem nadsen. Ne ze by se jednalo o buhvijake arcidilo, spise naopak, rezijni vedeni hercu je dost krecovite, odkaz na Zvetseninu spise usmevny a snaha nacpat do filmu co nejvice vsemoznych dalsich kulturnich odkazu bije do oci. Ale spolecne s Nahotou na prodej jde o skvelou sociologickou sondu do nasi porevolucni spolecnosti, se vsemi neduhy i hura kvazinovinkami, ktere se tehdy vyskytovaly. Filmu navic nelze uprit alespon dobra atmosfera.(7.10.2010)
Peabody
odpad!Ani bych neřekl, že je to guláš, je to spíše dort, ovšem od pejska a kočičky. Taky by se dalo říci, že je to postmoderní, což se dá říci o všem, o věcech dobrých, zajímavých, i o tom, co je jenom blbé a vydatně se tváří že jako je něco. Tot je podle mne ten druhý případ. Mix barev uvedených Kodakem, zoufale se potácejícího Mejly (čí to byl proboha nápad?), Dagmar Ďáskové s Aňou, Jana |Svěráka ve společnosti Viléma Rubeše, pokud se nemýlím, Adélky G (ještě že Agáta Hanychová byla moc malá, jinak by se tam velice hodila a FR by ji jistě režijně zvládl levou), . Děsivý jakoscénář dvou homogenních tvůrců, obvykle rozbitá jakorežie, kostýmy ve stylu Eliška má ráda divočinu (i když paní Pecharová jinak umí), No a přidá se trocu odvaru Zvětšeniny, aby si intoši přišli na své a mohli to mediálně zviditelnit, je možno se odkázat i na Davida Lynche, tomu taky skoro nikdo nerozumí. Panáčkova poznámka o narcisovi bez talentu je docela přesná. Nejlepší byl když v roce 1979 vystřihl malého a roztomilého chlapečíčka Julia Fučíka, to byla bomba. Nebo bombička? Asi bych to nazval Jak je zbytečné míti Filipa.(13.9.2010)
BoredSeal
Jednoduchá detektivní zápletka zabalená do pochmurných psychedelických sekvencí a výrazného soundtracku. Snaha vytvořit něco zápaďáckého tak úplně neklapla, zato se filmu podařilo archivovat atmosféru 90. let s tehdejšími trendy. Zápletka je inspirovaná Zvětšeninou. Soundtrack připomíná Badalamentiho Twin Peaks. Kamera je opravdu dobrá. Vaculík je legrační v momentech, kdy dělá něco víc než zadumaně zírá. Hanák tentokrát překvapivě nepřehrává a do role se hodí. Atmosférické a snové sekvence tvoří většinu stopáže a možná i pro dobro filmu maskují řídký příběh. Za klišovité zpomalovačky by si Renč zasloužil proplesknout už tehdy. Netuším, jak film působil v době své premiéry, ale po dvaceti letech je to celkem zábava. Remasterovaná verze vysílaná ČT má viditelně lepší kvalitu obrazu než vydání na DVD.(12.5.2015)
mh.mail
40% — Po Requiem pro panenku jsem byl celkem namlsaný, ale film mě v zásadě zklamal. Tajemné chování postav a hlavní zápletka byla, bohužel, již v době uvedení dost profláklá, takže nemohla představovat žádné napětí. Protože to byla jediná myšlenka filmu a žádné jiné překvapení se nekonalo, nemůžu ani já hodnotit výše než dvě hvězdičky.(11.3.2016)