Dva papežové

„Najlepší vodca sa pozná podľa toho, že nechce viesť.“ Dobrý rozjazd, skvelá druhá polovica, čudná a nezáživná tretia (najkontroverznejšia) a fajn dojazd. Spočiatku nadšené reakcie, v strede to však začalo upadať a OK koniec to nejako extra nevylepšil. Štvrtá hviezda tomu v mojich očiach o veľa neunikla, no nemôžem ju žiaľ udeliť. Zaujímavé dialógy, dobre napísané postavy, skvelé herecké výkony a niekoľko výborných scén. Ale nebolo to tak úplne ono. Komisár Rex! (25.01.2020)

Nejsem věřící a nemám ráda církev. A i přesto mě Meirellesův film fascinoval. Scénář se zabývá přesně tím, co zaujme i nevěřící - tj. vnitřní boj a nejistota zástupců dnešní církve. Že ji ztotožňuje primárně otec Jorge Bergolio (budoucí papež František) byla trefa do černého. Jeho postava je jistě přibarvena "po hollywoodsku", ale přiznám se, na mě to fungovalo a opravdu jsem s napětím sledovala jeho vývoj, příběh i obyčejné rozpravy. Jeho představitel Jonathan Pryce je jako vždy skvělý - nabízí moudrost stáří, ale i jistou živelnost a takovou tu lidskou dobrotu. Proti němu stojí legenda Anthony Hopkins coby papež Benedikt, který měl horší a nevděčnější úkol, protože Benedikt není a nemá být moc sympatickým člověkem. Ale film mě překvapil v tom, že právě toto je v jádru jeho části příběhu. Když se tito dva herci a dva papežové sejdou a jednoduše mluví o tom, co představuje církev pro současný svět, jaké jsou její prohřešky a co může udělat dobrého, je to fascinující. Skvělá práce všem zúčastněných, zkrátka film, v jehož jádru je člověk, jeho víra a jeho srdce. Jakkoli pateticky to zní. (24.04.2020)

Skvělý Hopkins a výborný Pryce v zajímavé konverzačce, kterou ve druhé polovině zbytečně tříští flashbacky (tlačící až příliš na city), čímž film ztrácí na působivosti. Neotřelé téma je bezesporu plusem, ale jinak děj nic navíc nepřináší a dojmy po dosledování rychle vyprchají. Dva výteční herci v jednom dobrém filmu. Nic více, nic méně. (16.01.2020)

Tak tady je celkem jasné, komu autoři fandí, ale moc se mi líbilo, že i přes viditelné protěžování budoucího papeže Františka tu nedochází k lacinému odsudku konzervativního směru reprezentovaného Benediktem XVI.. Během vzájemných rozhovorů sice Benedikt tahá za kratší konec, ale Meirelles to dokázal podat natolik jemně, že má divák pocit absolutní vyváženosti. To by samozřejmě nešlo bez kvalitně napsaných dialogů a obou hereckých veteránů veteránů přičemž si troufám napsat, že pro Pryce se jedná o životní roli. Jeho podoba s papežem Františkem je úžasná. Vedle slovních cvičení se film věnuje i minulosti současného vatikánského šéfa a jeho nejasné úloze během tzv. špinavé války probíhající v Argentině v 70.letech, jeho proměně z konzervativce pokrokáře a působivé jsou i výjevy z konkláve. Fotbalový závěr pak pohladí po duši. Pokud měli autoři za cíl přiblížit nejvyšší představitele katolické církve lidem, tak se jim to povedlo téměř dokonale. Dukovu kritiku nechápu. 90% (19.06.2020)

90%. Často mám pocit, že největší vášně vyvolávají ta umělecká díla, která vyprávějí o nejposvátnějších věcech a snaží se zbavit určité adorace symboly nejvyšších idejí a přitom tato umělecká díla chtějí hodně často jen jediné - zobrazit to nejposvátnější a symboly jako lidi z masa a kostí. Přesně tak vnímám tento film (jsou to základy, ale vysvětlete to někomu, kdo to NECHCE pochopit), jako vyprávění o dvou mužích z katolické církve, kteří sice nemají podobné názory, ale můžou k sobě přistupovat s úctou a najít k sobě cestu. Jistě, děje se tak na základě určitého základu skutečnosti, mnohých obecných pravd a spousty fabulací, ale stále je jisté, že tento snímek nebyl vytvořen pro to, aby někoho urazil nebo "byl pomstou za pád železné opony." Pevně věřím, že podobně ohleduplně bude k tématu filmu bude přistupovat "malý," ale rozumný věřící, někdo rozkročený mezi konzervatismem a liberalismem, který nemá rád rozbroje a je pro toleranci. Jako třeba já. (30.06.2020)