poster

Díra

  • Španělsko

    El hoyo

  • angličtina

    The Platform

Sci-Fi / Thriller / Horor

Španělsko, 2019, 94 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Anderton
    *****

    Dokonalá metafora fungovania našej spoločnosti a to samozrejme nielen tej súčasnej, ale predovšetkým o tú tu samozrejme ide. Solidarita ako riešenie? Nedajte sa vysmiať, na tých dole sa dá predsa aj, doslova, vysrať. Určite treba tvorcom nechať, že pri zámere vyjadriť sa k tomu, k čomu sa vyjadrujú a nízkom rozpočte, urobili a vymysleli to najlepšie, čo sa dalo. Nechýbajú náboženské odkazy a niekoľko prekvapení, pričom samotný záver môže na prvý dojem pôsobiť ako useknutý a vy by ste chceli vedieť reakciu tých hore, prípadne čo je v skutočnosti dole, ale možno doslovnosť by tento film zabila. Nečítajte si tunajší dvojriadkový obsah, najlepšie je nevedieť vopred vôbec nič.(23.3.2020)

  • Beckett51
    *****

    Uff, už si ani nepamatuju, kdy naposled mi bylo při sledování filmu takhle nepříjemně. Nemá to sice tolik vrstev jako Snowpiercer, nicméně to na mě díky tomu ve své "jednoduchosti" působilo o to více sugestivněji, než bych čekal. Výtky vůči závěru, na které v komentářích narážím, vnímám jako subjektivně pochopitelné, nicméně se s nimi nemohu ztotožnit a já si jen stěží dokážu představit lepší závěr (myšleno v dané stopáži... kdyby film měl 190 minut tak by se to celé dalo pojmout samozřejmě úplně jinak), který by lépe podtrhl to, o co se tvůrci ve filmu snažili. Když přičtu skvělý herecký výkony a naprosto špičkový hrátky se zvukem a hudbou, není nejmenší možnost, že bych mohl jít pod plnej počet... I přes to, že mi při mnoha scénách vůbec nebylo fyzicky a psychicky dobře.... na druhou stranu, u jedný scény jsem se málem udusil smíchem, takže je to hezky vyvážený.(16.5.2020)

  • Fr
    ***

    „SNĚZ, NEBO BUDEŠ SNĚZEN…“ /// Nechutné lidoužrotská psychárna z důmyslnýho místa zvanýho Díra. Převýchovný Vertikální samosprávní centrum a pokus o nastartování spontánní solidarity. Předpokládám, že každýmu došlo, že nejde o místo pro milovníky knih. Přesto by film mohl bavit milovníky divadelních dramat. Premisa je totiž jednoduchá a herecký obsazení skromný. Všechno je ovšem podáno celkem výstižně. Je to takovej podivnej film o nás, lidech. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Miluju místa, kde jsou hovna nejefektivnější argument. 2.) Při pohledu na Kostku, mě nikdy nenapadlo, že jednou může sloužit dezert Panna Cotta jako poselství. 3.) Thx za titule „vasabi“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ **(25.3.2020)

  • Malarkey
    ****

    Měl jsem pocit, jak kdyby se horor Kostka vyexpil do nové dimenze a tou je španělská pecka Díra. Napjatej jsem byl jak struna od kytary Bruce Dickinsona a užíval si tu minimalistickou atmosféru, kde jste žádnou z minuty nemohli vynechat, protože každá v tom uceleném ději měla absolutní smysl. Jen škoda, že závěr to trošku sejmul. Tam by se s tím asi dalo pohrát líp.(29.3.2020)

  • kingik
    ***

    Vykoupení z (vertikální) věznice Díra. A po španělsky. Středobodem je jídlo, respektive vězeňská strava servírovaná zcela netradiční a originální formou. A od toho se odvíjí vše. Obézní jedlíci a vředaři se postí a raději tenhle film bojkotují. Krásný kontroverzní a originální rozměr se tvůrcům podařilo do téhle neotřele šité látky vměstnat. Jen kdyby si film utřídil své nesčetně přebujelé žánrové prvky. Chvíli film zaduje do hororových plachet, pak se ocitáme v dramatu se zjevným sociálním podtextem, filosofuje se, cítit jsou i satirické vlnky, scifi ševelení a vše nepříjemně spláchne artový příboj a několik nedomyšleností. Neznámý režisér s nezapamatovatelným jménem Galdel Gaztelu-Urrutia skvěle navodil syrovost, drastičnost a bezvýchodnost situace. Neustále je někdo umolousaný od krve i exkrementů, kanibalismu se též nevyhýbá, jakmile se ale oprostí od všech nechutností, začne film přešlapovat na jednom místě a nemá se jak pohnout dál. Do klasické formy útěku se vlastně ani nepouští, hlavní hrdina v závěrečné fázi filmu utvoří družbu s černochem, kdy jak dva pablbové jezdí na platformě z patra do patra, rozdávají příděly jídla a fanaticky a nesmyslně oslavují poselství(??) dezertu Panna Cotta, aby (asi) dosáhli kýžené solidarity. Do toho se halucinogenně zjevovali již mrtví vězni. To jsem měl dost. Bylo to nesrozumitelné počínání, taková ta zbytečná snaha mě dostat do klubu náročného diváka. Závěrečná část filmu se mně vůbec nezamlouvala. Dění před ní bylo poměrně zajímavé a poutavé. Sice jsem nechápal, proč se vězňům podstrojují laskominy, úplně zdárně nebylo vyloženo zařazení administrativní pracovnice věznice a jejího psa do cely s hlavním hrdinou a v podstatě se film příliš nezabýval ani tím, kdo vlastně řídí chod věznice a na jakém principu pracuje. Když si vězeň ponechal jídlo, tak v cele mrzlo nebo se oteplilo k zalknutí. Takových originálních nápadů se jistě našlo povícero. Idea (scifi) vězení v totalitním režimu je atraktivní a osvěžující artikl, který divákům nabídl (nevybalancovanou) žánrovou všehochuť a zcela pokažené finále. A jestli se v něm nebudete cítit komfortně, tak tím pádem film splnil svůj účel. 6/10(7.7.2020)

  • - Posledním patrem je patro s číslem 333. Toto číslo bývá označováno jako symbol či znamení, že modlitby člověka byly vyslyšeny a jeho strážní andělé jsou nablízku. (cze.Oi)

  • - Filmaři postavili dvě stejná patra, která si následně předělávali podle vlastních potřeb. (Yoshimitsu)

  • - Natáčení celého filmu trvalo šest týdnů, z toho osmnáct dní si vyžádaly úpravy pater a příprava pokrmů. (Yoshimitsu)