Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Hospoda u železnice přeplněná cestujícími z odstaveného vlaku je místem, kde se osudově střetnou bezprizorní potulná zpěvačka spolu s rozčilenými cestujícími a místními šmelináři a losery. Dusná atmosféra vrcholí během večeře pro místního funkcionáře: jen zdánlivě nezúčastněným pozorovatelem událostí je mladý výtečný muzikant (Rade Šerbedžija), který v obci pouze marní čas a utíká před životem... a který se příliš pozdě pro všechny rozhodne kraj opustit. (pm)

(více)

Recenze (3)

pm 

všechny recenze uživatele

Společenská satira není jistě žánr pro každého, tím spíše situovaná na jugoslávskou vesnici osmdesátých let, přesto si myslím, že drama "Život je krásný" je z těch filmů, které by si divácký zájem zasloužily. Škoda, že snímek nevznikl o pár let dříve a nešel do kin v letech sedmdesátých, kdy Evropou doznívala vlna rozhněvaných mužů... možná by byl dnes proslulejší. Drašković trefně a otevřeně pojmenovává společenské nešvary své doby, po technické stránce je film pak skutečným hereckým koncertem, přičemž žádný z mužských představitelů nevyniká. Obsazení je typově geniální. Dragan Nikolić svého šmelináře hraje s jistotou (myslím, že zhovadilost, se kterou si k večeři poručí pečeného páva, by mne znechutila, i kdybych nebyla vegetarián), stejnou hereckou přesvědčivost propůjčil Rade Šerbedžija špičkovému hudebníkovi na indexu. Kdo však v tomto příběhu exceluje, je fantastická Soňa Savić ve své životní roli ztracené mladinké zpěvačky...strčí do kapsy všechny. Jejich milostný duet patří k mým oblíbeným filmovým scénám, počínaje chvílí, kdy Rade sáhne po harmonice a rozhodne se dívce pomoci, až do hořkého konce, kdy ona s nově získaným sebevědomím projeví svou přirozenost. Nedoslovné. ***** ()

Reklama

Reklama