Velká iluze

Silná myšlenka, zvlášt v době vzniku. Jenže na můj vkus je podávána poněkud prvoplánově a v některých scénách až směšně okatě (a teď pro kór blbé aneb zdravím úvahu při krmení krávy). Což by mi asi nijak nevadilo, kdyby to byla taková zábava jako zpočátku. Jenže tohle není ani zase až tak odlehčené jako Stalag 17, aby to fungovalo jako komedie, ale zároveň tu chybí i jakékoli drama. Žádné napětí, žádný strach o postavy, prostě nic. Všichni celou dobu pouze školometsky mudrlují nad důležitostí porozumění si napříč jazyky, národy, rasami, klubovou příslušností a kdo ví čím ještě. Vzhledem k tomu, že přes veškerou aktuálnost myšlenky jde stále i o útěkářský snímek, je to trochu na pováženou. Trochu hodně na pováženou. (04.12.2008)

Je to asi dva roky, co v České televizi běžel cyklus francouzských filmů 30. let, takové té opěvované klasiky, nad kterou se rozplývá kdejaký filmový publicista a umělecký kritik. Přišly mi poznamenané časem, je to už jenom filmová historie, která mě většinou míjí. Tenhle film je jiná káva. Řekl bych, že je nadčasový a emočně mně dokázal přinést přesně to, co Renoir zamýšlel. On totiž vůbec neměl v úmyslu natáčet útěkářský film s dobrodružnou tématikou. Tohle je politický snímek, kde na modelu několika zajatců a jejich protihráče v podobě typického pruského šlechtice s elitářským myšlením chtěl demonstrovat a podpořit myšlenku republikánství, rovnosti a odporu proti válce, stejně jako odpor proti tehdy se rychle šířícímu antisemitismu. Vůbec není náhodou, že si vybral za své hrdiny plebejského důstojníka v podání Jeana Gabina, židovského vojáka, notabene bohatého, který přímo odpovídal teoriím o židovské elitě tahající za drátky, a obětavého důstojníka z vyšších společenských kruhů, který chápe, že doba modré krve dávno minula. S ohledem na dobu vzniku je to opravdu kvalitní film, kde se herecké kreace podřizují společenské výpovědi. Celkový dojem: 90 %. (25.04.2012)

„Ty ses narodila ve Württembergu a já v Paříži. A přesto můžem bejt kamarádi, víš? Ty jsi chudák kráva a já chudák voják. Každej děláme, co můžeme. Je to tak?“ Název filmu dokonale definuje jeho podstatu. Velká iluze je totiž naivní, idylický, příjemný, válečný příběh (jakkoliv se poslední 2 přívlastky na první pohled vylučují), kterému nechybí nadhled a silný antimilitaristický podtón. Dlouhou dobu je pohled na život v zajetí nepřítelem takřka pohádkový; když nikdo neutíká a ani jinak se neproviňuje proti řádu, má se v podstatě líp než na frontě. Jenže nic není věčné… K nejlepším pasážím snímku patří rozhodně rozhovory dvojice Boldieu-Rauffenstein, ty byly prostě skvělé, dokonale vystihující onu dobu (a poslední z nich mě upřímně dojal). Na někoho možná bude té naivity, lidskosti a přátelskosti až moc, přesto svůj účel snímek rozhodně splnil. Za mě to budou slušné 4*. „Víš jistě, že to naproti je Švýcarsko?“ - „O tom není pochyb!“ - „Protože je to tak podobný.“ - „A co bys čekal? Hranice není vidět, tu si vymysleli lidi. Přírodě je to fuk.“ (21.07.2014)

Musím říct, že na tehdejší dobu je tenhle film až neuvěřitelnej. U nás běžely nejslavnější léta Vlasty Buriana a ve Francii si natočili odbojářský válečný film, který odkazoval na první světovou válku a přitom vůbec netušil, že za dva roky se dostane do popředí druhá, neméně hrozná, světová válka. Velká iluze nejenom, že neuvěřitelně předběhla dobu, ale ještě ji Francouzi natočili až neuvěřitelně. Sice se nedočkáte války jako takové, protože masové válečné scény si do filmu připravil až Stanley Kubrick ve Stezkách slávy, ale zase se dočkáte pocitů a dojmů lidí, kteří se války účastnili. Plný počet nedávám jenom proto, že těch 114 minut se místy dost nesnesitelně táhlo. Nicméně nic to nebylo oproti tomu, jaký má tento film vypovídající hodnotu. Málo co takhle předběhne dobu. Klobouk dolů samotným tvůrcům, ale i hercům, že do toho v takové neklidné době šli. Jinak se to říct prostě nedá. (24.08.2014)

Nežeru tu do očí bijící "džentlmenskost" postav. Za chvíli mně ta slušnost začala lézt krkem. Nechci se hádat, jestli to tak za první světové války fakt bylo, možná že jo. Ale i kdyby, stejně mě nezaujal příliš ani příběh a zpracování. Pokud si chcete vychutnat válečný film podobného ražení, i když z druhé světové, mrkněte radši na Stalag 17. S tím se amíci poprali mnohem líp! (27.07.2011)