poster

Pravidla hry

  • Francie

    La règle du jeu

  • USA

    The Rules of the Game

  • Velká Británie

    La Règle du Jeu

Komedie / Drama

Francie, 1939, 110 min

  • xxmartinxx
    ***

    Z top 10 Sight & Sound mi chyběl tento jeden kousek, tak jsem si řekl, že už by mělo to nekonečné odkládání skončit. Musím říct, že z celé desítky mě Pravidla hry zaujala nejméně. Neusledovatelný děj bez nějakých pořádných příběhových linek a hrdinů, kdy spolu postavy hodinu mluví, pak se to pofackuje a pak postřílí. Nějaká odvaha filmu už dnes působí leda v kontextu s dobovými dogmaty, ne těmi současnými - není tu žádná nadčasovost. Zklamání oproti třeba Velké iluzi, kde se Renoir předvedl lépe.(5.8.2012)

  • kinderman
    *****

    "Corneille, ukončete už tu frašku!" "A kterou, pane?" Narozdíl od zámeckého pána, který má na mysli bezhlavě střílejícího hajného, si vrchní komorník dobře uvědomuje fraškovitost celé honební sleziny společenské smetánky, fraška se ovšem v závěru vyostří do tragédie toho, jenž nerespektoval "pravidla hry"- výtečný film, v němž Renoir dle vlastních slov vyšel zvnějšku (herečky ztvárňující hlavní ženskou postavu), aby se dobral k "sobě", tedy podstatě společnosti v rozkladu.(20.1.2010)

  • Toj
    ****

    Není těžké pochopit, proč je dnes film tak adorován. Je to určitě oprávněně. Dlouhé kamerové jízdy, kamera nám ukazuje prostor i osoby v něm ve své komplexnosti. Jednou přejede k úplně jinému dění a jindy jen stojí na místě a různé děje vnikají do obrazu téměř ve stylu grotesky. V jeden moment se bavíme komickými gagy a najednou se ocitnem v těžkém dramatu a to vše jako taková nadsazená kritika vyšší společnosti i jejího služebnictva. Všichni se chovají směšně a hloupě, přestože se umí tvářit vážně. A musím říct, že mě to místy dokázalo i trochu zasáhnout. Na druhou stranu já osobně jsem z těhlech filmů zabývající se vyšší společností na návštěvě v něčím sídle trochu unaven...(9.8.2010)

  • Baxt
    *****

    Ač pojednává o vážných tématech, Renoirův pověstný humanismus činí prohnilé vztahové drama nádherným "feels good" filmem. Ohromná choreografie herců na scéně -> rezervovaný herecký film, který nikdy není jen divadelním představením. Spolu s dalším Renoirovým mistrovským kouskem, Velkou Iluzí, zřejmě nejpodmanivější mnou viděný snímek do příchodu Občana Kanea.(25.1.2012)

  • Hejtmy
    odpad!

    {130/1001} Další typicky nudný Renoirův film, který by možná vyhrál první cenu na přehlídce keců o ničem, ale jako film dnes u normálního diváka neobstojí. Nezajímá mě postavení filmu ve filmové historii a jeho přínos světové kinematografii, to nechám na zdejších "intelektuálech" sypajících pět hvězd každému filmu, u kterého se to očekává. Já jsem se filmem akorát pronudil, nezaujalo mě zhola nic, a tentokrát už dám natvrdo odpad, protože těch francouzských 30´s hloupostí už jsem poslední dobou viděl trochu moc. 10%(16.11.2010)

  • - Předlohu pro tento film si Renoir vybral Mussetovu komedii Marianniny rozmary, ale nakonec ji využil jen jako inspirační zdroj. (contrastic)

  • - Snímek byl vedle filmu Občan Kane (1941) považován za předzvěst moderní kinematografie. (Hans.)

  • - Film při premiéře neuspěl. Do kin se dostal sestříhaný a nakonec byl zcela zakázán. Byl považován za hněvivou společenskou satiru, jíž také podle jeho autora měl být. (Tommass95)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace