poster

Pravidla hry

  • Francie

    La règle du jeu

  • USA

    The Rules of the Game

  • Velká Británie

    La Règle du Jeu

Komedie / Drama

Francie, 1939, 110 min

  • Anderton
    ****

    Smotánka spoločnosti je v každej dobe rovnaká. Množstvo pretvárky, intríg, cudzoložstiev a klamstiev. Na zúbky sa jej tentokrát pozrel poetický realista Renoir, aby sa pokúsil šokovať a podať pravdivý obraz vtedajšej spoločnosti. Je jej chovanie iba dôsledkom chovania predvojnovej spoločnosti, ktorá na všetkých úrovniach klame? Alebo túto atmosféru svojou morálkou spoluvytvára? Záverečný výstrel môžeme chápať ako prvý francúzsky výstrel nadchádzajúcej svetovej vojny. Renoir možno ani nevedel, ako nadčasovo bude jeho dielo pôsobiť o niekoľko desiatok rokov neskôr. Z dnešnej tvorby sa podobnou témou zaoberal Altman v Gosford Parku a asi bol tento film preňho výraznou inšpiráciou.(25.6.2012)

  • MikO_NR_1909
    *****

    Celkové vyznenie Renoirovho La Règle du Jeu dosahuje majstrovských výšin. Režisér si božsky poradil s obtiažnou problematikou spoločenskej satiry, nastolil široké spektrum konfliktov medzi spoločenskou smotánkou a rovnako ako napríklad vo Felliniho 8 1/2 v úzkych priestoroch dokázal pomocou čiernobielej optiky "atmosférizovať bludisko" nedoriešených sporov, kde aj po niekoľkonásobnom prezretí budem schopný vstrebať nové skutočnosti. Ľudia sa správajú rovnako cynicky, rovnako klamú, zabíjajú, zvádzajú, masírujú ego, potrebujú pociťovať vlastnú kontrolu situácie... a pokiaľ to nie je všetko moc okaté, ani si tie zverstvá nevšimnú...(11.5.2014)

  • Toj
    ****

    Není těžké pochopit, proč je dnes film tak adorován. Je to určitě oprávněně. Dlouhé kamerové jízdy, kamera nám ukazuje prostor i osoby v něm ve své komplexnosti. Jednou přejede k úplně jinému dění a jindy jen stojí na místě a různé děje vnikají do obrazu téměř ve stylu grotesky. V jeden moment se bavíme komickými gagy a najednou se ocitnem v těžkém dramatu a to vše jako taková nadsazená kritika vyšší společnosti i jejího služebnictva. Všichni se chovají směšně a hloupě, přestože se umí tvářit vážně. A musím říct, že mě to místy dokázalo i trochu zasáhnout. Na druhou stranu já osobně jsem z těhlech filmů zabývající se vyšší společností na návštěvě v něčím sídle trochu unaven...(9.8.2010)

  • Morien
    ****

    (1001) Co na mě nejsilněji zapůsobilo, to byly herecké výkony. Když hostitel na konci divadelní vložky představoval svůj ultimátní sbírkový předmět, srdíčko se i svíralo dojetím. Potom samozřejmě kamera. Z příběhu samotného jsem nijak zvlášť nadšená nebyla, spíš opravdu z toho, jak byl podáván. Konec je hodně oldschoolový.(14.6.2011)

  • Hejtmy
    odpad!

    {130/1001} Další typicky nudný Renoirův film, který by možná vyhrál první cenu na přehlídce keců o ničem, ale jako film dnes u normálního diváka neobstojí. Nezajímá mě postavení filmu ve filmové historii a jeho přínos světové kinematografii, to nechám na zdejších "intelektuálech" sypajících pět hvězd každému filmu, u kterého se to očekává. Já jsem se filmem akorát pronudil, nezaujalo mě zhola nic, a tentokrát už dám natvrdo odpad, protože těch francouzských 30´s hloupostí už jsem poslední dobou viděl trochu moc. 10%(16.11.2010)

  • - Snímek byl vedle filmu Občan Kane (1941) považován za předzvěst moderní kinematografie. (Hans.)

  • - V roce 2002 byl film časopisem „Sight and Sound“ zvolen 3. nejlepším titulem všech dob. (lubospoti)

  • - Po komerční katastrofě, která v roce 1939 následovala uvedení filmu, byl film bez jakéhokoliv užitku sestříhán. Až v roce 1956 byl zrekonstruován do takřka celé původní délky a v roce 1959 uveden na filmovém festivalu v Benátkách. (Hans.)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace