poster

Naděje

  • Norsko

    Håp

  • Švédsko

    Leva på hoppet

  • angličtina

    Hope

  • Slovensko

    Nádej

Drama / Romantický

Norsko / Švédsko, 2019, 126 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Filmmaniak
    ****

    Vynikající drama o (ne)umírání s dokonale věrohodnými postavami, natočené zcela realisticky, civilně a bez patosu a přílišného tlačení na pilu. Díky skvělému scénáři a vynikajícím (místy až dechberoucím) hercům dokáže nabídnout silné okamžiky jak v emocionálně vypjatých momentech, tak ve ztišenějších pasážích. Bezútěšné pobíhání po nemocnicích a konzultace s ne vždy soucitným personálem v období vánočních svátků a na přelomu roku, dávkované v příběhu důsledně den po dni, kupodivu není jen propadem do deprese a chmur, neb snímek se ve své druhé polovině a zejména s blížícím se závěrem snaží vynahradit dosavadní smutek enormní dávkou dojímavého cukrkandlu, čímž paradoxně emocionálně již trochu ztrácí. I tak jde ale o suverénně režírovanou a po všech stránkách precizní vztahovou studii, na níž je zajímavé i to, že zpočátku poněkud odcizená partnerská dvojice hlavních hrdinů v ní k sobě znovu najde cestu a jejich povadlá láska znatelně nabere druhý dech právě až díky vidině potenciální blízké smrti jednoho z nich.(30.9.2020)

  • M.u.t.t.t.y
    ****

    Kde mohla začít hollywoodsky dojemná story o znovuuvědomění si důležitosti radostí života a harmonie ve vztazích s nejbližšími, servírují Norové depresi, hádky a výčitky, nespavost a vliv silných léků na pacientčinu psychiku – to vše v juxtapozici s obdobím Vánoc, které místo dávky hygge a příjemných společných chvil zkoušené rodině přináší jen komplikace spojené s nedostupností lékařů a komplikacemi ve shánění rad a termínů. ___ Vztahy mezi skvěle zahranými postavami a jejich uvěřitelná dynamika a minulost jsou šikovně vysvětleny jakoby mimochodem skrze dialogy, bez použití zdlouhavých expozičních představovaček. Ačkoli z vedlejších figur se většího prokreslení nedočká mnoho, středobodem snímku je vztah ústřední dvojice, která upozaděnou charakterizací rozhodně netrpí. Určité návodnosti se film vyhýbá i kvůli absenci hudby. ___ Silnému příběhu se obrovsky daří do filmu promítnout svou hlavní, jinak obtížně uchopitelnou myšlenku – naděje neumírá až do samého konce, který ale může přijít v podstatě kdykoli. Samý závěr jako by toto poselství doslova zhmotňoval a divák si najednou bolestivě vzpomene, jak se film jmenuje a že ho tvůrci převezli, byť něco podobného třeba i čekal. ___ Naděje je emocionálně hutné drama, které tne skutečně do živého, zejména kvůli absenci plačtivého patosu nebo filmového přikrášlování reality. Filmů o umírání a vymezeném zbývajícím času již vzniklo několik, režisérka Maria Sødahl však vypráví velice civilní a realistický příběh jednoho páru, v němž po letech společného soužití veškerou romantiku nahradil pragmatismus. Navzdory scénám, jako je svatba nebo oznámení diagnózy početnému potomstvu se tak nedočkáte při sledování opravdu žádných sladkobolných momentů, jenom tvrdé reality, ve které při umírání jako by pro romantiku místo nezbylo.(26.9.2020)

  • Anderton
    ****

    Nič objavného nás síce nečaká, ale autentický civilizmus určite áno. Žiaden bucket list, pred smrťou riešite úplne iné veci a dokonca niekde v diaľke stále svieti svetielko nádeje, že ak motyka vystrelí, tak možno aj prežijete. Dôležitejšie sú ale vzťahy a to, ako ich prezentujú herci na plátne a tu niet čo vyčítať. Snáď len to, že so šiestich detí nedostane žiadne z nich dostatočný priestor, i keď to ani nebolo pri tomto koncepte potrebné, a možno že pani dotyčná berie všetko tak nejak s rozvahou, tu ale treba spomenúť aj lieky na utlmenie, ktoré berie a vďaka ktorým nemôže poriadne spávať. Takže ani tu niet nakoniec čo vyčítať, snáď len tú neoriginálnu tému...(5.10.2020)

  • tlesk
    ***

    Mnohem víc než o nemoc jde mnohdy o smíření se s ní a znovunalezení si cesty k srdci těch, které milujeme či jsme milovali. Naděje je dost možná na první pohled seversky chladná, nebo spíš poněkud odosobněná sonda do emocemi zmítaného života umírající ženy a jejích nejbližších, která by zasloužila poněkud jistější přístup ve střižně a místy se poněkud vleče. Přesto z ní je paradoxně v mnoha záběrech cítit, jak osobní pro režisérku téma dost možná bylo. Jakkoli se díky výborně sestavenému obsazení nejedná o špatný film, natož průměrné drama, chybí mu přeci jen nějaká výraznější scéna (což možná lehce zachraňuje povedený, jakkoli nejednoznačný závěr snímku, končící tak trochu neuzavřenou otázkou), moment, který by opravdu chytil nebo zahřál u srdce. Byť tu takové potenciální okamžiky jsou, snímek funguje jako poněkud chladný počin, kterému jako by sem tam scházela tu více, tu méně patrná míra empatie. Jedinou postavou, ke které si vlastně vytvoříte nějaké výraznější pouto je hlavní protagonistka, všichni ostatní jsou poněkud dvojrozměrní. Přesto rozhodně stojí za to dát filmu šanci.(28.9.2020)

  • Renfield
    ****

    Předně, klobouk dolů před Marií Sødahl, zvládla to opravdu mistrovsky! Celý příběh je neskutečně civilní, reálný, jednoduše uvěřitelný. To snad dvojnásob platí i pro (řekněme co se žánru týče) krizové scény. Anja se dozvídá svoji diagnózu, říká ji početné rodině a skoro finální svatba... vše velmi realisticky pojato, žádné přehánění, žádné přílišné nářky. Celkově jsou to právě ty nejsilnější scény, i když, ono je to sporné, jako hledání doktorů a práškový propad do deprese. Andrea Bræin Hovig je každopádně v každé z těchto částí výborná a Stellan Skarsgård taktéž. Co se jeho týče, velmi mě zaujalo, jak stále nechává prostor pro Andreu, i přes svůj bezchybný výkon, si scény nekrade pro sebe. Zajímavá je i práce s ostatními členy početné rodiny, dalo by se říci, že jsou tu jen komparsem, ale takový pocit jsem neměl. Je to právě naopak, větší prostor by odváděl pozornost od hlavní dvojice, od hlavního záměru filmu, řeknou tu právě tolik, kolik bylo třeba. Druhá polovina ve které přichází čas na onu naději a ve které je stále více jasné, že nemoc je tu až jako druhá, to jen potvrdí. 80%(16.10.2020)