The Naked City
Režie:
Jules DassinKamera:
William H. DanielsHrají:
Barry Fitzgerald, Howard Duff, Dorothy Hart, Don Taylor, Frank Conroy, Ted de Corsia, House Jameson, Enid Markey, Mark Hellinger (vypravěč), Arthur O'Connell (více)Obsahy(1)
Z filmového hlediska je duchovním otcem Obnaženého města producent Mark Hellinger, představitel „drsné" novinářské školy gangsterských 20. a 30. let se smyslem pro plnokrevnou povídkářskou fikci, budovanou na dokumentární autentičnosti. Od roku 1932 se jeho jméno začíná objevovat u filmu, zejména v souvislosti s produkcí titulů jako Walshova Bouřlivá dvacátá léta (The Roaring Twenties, 1939) či Vysoko v horách (High Sierra, 1941), Siodmakovi The Killers (Zabijáci, 1946) či Dassinova Brute Force (Hrubá síla, 1947). Už jen z tohoto výčtu je patrný Hellingerův přínos vývoji gangsterky směrem k filmu noir, zároveň je ale zřejmé, že kořeny černého filmu sahají hlouběji než jen do 40. let minulého století.
Z hlediska vizuální formy a koncepce pak autorství připadá snad nejvýznamnějšímu fotografovi New Yorku Arthurovi Felligovi, známějšímu pod přezdívkou Weegee, jehož černobílá, realisticky režná fotožurnalistická svědectví z míst nehod, požárů či zločinu jsou dodnes šokující...
Titul Obnažené město vychází z Weegeeho publikace a krátkého dokumentu, na něž Hellinger odkoupil práva (Felligův film se posléze jmenoval Weegee's New York). Na základě scénáře Malvina Walda a Alberta Maltze režisér Jules Dassin s kameramanem Williamem Danielsem rozehrávají vcelku obvyklé schéma kriminální zápletky (dvojice detektivů vyšetřuje vraždu bezvýznamné modelky). Jejich cílem je však především zachytit atmosféru a puls, stejně jako chlad i žár velkoměsta. Scény z ulic, barů, policejních stanic, činžáků či luxusních čtvrtí jsou proto vykresleny v semidokumentárním stylu. Často za použití skryté kamery se natáčelo především v exteriérech a autentických interiérech, přítomnost profesionálních hollywoodských herců byla omezena na minimum a mnozí aktéři jsou neherci. Exponovány byly desítky tisíc metrů materiálu.
Vedle o něco pozdějšího britského Night and the City (Noc a město, 1950) je Obnažené město Dassinovým největším přínosem černému stylu.
(Letní filmová škola)
Recenze (24)
NFR 2007, Oscar 2 : Kamera ČB, Střih + 1 nominace: Námět ()
The Naked City je jedna velká reklama na policii. Přehrávající herci jsou srandovní, např. představitel role Franka Nilese mi dokonce připoměl Britney Spears v Crossroads. V podstatě se jedná o něco podobného, jako jsou některé průměrné české detektivky z dob bolševika. Za pozornost stojí snad jakási reflexe doby a zejména hudba Miklóse Rózsy. ()
Šestákový román jak vyšitý - noční vražda modelky ve městě, co nikdy nespí. Vcelku poutavý případ, dvojka čmuchalů a roztomilý vyprávěcí vsuvky (jak příručka od policie) bych bral za průměr, co mi ale udělalo radost a dalo na ten extra bod, tak bylo intro, outro a vůbec silná, až "fotografická" role tehdejšího Manhattanu a napínavý klimax přes Williamsburg Bridge. Holt slabost pro starý New York :) Určitě si doplním i zbytek té Dassina social-realist poválečné trilogie. ()
Od strašného voiceoveru k ještě horší agitce. Dassinova režie však drží film nad hranicí koukatelnosti. ()
Z tieňa v podobe extrémne generického, tuctového príbehu, slabých dialógov, úbohého voiceoveru (SK termín jestvuje?) a neskonalo ohyzdných hereckých výstupov vystupuje skutočne bezprecedentná forma produkcie a spôsob natáčania. Hellinger, Dassin a Daniels, posilnení inšpiráciou o 3 roky staršou rovnomennou publikáciou Weegeeho Felliga, kašlali na vtedajšie normy. Zatiaľ čo prakticky všetci filmári natáčali svoje diela pohodlne vo vnútri štúdií (soundstage a backlot) až do neskorých 50. rokov (okrem Oscara Micheauxa) (a s výnimkou tzv. "establishing shots" {SK termín jestvuje?} bolo všetko z NYC dovtedy natáčané na fiktívnych pľacoch v Kalifornii), táto trojica tvorcov sa s tým vyslovene nesrala a už koncom štyridsiatok zobrala kameru a vybrala sa do ulíc New Yorku, aby svoj počin zapísala do vtedajšej histórie za využitie viac ako stovky rozličných exteriérových lokácií. Naked City viac než čokoľvek iné je zachovanie autentického portrétu tejto metropoly na sklonku 40. rokov v stave, aký je už dávno preč. A to vrátane interiérov nie len súkromných apartmánov postáv, ale aj verejných budov, ktoré odzrkadľovali autentickosť, nie umelosť vyrobených štúdiových setov podľa nejakých predstáv filmárov. Toto byť natočené v Technicolor, sledujem to bez žartu 15x ročne, minimálne... Komplet galérie: (x / x / x) (x) / Eseje: (x / x / x) (x) / Ostatné kktinky: (x / x / x / x / x) (x) (x) (x) (27.11.2021) (27.3.2024) (29.3.2024) "There are eight million stories in the Naked City. This has been one of them." ()
Ten voice over je strašne ale strašne otravný a detinský a celé to je naivné i na svoju dobu. Nejde mi vôbec do hlavy, že niekedy bolo "cool" točiť takéto pseudodokumenty. Škoda je, že záver je pomerne uchádzajúci a skvelo kombinuje napätie a zábery na New York konca 40tych rokov. ()
Hříšní lidé města newyorského s nádherně snímanými dobovými exteriéry, autentickou atmosférou velkoměsta a netradičně mnohavrstvým vypravěčem, u nějž ale trochu váhám, jak ho zhodnotit. Coby velkého nepřítele voice-overů mě ty vypravěčské vstupy někdy i štvaly a klidně bych se bez nich obešel. Zároveň však uznávám, že se v nich tvůrci výjimečně snažili o jistou inovaci, protože promlouvání probíhá jednak směrem k divákovi ze strany tvůrců o jejich záměrech i filmu samotném, dojde na informování o různých detailech, ale také třeba na ironické poznámky směrem k jednání postav („Klídek, Garzahu, neutíkej! Nepřitahuj na sebe pozornost.“), což mě párkrát i pobavilo. Dějově jde o klasickou detektivku kolem vyšetřování vraždy a rozplétání její záhady pomocí různých stop, výpovědí svědků, výslechů podezřelých... ale tak nějak jsem si potvrdil, že podobnou klasiku, v případě kvalitního scénáře a zdařilých hereckých výkonů, z času na čas pořád můžu. Závěrečný hon na pachatele mi potvrdil volbu 4. hvězdičky. Rozhodně jsem se nenudil. [75%] ()
Objektívne vzato najväčším prínosom filmu je jeho dramaturgia, kde na bezvýznamnom kriminálnom prípade počúvame monológy rozprávača ( niekedy sú však jeho vstupy značne otravné ) o obnaženom nebezpečnom meste a ľuďoch v ňom. Z tohto pohľadu to považujem za trochu prehnané, ale chápem potrebu vymaniť sa zo zaužívaných ciest a pokúsiť sa o dokumentárnu autentickosť. ()
Bude to znít jako klišé, ale hlavním hrdinou filmu nejsou lidé, ale samotné město. New York. Všechno ostatní je vedlejší. Některé záběry by se dali takřka tesat do kamene. Do velkolepých kulis města je zasazen příběh takřka tuctový, bez většího vývoje postav, bez snahy o vypilované dialogy ala film noir, bez jasnějšího stylu. Plochost v charakterech ale filmu neubírá na zvláštním kouzlu. A snad je to proto, že tenhle příběh možná neměl být ničím zvláštní. Řečeno s vypravěčem, je to jen jeden příběh z 8 miliónů příběhů, které se v NY odehrají každý den. Proč by tedy právě tento jeden měl být něčím víc než příběhem obyčejných lidí? Lidí, kteří se potýkají s problémy svého všedního dne jako každý jiný obyvatel NY. Zmlsanému divákovi 21.století nemusí na první pohled nic nabídnout. Na pohled druhý se odkrývá docela zajímavé svědectví o velkém městě a jeho obyvatelích. (nakolik to ale byl záměr autorů a nakolik je to moje fantazie, si tvrdit netroufnu) ()
Bola by to výborná kriminálka, nebyť toho na nervy lezúceho voiceoveru, ktorý komentoval každú časť vyšetrovania a pár ďalších maličkostí. ()
Suverénní práce s voiceoverem - vypravěčem není vyšetřovatel ani jiná zainteresovaná osoba, nýbrž "pouhý" producent filmu, který rád postavám ironicky promlouvá do duše a nerozlišuje mezi zmetkem a dobrákem. New York a jeho rozlehlé ulice jsou další živou postavou, hned vedle neodolatelně dobráckého Barry Fitzgeralda. Prezentování případu od samotné vraždy až po dopadení pachatele s důrazem na proces vyšetřování se skvěle hodí k celkovému věcnému uchopení. Příjemná změna po noirech, kde zločin veskrze funguje jako záminka pro rozehrání osobních dramat protagonistů. ()
V žádném případě se nepovažuji za "zarytého odpůrce krimifilmů", jak nazval jeden z uživatelů ty, kteří hodnotili nízko, ale tato detektivka mě prostě nebavila. Příběh je příšerně průměrný a nudný, voiceover na zabití, herci i jejich postavy nezajímavé a všechno to tedy zachraňují krásné obrázky "obnaženého města". Možná že tvůrci měli radši vybrat jiný z těch "osmi milionů příběhů". ()
Nedílná součást americké popkultury - závěr filmu a promluva o "osmi milionech příbězích v obnaženém městě" stály na začátku dlouhého televizního seriálu. Film samotný je veskrze banální kriminálkou, kterou však nad hladinu průměru povznáší práce s lokacemi. New York je jedním z protagonistů, "je z filmu cítit". Z tohoto aspektu se jedná o mimořádné dílo. ()
Na rozdíl od většiny noirovek se "Naked City" nebojí vykročit mimo hranice žánru - a to hlavně po stylistické stránce. Od začátku do konce jde v mnoha ohledech o příjemně hravý experiment - s narrací (ta dokonce zastupuje úvodní titulky) i s kamerou, která se nebojí citovat jak německé expresionisty, tak ruské sociální dokumentaristy. Vůbec to neberu jako agitku na policejní práci - líbilo se mi, že je zde opravdu podrobně popsán tehdejší proces vyšetřování (zajištění a ohledání místa činu, výslechy, práce v terénu atd.) a nakonec ... New York, z letadla i z ulice, ve dne i v noci. K tomuhle filmu se rád vrátím. ()
Tohle je město. Zde došlo k vraždě. A tady jsou detektivové. Jestlipak ten případ vyřeší? Příjemně odlehčená kriminálka s bezvadným Barrym Fitzgeraldem v roli hlavního vyšetřovatele. Perlička: zápletka s vraždou byla zadaptována do videohry L.A. Noire. ()
LFŠ 2010 | Až se divím, že Dassin byl schopen natočit svoje úžasné Rififi. ... Už v úvodu se film chlubí, že ho točili "naživo" v pravym New Yorku - to bych možná ještě byl schopen zkousnout, jenomže voicover popisující (podle mě lamerské) vyšetřování policie skrz celý film je na zabití. Do toho ještě hlásí, co kde v NY je a na konci odporně nadržuje padouchovi. Překvapující je taky fakt, že prvky filmu noir, to málo, co jich tu je, jsou tak nevýrazný, že se divím uvedení filmu v rámci série noirů. Jistě, je hodně dobře, že se točilo v exteriérech, nicméně se z 3/4 jedná o děsivej kýč a líbit se mi film začínal až tak deset minut před koncem, kdy se přeneseme do "příjemnějších" částí NY. Jinak prokoukat se sem skrze ošklivě vykonstruované hloupé dialogy a laciné fóry je skutečně umění. ()
nejslabsi Dassin co jsem zatim videl. rezijne slusne, ale scenar a herci prumerne coz nestaci plus klasicka propaganda, jako celek se jedna lehce nadprumerny film 70% ()
Poměrně zbytečná polodokumentární rekonstrukce jednoho policejního případu. Postavy jsou nefilmově nelíbivé a trapně vtipkují, město není zachyceno s žádnou atmosférou. Rozhodně to není film noir. Dassin natočil lepší filmy. ()
Krásná oslava New Yorku kombinovaná s průměrnou detektivkou. New York v tomto filmu opravdu žije a je paráda, že se film natáčel v ulicích a skutečných lokacích a ne ve studiu. Na druhou stranu dokumentární vyšetřování vraždy Jean Dexterové je sice reálné, ale ne zas tak zábavné. I když musím uznat, že celý detektivní příběh má smysl a finální honička má něco do sebe. Co mě však pekelně štvalo byl příšerný hlas vypravěče, který celou dobu připomíná, že koukám jen na film. A i ti herci byli dost mizerní a béčkoví. ()
New York zachytený v celej svojej nádhere rokov štyridsiatych, ale čo sa príbehu týka, ide o pomerne nudné lineárne vyšetrovanie, v ktorom výraznejšie zvraty a aké-také napätie prichádzajú až ku koncu. Inak mi film pripadal ako nekonečné pochôdzky policajta Hallorana. Je pravda, že realisticky zobrazuje rutinnú prácu polície, no podľa toho, čo som videla, by som usudzovala na malomesto - policajti sa niekoľko dní v hojnom počte zaoberali jediným prípadom. Priemerné herecké výkony kompenzuje rozprávač, ktorý komentuje počínanie postáv, no v konečnom dôsledku na mňa najviac zapôsobili zábery mesta a tak trochu som sa spotila, keď som sledovala hlavné postavy behať v tom teple kompletne navlečené v oblekoch a klobúkoch. ()