Ichi the Killer

Úvodními titulkami asi jak od Gaspara Noého začíná bizarní a na hlavu postavená černá komedie o jakuzácích, která do extrémů žene všechno od jakuzáků samotnýho až po násilí, které je tu krvavé typicky japonským způsobem, kdy i sebemenší japonec má v těle okolo třiceti litrů krve. Příběh filmu o Ičim začíná zmizením jednoho z jakuzáckých šéfů a snahou jeho pobočníka Kakihary zjistit co se s ním stalo a do toho vstupuje zločinec Džidži s jeho vlastním plánem jak danou situaci vyřešit za pomoci Ičiho, kterému šéfuje. Jakuzáci jsou všichni karikatury buď drsných hlasitých jakuzáků nebo to jsou takoví bojácní troubové mezi kterými lítá vtipný maniak Kakihara v křiklavých oblečcích a zjizveným obličejem vyžívající se v násilí na okolí i na sobě. Kakihara je úplně střelená a parádně stylizovaná postava od kostýmů přes jizvy a chování až po jeho oblíbenou zbraň a oblíbenou volnočasovou aktivitu, která se ve filmech zas tak často nevídá. Co se ale ve filmech nevídá, přinejmenším v těch ještě trochu "normálních", je nadsazeně krvavé násilí za použití spousty umělé krve, vnitřností a komiksových efektů a do toho občas i nějaké vypečené bondage specialitky a hlavně Kakiharovy jehlice a krevety, samozřejmě že všechno je to podpořeno velmi nepříjemnou zvukovou kulisou tak jako v Miikeho Auditionu. Kakihara ale není jediný sadomasochistický maniak ve filmu a svůj prostor má i Iči, labilní ňouma pracující přes den jako číšník, co si nechává všechno líbit a při sebemenším náznaku nějakého stresu se rozbrečí, a přes noc se krom navštěvování své oblíbené zmlácené prostitutky věnuje masakrům orchestrovaným jeho šéfem Džidžim. Iči je nezastavitelný stroj na masakrování všeho co vidí ve svém "superhrdinském" kostýmu s jedničkou a břitvovýma botama, ale přitom pořád brečí, že už zabíjet nechce a vrací se k jakémusi traumatu ze střední školy, které ho vykresluje ještě víc jako úchylného srábka. Samotná Ičiho postava vede ke spoustě bizarním situacím, protože Ičiho pohled na svět a lidi okolo je úplně mimo veškeré chápání a dělá to z něho úplně mocným způsobem nebezpečného úchyla a zároveň to taky vede k bizarně grotesknímu závěrečnému střetu mezi úchylem Kakiharou a superúchylem Ičim, který taky patří mezi ne zrovna časté prvky v běžných filmech. Film má spoustu krve, sadomasochismu, bizarního humoru a taky pár překvapení a hlavně taky má postavy Ičiho, Kakihary a Džidžiho, které jsou přinejmenším originálním způsobem ujeté. Na druhou stranu je to ale někdy i trochu vleklé a trochu odtažité a taky se trošku zdá, že film sám neví kam se chce nakonec ubírat vzhledem k tomu, že s přibývající stopáží se stává čímdál ujetější a surreálnější, ale bez nějakého řádu nebo cíle, takže ani na druhé kouknutí se to na tu pětku nevytáhne, ale čtyřka je to slušná, protože je to prostě Iči a Miikeho úchylárna nejtěžšího kalibru :). (09.01.2011)

Neuvěřitelně podivný film (už úvodní titulky vyvěrající z kalužičky spermatu jsou dokonale originální) s řadou podivných postav. První polovinu filmu jsem těžce rozdýchával, protože brutální atmosféra na diváka vtrhne s nevídanou zběsilostí. Od poloviny se člověk zesynchronizuje a abych řekl pravdu, u konce jsem se docela úchylně černohumorně i zasmál. (29.12.2003)

Je to celkom dobrý thriller od Takeshi Miikeho. Má dobrý príbeh o mafii, ktorej šéf zmizne, ale nechcú to nechať len tak a urobia všetko preto, aby ho našli a obzvlášť ich hlavný zabijak užívajúci si bolesť každého druhu, ale časom zistia, že v meste je ešte jeden psychopatický zabijak, ktorý za sebou necháva len krvavú spúšť a tak sa zabijak z mafie nevie dočkať, kým sa stretne so svojim najväčším rivalom. Spracovanie je pomerne dobré, celý čas sa na to dobre pozerá, film dokáže zaujať už od začiatku a bez jediného výraznejšie slabého miesta sa mu to darí až do úplného záveru, čo hlavne pri tejto dĺžke poteší, film si udržuje tú správnu zábavnosť, samozrejme v rámci možností tejto témy, ale to je asi tak všetko, k nikomu som si nedokázal vytvoriť akýkoľvek vzťah, nikto mi ani nevadil, ale ani som nedokázal niekomu fandiť a tak ma ani na okamih nedokázal dej vtiahnuť a bolo mi prakticky jedno, ako to bude pokračovať, prípadne skončí. Čo sa týka akcie, alebo v tomto prípade skôr násilných scén, tak vo svojej kategórii patrí medzi výrazný nadpriemer. Nie je ich zbytočne moc, sú správne rozdelené v priebehu filmu, až na jednu scénu žiadna netrvá dlho a oceňujem, že sa to vôbec neberie vážne a tak aj napriek množstvu krvi a samým drsným momentom pôsobí skutočne nepríjemne len jeden moment, rezanie jazyka, zvyšok si drží tú správnu zábavnosť. Len ma mrzí, že krvilačnejší zabijak, ktorý po sebe zanecháva len miestnosti plné krvi a vnútorností toho až tak moc nepredvedie, tie lepšie situácie sú mimo záber a priestor má takmer iba pri zabíjaní žien svojou zaujímavou obuvou. Herecké obsadenie je na tom dobre, zaujímaví predstavitelia zabijakov, či už charizmatickejší Tadanobu Asano, alebo krvilačnejší Nao Omori, dobre obsadené vedľajšie postavy, tu nemám problém. A čo sa týka réžie a technickej stránky, tak tu ani nemám čo kritizovať, síce určite nie som nadšený, ale viditeľne to dopadlo presne tak, ako to aj Takashi Miike mal v pláne. S týmto filmom nemám žiadny väčší problém, pôsobí originálne a zaujímavo a našťastie ani na okamih nenudí, ale nedokážem si k nemu vytvoriť nejaký lepší vzťah, takže lepšie hodnotenie dať nemôžem. 64% (07.07.2012)

„Keď niekomu ubližujete, nemyslite na bolesť, ktorú cíti. Sústreďte sa na potešenie, ktoré máte z jeho bolesti.“ Jedálny lístok z vyberanej kuchyne. Pretnutie krčnej tepny, amputácia jazyka, vylievanie žeravého oleja (po príprave vyprážaných kreviet) na muža (za háky zaveseného zo stropu), skackanie na jednej nohe (čo sa stalo druhej?)... a už som sa zmienil o tom, čo tu robia mužom s penismi? Dá sa človeku vôbec odtrhnúť ruka? Nálož WTF brutalít je taká vysoká, že proste "musím" dať 80%. (30.07.2005)

krv, všade krv! mučenie, sekanie, týranie, rezanie a striekanie . . . japonský "tarantino" servíruje krvavú polievku pre silné žalúdky, no robí to s humorom, comixovým nadšením a citom pre doťahovanie motívov, budovanie príbehu, zvláštne postavy a uzatváranie jednotlivých osudov - takže je na míle vzidlaný lecným krvavým béčkam a druhotriednym splatterom; (10.09.2008)