Na tenkém ledě

Já vždycky věděla, že seriáloví bozi existují! A nejen to. Oni jsou schopni vyslyšet kdejaké přání, dokonce i to nevyslovené. Až teď mi došlo, co mi celou dobu chybělo. Sportovní seriál, Krasobruslařská série! No vážně. To je pro mě ideální novoroční dárek, splněný sen. Jde tu tak akorát vyváženou měrou o krasobruslení - vztahy - duševní poruchy, aby mě to bavilo. Dost možná je to proto, že nejsem tak docela nepolíbená :-), čili určitě nejsem objektivní v hodnocení. Ale to nejsem nikdy. A minimálně za roli Johnnyho Weira bych tam ty čtyři kousky vrazila kdykoli znovu :-). A ráda. (20.01.2020)

Po prvych 4 hodinach vkuse: Moje nove guilty pleasure. Vsetci herci sa na svoje postavy hodia, Jenn tej drame obklopujucej hlavne sestry dodava zabavnu iskru a zvlast predstavitel Justina je ako zalubeny rich-manwhore-goodguy-actinglikeadick nieco co mi zda sa na obrazovke chybalo. Malokde sa o to tvorcovia snazia a este menej kde taku postavu spravne vybalancuju, ze nie je prilis na cezdrzku. Akykolvek happyend, ci uz vztahovy alebo sportovy, sa zda byt silne nepravdepodobny, ale drzim im vsetkym palce. A len lutujem ze rano vstavam, inak by som hned sledovala dalej. (06.01.2020)

Když jsem zjistil, že Netflix připravuje sportovní seriál, tak jsem věděl, že se na něj dřív nebo později podívám. Tak nějak jsem čekal, že to bude další z řady sportovních počinů, který správně nadávkuje všechna ta klišé a bude dobře bavit, i když nepřinese nic objevného. Ale pletl jsem se, začal jsem kvůli sportu, ale zůstal kvůli tomu okolo. Krasobruslení není zrovna můj sport, ale myslím, že ho zvládli ukázat skvěle a zajímavě. Slabší to bylo s lyžováním, ale o to tam vlastně nešlo a spíš se o něm jen mluvilo. Sportovní linka byla vlastně vcelku předvídatelná, ale ani to nevadí, protože je to vynahrazeno dostatečně zajímavým příběhem postav. Postavy jako Kat a Carol jsem ještě asi jinde neviděl. Já toho moc o bipolární poruše nevím, takže nedokážu říct, jak moc dobře je to tady zobrazeno. Ale díky tomu mi to rozhodně dalo víc než jsem čekal. Problémy s duševním zdravím jsou určitě něco, co si zaslouží větší pozornost. A jako bonus mě bavilo se sledovat Kayu Scodelario, která si po Effy ze Skins připisuje další zajímavou postavu. (05.01.2020)

Takhle to dopadá, když si na Netflixu pustíte seriál v den vydání... Netušil jsem do čeho jdu a nakonec jsem i přeskočil díly 5 a 6, abychom seriál dokončili co nejdřív (mimochodem to vůbec ničemu nevadilo)... Nějak nemůžu věřit tomu, že by Marcus mohl v tolika letech jako amatér vůbec myslet na Olynpiádu, tady se z něj ale dělá velká hvězda (která ještě na exhibici jela dost mizerně)... Případné další série určitě beze mě... Tohle bylo straaaaašně dlouhé a nepřineslo to vlastně vůbec nic nového... (02.01.2020)

Z toho, jak se drtivá většina postav snaží ze všech sil si podělat život, mě bolí žaludek. Devastující podívaná. Pitomé je, že nejen kvůli silnému námětu. Ten všudypřítomný patos a otravná doslovnost tomu nesluší, nadstavbové vedlejší linky jsou v podstatě zbytečné, osekat stopáž alespoň o dvě hodiny by celek potřeboval jako sůl. Je opravdu škoda, že seriál o umění je natočený mechanicky, bez citu pro náznak, empatii. Když nic jiného, je ale vtipné o Spinning Out přemýšlet jako o fanfikci o Tesse Virtue a Scottu Moirovi. Přičemž shlédnutí jakéhokoliv jejich vystoupení je lepší využití času nežli věnování se tomuto nedodělku. (14.01.2020)