Gyejeolgwa gyejeol sai
Between the Seasons
Režie:
Jun-sik KimScénář:
Jun-sik KimObsahy(1)
„Dvojité espresso s extra shotem" zní objednávka Ye-jin, studentky střední školy, jež upoutá pozornost kavárnice Hae-soo. Vedená touhou proniknout k tajemné dívce, Ye-jin začne brzy s provozem kavárny pravidelně vypomáhat a dvojici rychle spojí nečekaně pevný vztah. Chování její nové přítelkyně ale dává tušit, že Hae-soo má komplikovanou minulost. Kdo je vlastně Hae-soo? Obě ženy svá tajemství skrývají nejen před světem, ale i sebou navzájem. Intimní pohled do tradicemi sešněrované jihokorejské společnosti, v níž se dvě ženy snaží vytvořit svůj vlastní prostor. Jenže jejich představa kavárenského ráje je stejně křehká jako květy sakury s příchodem léta. Jedna chce rodinný život, avšak druhá za sebou nemá ještě ani školu. S padajícími okvětními lístky se prvotina Kima Jun-Sika proměňuje do portrétu moderní společnosti, v níž není možné fungovat, a zároveň být odlišný. (Mezipatra)
(více)Recenze (4)
[Mezipatra 2020 - Online Aerovod] Něžný, citlivý, minimalistický a emotivní romantický drama, který (nejen) díky bourání žánrových klišé dokáže zaříznout fakt hodně hluboko. Jeden z filmů roka. ()
Zprvu mnou očekáváno něco trošku jiného, abych dostal pouze chabé náznaky. Jsem ale rád za absolvování této podívané, která mě i tak chytla dost. Jde o sondu do života dvou lidí, z nichž si každý prochází různými těžkostmi. Proměnlivost nálad tkví z nepochopení toho, co každá od té druhé očekává. To vede k pocitům marnosti, jakkoliv se snaží z toho vymanit. Ani pro jednu z nich to není nikterak jednoduché. A to platí i o střídání ročních období, přinášejících stále něco nového. Třeba podnět ke změně interiéru kavárny, mající příznivý efekt na zákazníky kolem, stejně jako oko zvídavého diváka. Hozeného tu do světa klasických problémů moderní společnosti, nijak neuznávající jakékoliv vymykání se od normálu. Oběma představitelkám hrála do noty souhra, s jakou se role chopily, čímž vynikl jejich talent a možnost patřičného projevu emocí tehdy, když to bylo nejvíce žádoucí. Styl vyprávění se drží pozvolného tempa, představující i pár dalších postav, více či méně pak utvrzující o tom, že má zvolená atmosféra svůj smysl. Doplněná občasnými metaforami, popř. neznatelnými detaily, až dochází k prozření jich samých. Okouzlující, milá, citlivá, smutná a inspirativní záležitost, v níž nechybí typická klišé i patřičná dávka psychologie. ()
Dvě osamělé duše tápající se svých tajemstvích, city i žárlivost, ovšem v ne příliš poutavém podání, ač o propadák se určitě nejedná. Možná to bude i tím, že tato tématika mne nijak netáhne. ()
Reklama