VOD (1)
Obsahy(1)
Vizuálně narativní snímek připomíná hromadu pohlednic z cest – a tou také skutečně je. Skládá se z několika dlouhých záběrů evokujících malířské výjevy, z nichž každý představuje více či méně nahodilý výřez z americké reality, dohromady však skládající silně emblematický obraz Spojených států. Tyto obrazy či pohlednice lze vnímat coby sérii zřetězených motivů, zabíraných jak zblízka, tak panoramaticky, zachycujících krajiny, dálnice a reklamní plochy, budovy natáčené zvenčí, často s třepetající se americkou vlajkou v pozadí, dále předměty, jako jsou mince na pultu, lednice s typickými místními produkty, talíř jídla či lahev bourbonu Wild Turkey, a konečně lidi, kteří na kameru v pár slovech shrnují své životy – od newyorského taxikáře po celebrity, jako je Kim Larsen či Andy Warhol. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (7)
Viděna pouze scéna s Warholem a hamburgerem, takže nehodnotím celkově. Ve Warholově podaní to ale působilo mnohem víc naturalisticky, přirozeně a s určitým významem, než když se o podobnou věc pokusil Macaulay Culkin. ()
Poučná pohlednice. Vše to známe z Holywoodských filmů. Po 40 letech je Amerika úplné jiná. Průměrná středostavovská bělošská rodina měla jen jedno dítě a do země proudily miliony přistěhovalců, takže se dnes staly kulturně diskriminovanou menšinou. ()
Tohle je žůžo. Prostě nádhera. ()
66 krásne rámovaných pohľadníc z Ameriky. Andy Warhol zje hamburger a trochu nechá. ()
66 minimalistickych zaberu, doprovazenych autentickymi zvuky prostredi, hudbou, nebo mluvenym slovem. Vetsina scen je jednozaberova a staticka, ale objevi se i panorama nebo nataceni z jedouciho auta. Dobrou chut, pane Warhol. ()
Krásné střípky z Ameriky let osmdesátých. Setkáme se s přistěhovalci z New Yorku, majonézou v lednici, Warholem s burgerem i kaktusem v Tusconu. Amerika jak se patří... ()
Excelentní konceptuální dokument, u kterého si každý prožije Ameriku tak trochu jinak. Vedle aktuálního stavu naladění, hlavně díky schopnosti přemýšlivě vnímat a hledat v detailech i celcích. Takto složená Amerika je pak spíše emotivní cestopisnou výpovědí, což je víc než dobře. A mlčky poobědvat s Andym přibližně akorát vprostřed snímku, je jednoduše dokonalé vydechnutí. ()