Poslední bitva

Černobílá Bessonova vize budoucnosti, kde je sice všude písek a zdevastovaná krajina, leč vyleštěná " retro " auta a čistá kvádra některých " pozůstalých " na žádnou katastrofu moc nepoukazuje. Ve filmu se moc nemluví, což je možná škoda. Déšť z ryb mě rozesmál, a prý není co jíst. CITÁT - Dobrý den...... (12.02.2009)

To ať se na mě nikdo nezlobí,ale tohle je fakt jeden velkej omyl. Černobílá mi nevadí,němý mám rád grotesky a ne postapokalyptickej film, kterej je ještě ke všemu děsně nudnej a i ta hodina a půl je hrozně moc. Tohle Bessonovi jen tak neodpustím. Pokud ovšem šlo o art film,tak se moc omlouvám,ale artovejm filmům neholduju,jsem požitkář a miluju komerci (08.11.2009)

Myslel jsem, že postapokalyptické filmy jsou záležitostí dneška. Všechny ty Legendy, Knihy přežití, Cesty... Koukám, že i v širém postapokalyptickém dávnověku, ze kterého jsem znal jen vskutku šíleného Mad Maxe se vynořují skvělé záležitosti... Ve filmu se nemluví a tak už nebudu ani já. Za svistu písečných bouří, omílajících pobořené domy a zprohýbané kusy železobetonu sledujte příběh přeživších. Pokud by někoho napadlo, že zmar a zkáza spojí posledni přeživší lidi dohromady, pak jste na omylu..... Jak řekl Einstein. “ Nevím jakými zbraněmi bude vedena třetí světová válka, ale čtvrtá – holemi a kameny“? Dávám 4 sledě, tohle mělo šmak a koule! * * * * (05.08.2013)

Zajímavá prapodivnost bez špetky lidského slova. S poměrně nesympatickým hlavním hrdinou a o poznání sympatičtějším antagonistou se pohybujeme v jakémsi nesrozumitelném světě, jehož zákonitosti nám zůstávají pečlivě utajeny. Provedení neotřelé, místy však nezábavné, neboť neznáme-li pravidla hry a nevíme-li oč se vlastně hraje, nemůže nás devadesátiminutový mač bavit na plné obrátky. Rozklíčovat ústřední myšlenku se mi nepodařilo... Očekávání, že konec odhalí smysl vyprávění, že do sebe všechny podivné události nakonec zapadnou jako střípky geniální skládačky, zůstalo plané. A tak zbyla jen podívaná, v níž se sem tam se něco děje a sem tam se naopak neděje vůbec nic. Pak se zase chvíli může dít něco jiného a divák stále netuší proč. Ale pozor! Příběh prozradí, že některé zákonitosti lidského světa jsou neměn-N-é. Kupříkladu, že prší-li z nebe cihly, bývá nejvýš záhodno vyhledati sobě úkrytu. Nezvratnou jistotou tohoto příběhu však zůstává, že kdo má bílé sako, ten je šéf. (07.07.2011)

Abych si z Bessonovy prvotiny sednul na zadek, to opravdu ne, ale musím uznat, že po formální stránce je to skutečně něco, co zaujme. Absence mluveného slova je nejen záměrná, ale má i své příběhové opodstatnění. To, že je to pak více méně o ničem, to už je druhá věc. Ale právě absence dialogu vám dává možnost pochopit příběh tak, jak chcete. (25.03.2015)