Na černé listině

Pozerateľný film o tom, že obe superveľmoci prikladali zaisteniu svojej bezpečnosti veľký význam, neľutujúc prostriedky, ani obete. Dokonca aj metódy boli podobné a tí bezpečnostní pracovníci, akoby našim eštebákom z oka vypadli. Martin Ritt sa v mojej pamäti spája s výbornými filmami Hud a Hombre, Zero Mostel je výrazným a zapamätateľným typom herca, len nechápem, prečo obsadili Woodyho Allena. Rád by som tomuto filmu dal viac hviezdičiek, ale to by Woody mohol byť iba na titulkoch. (07.01.2012)

McCarthismus zachycený odlehčeně a prokládaný typicky allenovským pohledem na věc. Walter Bernstein ve scénáři promítl své vlastní zážitky z let padesátých, kdy on sám byl postižen "honem na komunisty" a napsal roli na tělo přímo Woodymu a proto se není co divit, že film vypadá skutečně jako kdyby byl celý (od atmosféry až po výběr hudby) vytvořen tímto zřejmě nejznámějším neurotikem. (25.07.2009)

"Chtějí změny, no tak ty Židy postřílíme. To je dobrej nápad." Proč Židy za války plynovat, když je chce sponzor ve filmu postřílet? Není důvod mu nevyhovět, protože Howard Prince je skutečně skvělý autor a i když je negramotný, tak filmové scénáře chrlí jeden za druhým. Mě to hodně bavilo, ale nejlepší na tom byla skutečnost, že v době mccarthismu byli lidé podezřelí z podpory komunismu zapisováni na Seznam, který oficiálně neexistoval, takže nebylo možné je z něj vyškrtnout. Na to si Výbor pro neamerickou činnost dával velký pozor a já vzdávám poctu těm autorům ze Seznamu, kteří si tímto snímkem rýpnuli do ctihodného Výboru. (15.10.2017)

Kto môže najlepšie nakrútiť film o „čiernej listine” , ako ten, ktorý sa na nej v skutočnosti ocitol ? Martin R-I-T-T by teda mohol rozprávať, keď bol skoro v totálnej RITI ! Aj iní vo filmovom ansámbli. V 50. rokoch si Výbor pre neamerickú činnosť „posvietil” na osobnosti zo zábavného priemyslu, ktoré by mohli sympatizovať s komunistami. Následne vytvorili B.L.A.C.K L.I.S.T, kde si mohli vynájsť každý svoje meno. Nachádzali sa na ňom ako herci, tak aj scenáristi. A tento film rozpráva o tom z dvoch pohľadov. Jednak o pokladníkovi Howardovi Princovi, ktorý sa vydáva za televízneho scenáristu, ktorým v skutočnosti nie je, totiž jeho priatelia ho požiadali, či by im takto nepomohol, že oni budú písať, a on si publicitu ukradne pre seba, skrátka každý má právo na svojich „5 minút slávy” . Spisovateľa, ak odstavia na druhú koľaj, tak stále môže pokračovať vo svojej obľúbenej činnosti, trebárs pod pseudonymom, alebo poprosí kamaráta. A čo herec. Aké má on možnosti ? Určite horšie ! Jedine uviazať si slučku na krk a obesiť sa na najbližšom strome ? Vyskočiť z okna ? Hodiť sa pod vlak ? Asi tak nejak, pokiaľ je labilnejšej povahy, urobí to. HECKY BROWN má na to podobný pohľad. Trošku chaotickejší strihovo, lepší v scenáristickom uchopení, za prispenia WOODYHO a ZERA ide o brutálne úprimný film, ktorý nenecháva nič na náhodu, ale ponúka možnosť exkluzívneho nahliadnutia, ako sa cítili osoby, ktoré sa ocitli na nepeknom vysvedčení... (17.02.2018)

Politická satira z padesátých let ve Spojených státech z tehdejší vlny hledání vnitřního nepřítele. Allenův humor je zde až na několik málo bonmotů spíše ukrytý pod povrchem jako hlubinná řeka a spočívá více v komplexní absurditě celého systému špiclování než v jednotlivostech. Pro nás je komické zejména to, jak tehdejší americká situace připomíná československý komunistický dohled nad správnými postoji svých socialistických občanů. (12.11.2011)