poster

Hombre

  • USA

    Hombre

  • Československo

    Hombre

Western / Drama

USA, 1967, 111 min

Režie:

Martin Ritt

Předloha:

Elmore Leonard (kniha)

Kamera:

James Wong Howe

Hudba:

David Rose

Střih:

Frank Bracht

Masky:

Ben Nye

Kostýmy:

Donfeld
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Cimr
    ***

    ,,Hej, Hombre!" Když se objevila hned v prvním záběru špinavá vlasatá hlava Paula Newmana, spíš komická než cokoli jiného, tušil jsem, že se mi tenhle western úplně zamlouvat nebude. A taky že ne. Příběh se klopotně kodrcá (většina filmu je jakási plytká road-movie) k závěru, který je sice výborný, ale nedokáže změnit můj názor na tu hodinu a půl nudy, co mu předcházela.(10.1.2011)

  • swed
    ****

    Musím přiznat, že před klasickými americkými westerny s J. Waynem, kde dobro vždy vítězí a postavy jsou jednorozměrné, jsem dával přednost italským dílům S. Leoneho, ve kterých se sen o idealizovaném divokém západě dočista rozplynul a nebojovalo se zde o čest, nýbrž o vlastní přežití. Ale nic není černobílé, proto se i v americké produkci najdou filmy, které dávají přednost postavám, psychologii a myšlence před naivitou. "Hombre" je jedním z nich. Jedná se v podstatě o komorní western, jehož zápletka se odehrává okolo přepadení dostavníku. Tato jednoduchá zápletka se za pomoci uvěřitelných dialogů a jednání postav rozvíjí v realistickou sondu o odlišnosti a schopnosti podat pomocnou ruku. Jen se mi zdálo, že snímek od druhé poloviny až moc zvolňuje tempo a závěr mi trošku vyšuměl... Jinak ale klobouk dolů. 8/10(1.8.2006)

  • Tsunami_X
    ***

    Ze začátku to vypadá na lehce moralizující kus s dialogy ostrými jako břitva. Není se co divit, když za slovními ekvilibristikami stojí Elmore Leonard a přes roztomilé frázování si nás získává sám Newman. Hombre pak svádí i na studijní materiál pro Tarantina, to když se Newman změní z polovičního introverta a čtvrtinového autisty na uhrančivého ostrostřelce a značně naruší do té doby genderově vyrovnanou dialogovou rovinu. Jenže postupem času místo koltů promlouvají čím dál tím více, na rok ´67 otravně archetypální, postavy nadhazující už předem zodpovězené morální otázky. Místo opojných záběrů širokoúhlé kamery tak spíše trpíme výplňovými konverzacemi, které se ukážou jako leitmotiv filmu. To místní hodnocení neberete zas tak vážně, na IMDB jsou soudnější.(25.12.2009)

  • marvan
    ***

    Než začal Elmore Leonard psát své geniální gangsterky (Chyťte ho, Buď v klidu, Jackie Brownová), začínal jako autor westernových příběhů, z nichž jeden se stal předlohou tohoto filmu. Už tady vystupuje do popředí Leonardovo hlavní téma relativity morálky a banality zla. Bílý indián Russell konfrontuje svět domorodců se světem bílých a odkrývá pokrytectví křesťanské morálky, stavějící na vnější okázalosti. Tihle padouši mají vytříbený zjev, slušné chování a pod paží bibli s ochmatanými stránkami. Morální nadřazenost, která každé sviňárně dodá svatozář. Z indiánova pohledu jsou takoví lidé pochopitelně jen bezcení paraziti. Přesto se nakonec, zcela proti smyslu své filosofie a jako křesťanský mesiáš, vydá na záchranu bezcenné sobecké bílé ženy. Zákonitě umírá, když žena stane mezi výstřelem, který může Russella zachránit a jeho vrahem. Odpověď proč to vlastně Russell udělal tkví mimo příběh: protože na tom spočívá křesťanská morálka amerických puritánů, pro které byl film natočen. Kdyby byla Russellova postava důsledná, skončila by mrtvá běloška i se svým manželem. To by byl ale na svou dobu příliš odvážný konec. Až se definitivně vytratí zbytky pokrytecké morálky z veřejného vědomí, pak se možná natočí remake s novým koncem a mě se splní moje tajné dětské přání: "Zastřel tu blbou bílou krávu!"(9.5.2009)

  • CheGuevara
    *****

    Netypický psychologicko-realistický western, který je v podstatě kritikou falešné morálky a zejména stavu (a to i dnešní) xenofobní společnosti. Jeho morální apel a působivost je stejně sugestivní jako pod kůži se zarývající atmosféra pekelné výhně divokého západu. Onen (a)morální (anti)hrdina je nádhernou ukázkou síly lidského cynismu a nezájmu. Přesto všechno v podání Paula Newmana, si ho nelze nezamilovat. Žádná z postav tam není nějak šablonovitá a účelová. Vše působí přirozeně a konzistentně. Ani by nevadilo, kdyby byl film o několik desítek minut delší. Postava Johna Russela si nezasloužila jenom 111 minut. Každopádně se jedná o jeden nejkvalitnějších amerických westernů.(27.9.2006)

  • Paul Newman

  • - Autorem fotografie ze závěrečných titulků - pochází z roku 1886 - je Camillus Fly, slavný fotograf z legendárního arizonského města Tombstone. Bílý chlapec na ní je Jimmy (Santiago) McKinn, kterého v roce 1885 chytili Apači. Podobně jako Newman ve filmu se i McKinn zcela přizpůsobil životu v kmeni - “zachráněn“ byl proti své vůli během Geronimovy kapitulace v roce 1886. (džanik)

  • - Natáčení kolidovalo s termínem předávání Cen Akademie. Martin Balsam (představitel Mendeze) byl tehdy zrovna nominován na Oskara pro “nejlepšího herce ve vedlejší roli“ za A Thousand Clowns (1965), ale neměl povolení natáčení opustit. Potají zmizel, aby se mohl ceremonie zúčastnit. Oscara získal. (džanik)

  • - Bezohľadného Cicera Grimesa si zahral výrazný Richard Boone. Keď sa autor predlohy Elmore Leonard dozvedel, že Boone bude obsadený, bol presvedčený o tom, že dostane práve postavu Johna Russella. Tú však stelesnil Paul Newman. (classic)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace