poster

Zneuctění

  • USA

    The Outrage

Drama / Western

USA, 1964, 97 min

Režie:

Martin Ritt

Scénář:

Akira Kurosawa (původní scénář), Šinobu Hašimoto (původní scénář)

Kamera:

James Wong Howe

Hudba:

Alex North

Střih:

Frank Santillo

Kostýmy:

Donfeld
(další profese)
  • MikO_NR_1909
    **

    Japonské prehrávanie vo filmoch Kurosawy nebývalo nikdy handicapom, zvýrazňuje sa tým emocionálne hľadisko a poetická zapamätateľnosť, ktorá stupňuje mrazivý dojem. Keď ale afektujú Američania s priemerným tvorcom a s prikrášlenou zápletkou fantastického Rašomóna, výsledok je mechanicky strohou komikou, kde logika si vzala 90 minútovú dovolenku. Newman nie je Mifune, síce od pohľadu rovnako hypnoticky cynický, avšak keď otvorí ústa snažiac sa obohatiť svoju postavu lámavým mexickým nárečím pripomenúc inú výstrednosť ázijského matadora, katastrofa. Aj pri práci s plynulým obrazom nestačí mať napozerané Akirovo remeslo, kde každý moment (dážď, podhľad lesov) má svoje jedinečné miestečko. Aj keby bolo toto nedajbože originálom, spôsob, akým prezentuje svoj štýl západného prerozprávaného príbehu mrhajúc skvelý námet, trestuhodne zlyháva na plnej čiare lacným amerikanizmom. A môže byť rád, že nemám ešte zlú náladu. I keď nemám k nej ďaleko, lebo aké nezmysly tu čítam o údajnej „nedocenenosti“, grciam. V tomto žánri sú nedocenené úplne iné filmy.(30.6.2014)

  • aluna
    ****

    Jeden zločin - vícero náhledů na něj, z nichž pravda bude, pokud vůbec, kdesi uprostřed, podtrhováno morální konfrontací na nádraží, kde i ten, který by měl odolávat pokušení, je jen člověk. Rozbor lidský povahy nepřináší sice nic netušenýho, ale dívá se na něj svižně. Zejména díky zatraceně charismatickýmu Newmanovi hlavně pro dámský pokolení, kterýmu navíc přináší užitečnej tip - že pokud, lidově řečeno, šáhnete chlapovi na koule, je váš - něco tak hloupě a jednoduše nízkýho bych sice od inteligentní populace, kterou ta mužská je, nečekala, ale je pravda, že už naše babičky zjistily, jak skvěle to někdy funguje. Škoda potom nás, hodných holek, kterým tato manipulace lidskými bytostmi připadá tak přízemní, že radši strávíme celej život se svobodně se rozhodujícím partnerem a potažmo holým zadkem, kterej si případně šatíme samy...(10.12.2012)

  • JitkaCardova
    *****

    *** No páni drazí, klobouky dolů. Podobenství jako Hemingwayův Stařec a moře, kdyby ho napsal Dürrenmatt. Fraškovité divadlo na divadle, jako od Shakespearea Toma Stopparda. Deadman, kdyby William Blake měl sžíravý ostrovtip Josepha Hellera. Skrz naskrz prosáklé romány Thomase Hardyho z pera Jaroslava Haška. Etc. *** Paul Newman mě čerstvě po Paris Blues nanovo rozsekal, a to jsem si myslela, že už jsem viděla všechno, co dokáže. Jak se tu variabilně šklebí, jak intonuje, válí mexikánskou angličtinou, ohrnuje pysky, a jak smyslně vede koně proti té vyděšené holubičce, hravé šelmičce, prohnané lasičce, jako by tančili paso doble. *** Geniální kamera. Fyzično, prašno, hmatatelné dobývání scény, surová, tělesná realita, se kterou se v řeči a skrze lidské slabosti, ješitnosti a malichernosti provádějí nejrůznější čachry. Když ale například mrtvý muž líčí svou sebevraždu, a vy později zjistíte, že to není zahanbená konfese, ale hrdé překrývání mnohem ubožejší varianty, zamrazí. *** Od v nejjemnějším žertu vycizelovaných náznaků, že se manipuluje s vyprávěním, s narůstajícím počtem vypravěčů se příběh převléká přes hořkou ironii a výsměšný sarkasmus až do sžíravé burlesky, a na samém konci moralitka jako třešnička na dortu. *** Na výsost. *** A také hudba! *** Myslím, že dnes jsem objevila nejpřehlíženější majstrštyk století. ***A mimochodem, když se sami sebe zeptáte, kde se tam vzalo to dítě, dojde vám, že tahle story má přinejmenším ještě pátého vypravěče. Kněz má také svoji verzi příběhu.(20.11.2012)

  • Kimon
    *****

    Výborné. Mnou předpokládaný běžný western se kouzelným proutkem proměnil ve výborné psychologické drama neobvyklých rozměrů v černobílém provedení. Jeden mrtvý, jedna zapomenutá železniční stanice, tři čekající cestující a jimi analyzované výpovědi či vzpomínky pěti účastníků dramatu vás vtáhnou naprosto dokonale do neuvěřitelně zajímavého děje. Sledujete, vnímáte, domníváte se, aby jste v průběhu filmu opakovaně zjišťovali, že pravda je někde úplně jinde. A kde vlastně je pravda? Zná ji někdo? Jak se to vlastně všechno stalo? Tyto a mnoho jiných otázek si můžete položit, ale na konci zjistíte, že pravda je pouze a jen v každém z nás. Ten film ani tak není o tom, co se v něm děje a jak to skončí, ale je o nás. O svědomí každého z nás. Jsem obdivovatelem Paul Newmana jako herce i jako člověka. Mexického banditu v tomto dramatu zahrál v pravdě dokonale, naprosto odlišně a k nepoznání s jeho budoucími rolemi. Roli zahrál natolik profesionálně, že jsem měl zpočátku problém přesvědčit sám sebe, že toho "smradlavého mexikána" Juana Carrasco hraje skutečně Paul Newman. Film bude přínosem a skvělým zážitkem především těm, kdo chtějí od westernu poněkud více než pouhé střílení a romantiku Divokého západu. Tento příběh by se klidně mohl odehrát kdekoliv jinde, než v prostředí mezi kaktusy a divokými pistolníky. Kdo tedy chce shlédnout klasický western, nechť se poohlédne po jiném titulu.(30.5.2009)

  • mortak
    ***

    Když někdo nakreslí znovu Snídani v trávě či Monu Lisu, těžko bude hledat ve světě umění ocenění a spíš než mistrem bude nazýván padělatelem. Ritt okopíroval od Kurosawy všechno - příběh i poetické vidění přírody, a udělal to profesionálně. Newman je mladším vydáním Calvery (i stylem řeči) a i Harvey a Bloom hrají skvěle své divadelní party v krásném exterieru. Jenže proč vyrábět kopie, když je tu originál...(20.10.2009)

  • - Newman se na roli pečlivě připravoval a strávil dva týdny v Mexiku, aby se naučil místní přízvuk a pochytil něco z atmosféry. (Mikino00)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace