Normální lidi

Nebýt naprosto skvostného soundtracku, moje hodnocení by bylo určitě nižší. Slušný námět, perfektní hlavní dvojici a velmi vkusně natočené sexuální scény sráží dost dolů citové sebemrskačství obou hrdinů, nad kterým mi občas zůstával rozum stát. Víc, jak půlka dílů je naprosto skvělých, bohužel se najdou i takové, které za moc nestojí, takže ve finále stojí ta moje dnešní čtyřka na hodně hliněných nohou. A naprosto souhlasím s uživatelem FIAT 500, úplně mluví mi z duše. (04.06.2020)

Dvanáctidílný britský seriál Normal People, je velmi originálně pojatá teenage záležitost. Tento příměr je možná příliš škatulkující a to si rozhodně toto dílko nezaslouží. Svěží a nenásilný pohled do života mládeže z Dublinu, je zároveň velmi příjemnou podívanou už kvůli sympatickým hlavním aktérům. Velmi chytrá, křehká a krásná Marianne ( Daisy Edgar - Jones) a sympatický slušňák Conell (Paul Mescal) se seznamují během toho, když přijde Conell vyzvednout svou matku do domu Marianne kde uklízí. Okamžitě to mezi nimi zajiskří a Marianne a Conell, se ocitají ve víru lásky, vášně, pochyb a odloučení. Je to výjimečný počin už jen svým artovým spravováním, ale rozhodně tomu neubírá na autenticitě a atraktivnosti. Herecké výkony obou mladých herců jsou opravdu uvěřitelné a působivé. Seriál doprovází velmi povedený soundtrack a rozhodně musím tento skvělý seriál doporučit. 5* z 5*. (04.12.2020)

Výjimečná záležitost v tom, jak dokáže hned od počátku vtáhnout, vzbudit emoce, jak je ten příběh Marianne a Connella silný i křehký zároveň, se spoustou melancholie, hloubky, krásy i tragična. Normálnosti v nenormálnosti, velmi osobních rozhovorů o úplně obyčejných věcech, jedinečných v tom, že je mezi sebou vedou dva lidé, kteří mají to štěstí, že se našli a chápou se (většinou). A vy ty dva (ne)normální lidi můžete v jejich myšlenkách, chování, váhání, nejistotách rovněž chápat nebo taky nechápat a užívat a/či prožívat si to. Výborně zvolený je ústřední pár - dva talentovaní osobití herci, kteří se ještě ke všemu dobře hodí jeden k druhému. A i když je to celé zejména o těch dvou, dostane se vám řady silných scén, do kterých jsou zapojeny i další důležité a dobře zahrané postavy (např. rozhovor Connella s matkou v autě po jeho oznámení, koho vezme na maturitní ples, patří k pasážím, které si budu intenzivně pamatovat ještě hodně dlouho). Velice vkusné a přitom často opravdu vzrušující jsou erotické scény. Vydařený soundtrack krásně podtrhující atmosféru. Můžete si také velmi užít jazyk, pokud máte jako já raději "ostrovní" podoby angličtiny než angličtinu americkou. Čtyři a ne pět hvězd dávám Normálním lidem proto, že po prvních pro mě až kouzelných dílech jsem začala mít postupně pocit, že se některá schémata příliš opakují, že se Marianne a Connell až trochu masochisticky a zbytečně brání tomu být (spolu) šťastní, což se pak svým způsobem dokonalo i v závěru, který mě tak úplně neuspokojil. Jinak ale tenhle seriál považuji za mimořádnou záležitost a doporučuji. 80 %. (10.06.2023)

Neberiem úplne argument “je to moc uplakané” pri diele, ktorého hlavným motívom sú emočné problémy.  Seriál je lepší než kniha. Mám tú knihu rád, pretože ma zastihla v jednom zložitom období môjho života a našiel som v nej viac vecí, s ktorými som sa dokázal stotožniť. Ale rozhodne to nie je žiadna high literature. Sally Rooney nie je moc dobrá rozprávačka. Či už bola odosobnenosť (čo by bolo v knihe o citovej vyprahnutosti pochopiteľné) úmyselná, je to autorkin štýl, alebo obmedzené schopnosti; nemám úplne rád tieto civilné veci, príde mi, jak keby nemali vlastnú tvár. Navyše tam urobila niekoľko chýb. Minimálne rodina Marianne (byť zapadá do konceptu vyprahnutosti) sú hlúpe postavy, lacné skratky. A nikdy som Sally Rooney neodpustil, že na poslednej strane doslova povedala to, čo sme si mali domyslieť. Seriál niektoré z týchto chýb napráva, navyše v audiovizuálnom médiu dáva veciam tvár. Má tiež svoju chybu (upozadňuje tú vec s Marianninou - masochizmus by nebolo správne slovo, chcel som napísať “submisívnosťou”), ale rozhodne to JE generačný román. Je to dôležitý komentár, nielen o mileniáloch. Nie je to kritika pomerov, to vôbec, skôr niečo jak smutný hudobný album. Emo bez pózy.  Mojou najobľúbenejšou postavou seriálu aj knihy je Conellova matka, najobľúbenejšou scénou tá, ako sa naňho urazí a odíde z auta. A to Marianne patrí medzi moje najobľúbenejšie knižné postavy. Aj keď k nej mám výhrady. K ľuďom, ktorých mám rád mávam výhrady. Z fleku by mi napadlo 20 herečiek, ktoré by ju dokázali stvárniť skvele, i tak je ale Daisy Edgar-Jones najväčšia castingová výhra v dejinách. Je to moc milá, smutná baba, má moc pekné prsia. Od začiatku bola Marianne jedine ona. Mescal je tiež skvelý, soundtrack tiež. Nedám 5*, pretože to nie je úplne deep, ale precítil som to, ako precítite veci, v ktorých sa nájdete. (20.03.2023)

Kdo mi vrátí ty 3 večery, co jsem u toho strávila? Začátek se rýsoval celkem slibně. Příběh, nápad, hlavní hrdinové... pak jsem asi ale preskočila díl, kdy měli oba nejakou hodně ošklivou nehodu a poranili si mozek. Začalo totalní sebemrskačství, agonie, vleklý deprese.. jsem fakt ráda, že jsem tu knihu nečetla a že díly měly jen 20min. Posledních 5 dílů jsem je odpočítávala. (18.01.2021)