Les lásky

Univerzitný profesor vychováva dcéru v ultrakonzervatívnom štýle, pripravujúc ju tak na manželstvo s váženým a dobre situovaným nápadníkom. Život však prináša prekvapenia a z pána profesora sa stane myšlienkovo aj výzorovo na staré kolená pankáč. Po prerode zareve vo vypätej situácii vetu, ktorej časť je punkerom síce známa už od 70. rokov 20. storočia a často ju nosia na tričkách, bundách a zároveň ju vyrevujú v ikonických pesničkách tohto hudobného smeru. No zároveň ide o vetu, ktorá vystihuje podstatu i zmysel filmu: "Všetko je NO FUTURE!". To by však nebolo úplné. Poetizujúcu a prírode blízku líniu filmu, prítomnú nielen v jeho názve, dodáva k hlavnej nihilistickej myšlienke citát druhej z dcér pána profesora: "Oddávam sa mystickému zákonu lotosovej sútry.". (13.12.2020)

Jak nazvat tenhle film? Les lásky určitě ne! Spíš ojedu ti rodinu a uvidíš, co se stane dál! Všechno ve filmu je bohužel až moc předvídatelné a trošičku si snímek sám sobě na konci sere do huby, ale funguje to, sice překvapivě, ale funguje! Z univerzitního přísného taťky se nám tu vyklube pankáč, co radši hodí šibenicí. Ubrečený kurvičky, které vůbec nemají ani trošku IQ. Holčička co by za 50 jenu vykouřila starýmu na 3 ejakuláče a neodolatelný hnusný plesnivý dědek, kterej má každou frndu, co vidí a to nemluvě o penězích z majetku, který mu ani nepatří. Celkově je to povedené a komediální, nějakej ten gore tam je, takže jsem spokojenej. (16.03.2022)

Asi bylo naivní si myslet, že si Sono po prodělaném infarktu naordinuje jemnější látku. Místo toho dosahuje nového vrcholu zvrácenosti a hnusu, kde se tucet motivů mísí v jeden pekelný horečnatý sen. Není komu fandit. Není o co stát. Nezbývá než zírat nad vrstvením hrůzných výjevů a doufat, že tahle horská dráha jednou zpomalí. Divácky asi tak přívětivé jako Funny Games od Hanekeho, jen s větší dávkou masturbace, rozkládání lidských těl a řezání žil mincí. Bavím se představou toho, že tohle ďábelské crescendo nenávisti a psychopatie bude něčí první zážitek s Netflixem po kompletní české lokalizaci. (20.10.2019)

Kroužek sebevrahů mám na seznamu už roky,ale jelikož na něj zatím nedošlo,je Les lásky moje první setkání se Šionem Sono a jsem vlastně celkem spokojený.Teda pokud se vůbec dá mluvit o jakékoliv pozitivní emoci u podobného filmu,kde se mučí lidi elektřinou,porcují se v mixéru a jedna z hlavních postav (vlastně ne jen jedna,ale skoro všechny) jsou tak extrémně nesympatické,až mi z toho dobře nebylo.K tomu třeba připočíst klasickou japonskou tendenci všechno přehrávat a ještě umocňovat už tak šílené věci.Snad jen ta stopáž je moc a klidně bych se mohlo o půl hodiny krátit.V tomhle případě věřím,že rozdělení na díly v rámci seriálu může být lepší...60% (03.08.2020)

Sion Shono se může směle rovnat světové režisérské špičce, protože jeho režijní trademark má větší koule než leckterý současný hollywoodský thriller. Je fakt, že v případě svého posledního filmu se občas lehce utrhne ze řetězu, jenže co naplat, když je to pořád tak kurevsky dobře natočené. Kontrast vysoce estetizovaného vizuálu a odporného násilí je tu naprosto nevídaný a ve spojení se zvláštně „jemným“ soundtrackem vytváří dohromady jakýsi kolorovaný film monstrum, který je střídavě pohoršující a zároveň zvráceně fascinující. Některé pasáže by si možná zasloužily trochu prostříhat, nicméně nemůžu říct, že bych se navzdory skutečně poctivé stopáži dvou a půl hodin nějak významněji nudil. The Forest of Love navíc funguje nejen jako rozsáhlá rekonstrukce těch nejhorších kriminálních živlů v Japonsku, ale také jako prvotřídní rodinný thriller o jednostranně vedené, ultrapřísné výchově včetně jejích bolestivých důsledků. (22.03.2020)