poster

24 hodin ze života jedné ženy

  • francouzský

    24 heures de la vie d'une femme

  • anglický

    24 Hours in the Life of a Woman

Drama

Francie / Německo / Velká Británie, 2002, 107 min

  • ork
    *****

    For ME 90%(7.2.2010)

  • T2

    Rozpočet €11,590,000Tržby Celosvetovo $1,500,180(25.6.2010)

  • Dadel
    **

    Tohle bylo poprvé, co se u mě projevil tzv. "Lokutův syndrom" a díval jsem se v TV na film, který jsem vůbec neznal a který mě vůbec nezajímal, a to jen proto, že k němu dělal hudbu můj oblíbený skladatel (v tomto případě Michael Nyman). Po skončení filmu si říkám, že to bylo i naposled. Příště si seženu rovnou soundtrack.(4.2.2008)

  • Eodeon
    *****

    Velmi neortodoxní film, rozdělený do několika časových rovin, kdy divák postupem času neustále upadá hlouběji do minulosti. Zde neexistuje vyhraněný význam jako pravda nebo lež. S dostatkem pochopení nejsou "normou zapovězené hříchy" tak zavrženíhodné. Kompozice filmu je dokonalá, napadají mě výrazy jako nostalgie, živelnost, nebo lehkost vlastní oblakům na pozadí scén ze třicátých let. Nezaostává ani dokonalá hudba, při jejímž poslechu se mi vybavilo jméno Michael Nyman a později jsem se s překvapením dočetl, že tento nadaný komponista je opravdu autorem hudby k tomuto snímku. Krom té elementární krásy a příhodnosti hudby je třeba pochválit její dokonalou stylizaci ve vztahu k novým prostředím (Kingsfall). Důležitou součástí filmu je i vynikající volba a vykreslení prostředí. V duchu zrodu něčeho velkolepého připomíná svými dekoracemi i samotnou atmosférou z něj čišící casino z počátku století spíše archaický chrám nežli místo světské zábavy. Se způsobem zobrazení prostředí souvisí i náhled do lidských osudů v různých údobích dějin. Mládí se zde střetává se stářím v ostrém kontrastu. Závratný rozdíl mezi pohledy do minulosti, kde jakoby vše mělo daleko hlubší, mýtický smysl, narozdíl od zcela nepokryté přítomnosti. Nicméně v konci se ukazuje, že má i dnešek, jakkoliv se to ve světle jiných osudů nezdálo, také své "barvy". Když už jsem zmínil konec filmu, čekal jsem přesně takový, jaký kupodivu opravu byl, ale o to silněji zapůsobil. Pochvalu zaslouží též nádherné dialogy a myšlenkové monology hrdinů, psané se vzácnou grácií, která nevím zda není způsobena tím prostým faktem, že dílo vychází z ceněného literárního zdroje. Za hlavní téma filmu 24 hodin ze života jedné ženy považuji přístup k životu. Lze si užívat naplno všech jeho požitků bez formálních omezení, zkrátka všem těm vábením života podlehnout. Ale má to tak být? Je to tak správné, nebo prospěšné? Nebo obojí z toho? A kdy je vlastně pozdě a celé se to přetaví v naší zkázu?(22.3.2006)

  • Ony
    ****

    Tento film mi trochu připomínal Bergmanovy Lesní jahody. Snad to bylo hlavně jemnou fyzickou podobou hlavních hrdinů, ale také střetem mládí a stáří, přítomnosti a vzpomínek (na nezměnitelné). Především je to velmi pěkně propletené, a tudíž dynamické, vyprávění o hazardu (a hrdinové si zdaleka nepohrávají jen s ruletou), slibech (ať už jsou to sliby lásky nebo přísaha čerstvě napraveného hráče před jeho milou i samým Bohem) a jejich neplnění. Myslím, že se nemusí zlobit příznivci zajímavých filmů ani Stefan Zweig.(15.4.2006)