Konec jasnovidce

Víceméně anekdotický příběh o jasnovidci, zapojeném do socialistického pracovního procesu. Během ledabylých věšteb sedí v montérkách na stole, pojídá svačinu a odbavuje frontu, jako by k němu přijížděla na páse. Ale po pracovní době melouchaří doma v poctivé, stylově tajemné věštírně... Dvojice Svitáček a Roháč byla tak okouzlena možností filmovat, že do té banální historky vrazila neuvěřitelné množství nápadů a velkých herců v úplně titěrných rolích. Výsledek, kdy obyčejná komunální satira vypadá krásně a fričovsky precizně, soudruhy zaskočil natolik, že ho preventivně na pět let zavřeli do trezoru. 80% (09.01.2006)

Přesně jak je zde již zmíněno, velice trefný a "odvážně" laděný pohled na byrokratický systém pod taktovkou rudých budovatelů. Skvělé satirické, politicky laděné popichování, u některých herců málo viděné velmi mladé tváře a samozřejmě vynikající Miloš Kopecký. Nejen filmové uvolnění se skutečně blížilo. Téma věštění budoucnosti na konci 50.let v ČSSR, je na tomto výborném snímečku to nejtrefnější. (05.07.2013)

„A to vás vždycky vyhoděj, nebo jdete sám?“ –„No však to znáte, napřed vás vyhoděj a potom, to už jdete sám.“ Nadprůměrná komedie, ale hlavně pěkně rýpavá satira. Krásná proměna ze soukromého „podniku“ na státní demonstrovaný úsměvnými písemnostmi, hesly (Dej si hádat z ruky, ušetříš si muky), úřednickou „pásovostí“ a transformací tajuplného mistra na burana-rutinéra (oficiálně). Potěší plejáda (na daný formát) až štědře obsazených rolí a roliček v čele s mistrným Kopeckého Šibolínem (vychytaná pracovna, rituál). Dávám solidní 4*. „Já du teďka na ústředí kvůli těm premiím.“ –„Co myslíte, dostaneme je?“ –„Jo, to kdybych věděl.“ (25.02.2014)

Půvabná miniatura mající v sobě část poetiky O věcech nadpřirozených i Florence 13,30. Na spojitost s těmito filmy odkazují nejen četní stejní herci a jejich obdobné kreace (Kopeckým počínaje, Bohdalovou v téměř stejném kostymu z cesty do Karlových Varů konče), ale zejména chytrý humor a výrazné znaky postupujícího tání. A proto nás zestátnění sice může zaskočit, ale melouch vyřeší vše. Ostatně stejně tak i dnes. (09.03.2011)

Pokud někdy (politická) satira dokázala patřit k vysokým druhům umění, myslím, že se jí to podařilo zde. Příběh o znárodnění živnosti jasnovidce a o všech důsledcích takévého kroku, byl svého času zcela nepřijatelný, ale i dnes ve změněných poměrech je myslím stále zábavný. Ukazuje na neočekávaný talent dvou začátečníků. Bohužel první film Roháčka a Svitáčka byl na několik let i jejich poslední. Jestlipak jim nejvíc uškodilo odhalení, že "Sovětský jasnovidec - (je) - náš vzor"? (12.06.2004)