Oni sražalis za Rodinu
They Fought for Their Country
Bojovali za vlasť
Obsahy(1)
Nedostatečně vyzbrojená Rudá armáda ustupuje v roce 1943 před německými tanky k Donu. Hladoví vojáci, kteří fyzicky i duševně strádají, jsou decimováni při zoufalých obranných bojích. Je těžké nenechat se přemoci hrůzou a bezmocí. Civilisté z vesnic jim navíc spílají do zrádců, kteří zemi nedokázali ubránit… Film Bojovali za vlast byl natočen k 30. výročí konce války podle stejnojmenného nedokončeného románu Michaila Šolochova. Na rozdíl od většiny sovětských válečných filmů své doby se mu daří vyhýbat se přílišnému klišé a přepjatému patosu. Naopak disponuje dobře vykreslenými, uvěřitelnými charaktery, mezi nimiž vyniká hlavní postava, výřečný a chvástavý vojín Lopachin. Jeho představitel Vasilij Šukšin zemřel v pouhých 45 letech právě při natáčení tohoto snímku – zbývající scény tak musely být dotočeny s dublérem a předabovány. Mezi kvality Bondarčukovy vize sovětského ústupu patří i inovativní práce s kamerou od Tarkovského spolupracovníka Vadima Jusova. (Česká televize)
(více)Diskuze
Souhlasím s Altamirem. Film jsem viděl naposledy snad před dvaceti lety. Chci pouze upřesnit, že se odehrává až v létě roku 1942 při ústupu Rudé armády přes Kubáň ke Stalingradu. Film je natočen v době, kdy už nedostali šanci tvůrci snímků typu Pád Berlína, tedy šablona neohroženého hrdinského supervojáka RA a zbabělých a naprosto bojeneschopných fašistů, to vše pod bdělým okem geniálního generalissima Josifa Vissarionoviče. V té době již točili poměrně realistické filmy, vyjadřující normální lidské pocity každého účastníka, v tomto filmu dokonce s respektem ke kvalitám nepřítele. Připomínám moment, když (byl to Bondarčuk nebo Tichonov? To už si nepamatuji) jako vojín ležící s nezměrným strachem na dně zákopu při náletu německých Štuk se modlí k Bohu, i když, jak vzápětí poznamenal, je nevěřící. Nebo okamžik, kdy vojáci při ústupu ruskou vesnicí si museli vyslechnout výtky civilistů (a myslím, že to byla Orlovová) jako: kam až chcete ustupovat, vždyť za chvíli už nebude kam. Tyto pasáže svědčí o tom, že tvůrci již měli poměrně volné ruce ke zpracování tohoto osudového tématu. Samozřejmě Šolochovův námět a Bondarčukova režie bylo to nejlepší, co v té době bylo k dispozici. Proto jsem hodnotil nejvyšší známkou.