Reklama

Reklama

Spirits in the Forest - život s Depeche Mode

(koncert)
  • Česko Depeche Mode: SPIRITS in the Forest (více)
Trailer 2
Hudební / Dokumentární
Velká Británie, 2019, 95 min (Alternativní 79 min)

VOD (1)

Obsahy(1)

Hudba lidi spojuje a mění jejich životy. Kdo jiný by to měl vědět lépe než kultovní Depeche Mode, kteří v letech 2017/18 odehráli na 115 koncertů své Global Spirit Tour pro více než 3 miliony fanoušků po celém světě. Povolali režiséra Antona Corbijna, autora klipů světoznámých hitů jako Personal Jesus nebo Enjoy the Silence, aby zachytil nezkrotnou energii jejich vystoupení a spolu s ní i příběhy šesti nejvěrnějších fanoušků. Výsledný vizuálně působivý koncertní film Depeche Mode: SPIRITS in the Forest zachycuje unikátní, vzrušující show v berlínské Waldbühne v roce 2018 společně s hlubším a intimním pohledem na to, jak se tvorba Depeche Mode promítá do života jejich příznivců. (Aerofilms)

(více)

Recenze (27)

Slarque 

všechny recenze uživatele

Natočit místo dalšího koncertního záznamu nebo dokumentu o populární kapele dokument o jejích fanoušcích mi přijde jako velice dobrý nápad. Anton Corbijn je navíc dost zkušený, aby ho dotáhl do smysluplného tvaru. Navíc naše doba přeje seriálovosti, takže to můžete zkusit s každou kapelou s globálním dopadem (a několika o nichž přes 99% populace v životě neslyšelo). (P.S.: DM jsem trochu poslouchal na přelomu století – Ultra / Exciter, ale jejich fanouškem jsem nikdy nebyl.) ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Dostal som presne to, čo som očakával. Desaťročia po 101 sme dostali opäť niečo podobné, ale predsa len trochu premyslenejšie a so zaujímavo nasnímanými zábermi z koncertu. Takže ten najsilnejší dojem z filmu bol taký, že sa nesmierne teším na koncertný záznam, dúfam že z oboch večerov. Corbijn umne prepája tematicky songy s tým, čo rozprávajú fanúšikovia, takže napríklad pri projekcii Walking in my Shoes rozpráva mladík o svojom coming oute, keď počúvame o revolúcii v Rumunsku, hoši nám hrajú Where´s the Revolution atď. Inak ma prehovory týchto šietich fanúšikov až tak nezasiahli, proste všetci DM zbožňujú, my tiež a aj preto sme išli do kina za také veľké prachy. Len nechápem, prečo tá sympatická Mongolka dostala oproti ostatným tak málo priestoru. A Just Can´t Get Enough by už chalani vážne mali nechať v ležať prepadlisku dejín, aj keď chápem, že na koncerte je to proste total guilty pleasure a veľká sranda, ale ako keby to títo päťdesiatnici nechápali. ()

Marze 

všechny recenze uživatele

Ocenuji, ze skupina hraje skoro 40 let. Dokument mapuje dopad umelcu na publikum. V jejich hypnotickych synth popovych pisnich je neco posvatneho. Jejich texty se tykaji politiky, nabozenstvi, vztahu, sexuality nebo sebevyjadreni. Zdalo se mi, ze jejich zvuk elektronicky zmodernizoval, zatimco clenove skupiny dost ryzicky sesli. "Když mi bylo osm, slyšela jsem jejich písničku.  Od té  doby mají dvaadvacetiletou fanynku" říká v úvodu fanynka v Mongolsku, jejíž otec na počítači sledoval jejich koncerty a pouštěl jí je. Zamyšlení nad tím, proč na staré kapely zahraniční (Paul MacCartney apod.) i naše (výjimka je  Tři sestry)  nechodí mladí. V dokumentu je hodně písniček, ale postavy si vás do svého soukromí moc nepustí. Na koncertě Depesche mode jsem v Praze byl, ale dnes se mi zdá jejich hudba trochu out. Pravověrné černé fanoušky ale tento dokument určitě potěší. ()

Martrix 

všechny recenze uživatele

Ve výpovědi těch fanoušků by se asi našel každý depešák...a možná obecně každý, koho na první poslech zaujala nějaká hudba tak, že jí zůstal věrný. Moje první setkání proběhlo před skoro 35 lety... . To není fanouškovství...ale diagnóza. Samozřejmě neposlouchám jen DM...to by museli být pilnější a nevydávat alba v takových odstupech, ale vždy budou součástí mého playlistu. SPIRITS In The Forest na mě ale moc velký dojem neudělal. Nic mi to nedalo, bylo to ploché a jaksi nedotažené. Dobrý dokument si představuju jinak. Musí mít obsah a výpovědní hodnotu. Tady se Gorbijn opíral o hudbu DM a dodal jen pár fádních příběhů o skupince fanoušků, kteří mají reprezentovat miliony dalších. Viděno na ČT Art nadabované. Škoda, že si někdo nedal práci a nedodal i překlady textů...zvlášť když měly mít souvislost s vyprávěním fanoušků. ()

angel74 

všechny recenze uživatele

Tímto svým počinem Anton Corbijn názorně předává poselství, že hudba lidi spojuje a dokáže měnit jejich životy. Sice mě trochu štvalo, jak vyprávění fanoušků občas necitlivě zasahovalo do záběrů z koncertů Depeche Mode v Berlíně, ale těch šest příběhů upoutalo mou pozornost natolik, že mi to ve výsledku vlastně ani nevadilo. Dokument ve mně vyvolal krásné vzpomínky na dobu, kdy jsem si i já sama na vlastní kůži užívala euforickou atmosféru, která vystoupení této ikonické kapely obvykle provází. (85%) ()

dzira 

všechny recenze uživatele

Ano, i já to mám tak. Jednotlivá období mého života se dají rozčlenit podle alb Depeche Mode. Takže nyní žiji v době Spirit. Ultra je vysoká škola, SOFAD střední. Exciter je vojna a SOTU se mísilo s pláčem mého prvního syna.... A zlomový byl rok 1987. Podle vzoru před Kristem a po Kristu se můj čas dělí na dobu před DM a po DM. V roce 87 jsem slyšel Never Let Me Down Again a bylo rozhodnuto... Jen nevím proč je to prezentováno jako koncert. Je to prostě dokument o fanoušcích DM orámovaný jedním koncertem.... ()

Trustme 

všechny recenze uživatele

O Depeche Mode a Antonovi Corbijnovi bych tu mohl plácat na dlouho. Kdo je fanoušek, zažil koncerty, vyrostl na DM, poslouchal Violator tisíckrát za sebou, nosil černý hadry (křivák), mával rukama u Never Let Me Down Again do odumření, chodil na DM Párty a Enjoy The Silence umí i pozpátku, tak ví, že Depeche Mode mají ty nejvěrnější (u)kované fanoušky ze všech kapel. ()

Garch 

všechny recenze uživatele

Málokterá kapela je po skoro čtyřiceti (fakt?) letech v lepší hudební formě než v začátcích. DM se pořád vyvíjejí. Po prvních deseti minutách premiéry SPIRITS in the Forest jsem se cítil trochu rozpačitě, Anton Corbijn ale věděl co dělá. Záznamů koncertů je dnes plný YouTube, SPIRITS in the Forest ovšem není ani dokument o kapele, žádné ohlédnutí za tvorbou. Mistrovský poslední koncert poslední šňůry jen uvozuje příběh šesti lidí, kterým DM posunulo život "faith and devotion". (nejen na Rumuna se dvěma králi hned tak nezapomenu :) Konec filmu přišel hrozně brzy, kino sedělo a do titulků bez hudby se ozývalo "to není konec, ještě něco dají". A to je vlastně ono: DM, Ještě dlouho jeďte dál! ()

Stíba 

všechny recenze uživatele

Skrze příběhy pětice fanoušků Corbijn vysvětluje, proč jsou Depešáci víc, než jen jednou ze zásadních kapel hudební historie. Časté detailní záběry na obscénního Davea bych asi nahradil jiným vizuálem (ať už z koncertu či třeba klipů nebo backstage záběrů), ale i to k Depeche Mode neodmyslitelně patří. K dokonalosti mi něco přece jen chybí ale výpovědní hodnota je víc než dostačující. I neDepešák z toho musí pochopit, co za kult napříč kontinenty a kulturami DM jsou. (Cinema City Chodov - 21. 11. 2019) ()

Bobsenklár 

všechny recenze uživatele

každý kdo viděl upoutávku věděl na co jde. Není to koncert, ale dokument o fanoušcích z různých koutů světa, které spojuje je jedna věc- láska k jedné kapele. Za mě 5* (stěžujete si na málo písní? pořiď te si koncertní záznam) ()

Demonic189 

všechny recenze uživatele

Rovnaká nuda ako i posledné albumy. Krok vedľa, sorry. Ozaj ma nezaujímajú omáčky okolo tých ľudí a neustale closeupy na ich xichty na koncerte a ako sa tam vrtia. Meh... Ani koncertné prevedenie žial nie je nič extra a DP sme uz videli v omnoho lepšej forme a audiovizuálnom spracovaní. Taký koncert z Milána to všetko hravo strká do vrecka... ()

Marty7CZ 

všechny recenze uživatele

101 to už není, ale ty příběhy lidi z celyho světa byly fajn. Ta kapela fakt spojuje lidi úplně všude. Já je miluju přes 30 let. Jen jsem očekával třeba setkání těch vybranejch přímo s kapelou 🤷‍♂️..... 80% a kopec husí kůže ()

hero_bk 

všechny recenze uživatele

Depešáky žeru od mala, ale tento film mi prostě nesedl... Samotný koncert tvoří menší část filmu a zbytek jsou kecy, které z poloviny vůbec nesouvisí s kapelou. Opravdu mě nezajímá, jaká je pozice LGBT komunity v Brazílii nebo jestli je rasismus na amerických středních školách. Kolumbijská cover kapela mi trhala uši, takže ve chvíli, kdy tam přestříhli cover v půlce refrénu Everything counts, tak jsem měl sto chutí odejít z kina a jeden divák nedaleko ode mě to vážně udělal. Příběh paní, která si nepamatovala nic, jen písně od Depeche Mode, mi přišel vyfabulovaný - amnezie přece nefunguje tak, že zapomenete i mluvit a psát... Písniček zaznělo v celku tak možná 5, a proto tak nízké hodnocení. ()

soviczka 

všechny recenze uživatele

Reach out and touch faith! A o tom to celé je. Depešáky miluju prakticky od chvíle, co jsem na VHSce natočené z německého MTV a darované sestřenkou viděla klip k Enjoy the Silence. O věrohodnosti příběhů typu "probudím se z kómatu, nepamatuju si mámu, tátu, ale texty Depeche Mode znám pořád nazpaměť" si sice můžeme myslet svoje, to ale nic nemění na faktu, že jejich hudba spoustě lidí včetně mě opravdu pomohla překonat nejednu nelehkou chvíli. A koncerty? To je úplně jiná liga, jiný sport... Jakmile se ve filmu objevil záznam z Waldbühne zase jsem měla husí kůži všude, padala mi dolní čelist a samou radostí bych se skoro počůrala. Vyčítat někomu, že vypadá v určitém věku tak, jak vypadá, a tančí pořád jako zamlada, je docela trapné. Film je pro pravověrné fanoušky povinnost a nebudou zklamáni. Aspoň já už zase jedu ve sluchátkách skoro 24 hodin v kuse Personal Jesus ;) ()

mrclTV 

všechny recenze uživatele

Tento netradičný dokument by sa dal najlepšie vyjadriť slovami - od fanúšikov, pre fanúšikov. Páči sa mi, že to nie je len ďalší záznam koncertu, ale pozrieme sa pod pokličku neobyčajne obyčajných životných príbehov pár (predpokladám, veľmi dôkladne) vybraných fanúšikov. Ale vyslovím aj mierne negatíva - o kapele ako takej sa tu takmer nič nedozviete (iba to, čo povedia diváci), čiže ak je pre vás Depeche Mode neznáma skupina, tak tento dokument vám veľa nedá. Ale pozeral by toto niekto, čo o "depešákoch" ani nepočul? ()

bonovox 

všechny recenze uživatele

Som skalný fanda a celé poňatie dokumentu bolo super, ale celkové spracovanie ma mierne sklamalo. Ani jeden zo šiestich príbehov totiž nebol nejako kvalitne ukončený aj keď potenciál tam bol. A ani forma zapracovania niektorých songov z koncertu nebola dostatočne úderná. Ale povinné zimomriavky pri NLMDA sa opäť dostavili...DM som videl naživo štyri krát, vždy to bol super zážitok a som zvedavý na záznam z celého koncertu. Za spravovanie dokumentu ale musím dať len 80%. ()

petr.al 

všechny recenze uživatele

Ohákněte se do nějaké černoprdelnické rychlé módy a bez otálení vyrazte na Depeche Mode. Nemá smysl zdržovat se zbytečným studováním počtů hvězdiček, které režisér Gorbijn nasbíral za svou koncertní točbu Gahana a jeho party. Zarytý, Ultra Depešák, který vám odrecituje texty i pozpátku, nasolí plnou pětku, nějaký prudící Violator dvojec a já, jakožto nezaujatý obdivovatel, který by si max. přál, aby jeho funus byla taková pěkná Black Celebration,....no sami vidíte, za tři. Proč? Snaha o pestrý výběr až za hrob věrných fans mě prakticky nijak neoslovil. Snad pouze pohrávání si s myšlenkou jak super musí být prohánět se po mongolské stepi a v peckách slyšet Enjoy The Silence, nebo v tv sledovat kulky trefující se do rumunského komanče Nicolae Ceaușescua a z magneťáku naslouchat svému neangažovanému Personal Jesusi. Navíc šestice oddaných nenechá svým řečněním dohrát prakticky jedinou hudební pecku do konce. Já vlastně vím, kdy dám za pět hvězd. Bude to v momentě až se Hoši od Černé řeky sami rozpovídají, zavzpomínají, zrekapitulují a to vše proloží i nějakým tím zábavným historickým home videem. P.S. Vedle sedící, výrazně mladší slečna po shlednutí projekce praví: ,,Než umřu, tohle musím vidět naživo." Já si jen pomyslím: ,,Máš svatou pravdu, maličká." ()

Naghavi 

všechny recenze uživatele

Průměrně dobrý dokument od skvělého režiséra. Šestice fanoušků vypráví svou životní pouť provázenou Depeche Mode. Někteří jsou u toho zábavní (rumun), někdo to má v hlavě srovnané (mongolka), někdo to přehání a přehrává citlivou plačku (kolumbijec), někdo mně vůbec nezajímal (Brazilec) a na některé si už ani nevzpomenu. Celé to dílo je obaleno skvostnými záběry na atmosférické momenty z berlínského amfiteátru, kde hlavní prostor dostává Dave, což pro mne není na škodu, ale koncertní těleso netvoří jen on. Jako celek to funguje, rychle ubíhá, jen aspoň pár skladeb mohli nechat celých, nepřerušovaných, bral jsem to jako regulérní ochutnávku chystaného Blu-ray, to se bohužel nestalo. Nicméně závěr u Just Can't Get Enough jsem si užil a věděl jsem, že ta chvíle přijde, kdy se chci trošku odvázat. Ti, co byli v Cinestar Ostrava, si na to určitě vzpomenou, na toho bláznivého roztleskávače, který snad nějakou část sálu pobavil. 😀 ()

freezer02 

všechny recenze uživatele

Bylo to fajn, dokumentární část celkem taková dojemná a koncertní část byla hodně dobře natočená. Anton tam prostě sesříhal ty oprvadu vrcholné momenty z toho koncertu. Bohužel Daveovi už to nezpívá tak dobře jako v roce 1993, hudba je slabší, protože chybí zvuky od Alan Wildera a chybí tam prostě ten Alan celkově :) Místy to dokonce trochu připomíná spíše tribute band. Dave místy trochu přehrává a stává se z něj takovej mega showman na stará kolena. Zpívá dost falešně a zbytečně tlačí na pilu, někdy zpíval i off-tune (ale to byl asi záměr) I přes mírně negativní věci to byl pro mě velký zážitek a z klidem můžu zandat vysoké hodnocení. Protože mám ty tendence srovnávat s Devotional Tour a ten nikdy nic nepřekoná, nikdy...prostě nikdy chápete?? :) ()

Reklama

Reklama